(12.20 hodin)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak kolegové, už jsem si zvykl, že tady ve Sněmovně se dá říct cokoliv prakticky beztrestně, ale dovolte mi, aby se ověřila tahle informace, kterou teď řeknu. Ty akcie, o kterých tady mluvil pan poslanec Říman, které ve Francii, jak řekl, se jmenují sociétés anonymes nebo podobně, tak to je historický název, který dnes nemá žádné reálné opodstatnění, protože v současné době ve Francii listinné akcie neexistují a akcie se evidují na jméno, konkrétně na majitele. Vyloučeno, aby byl anonymní. Já bych byl rád, protože nemá cenu o tom debatovat, aby tato informace se ověřila a aby se konfrontovala s tím, co tady řekl Martin Říman.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka místopředsedy Sněmovny Lubomíra Zaorálka. Prosím.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžeme se vrátit k řádné debatě, pokud nejsou nějaké faktické, ale myslím si, že nejsou. Takže pan poslanec Tomáš Dub je další řádně přihlášený. Pan poslanec Martin Říman se ale přesto ještě hlásí s faktickou.

 

Poslanec Martin Říman: Já budu velice stručný, ale musím reagovat, pane místopředsedo, na to, co jste říkal. Já jsem čerpal z analýzy, na kterou se, mimochodem, proto jsem ji vlastně našel, odvolává myslím v bodu 7 i návrh tohoto zákona, která vyšla v týdeníku Ekonom, kde jasně autor píše: např. Německo, Francie, Velká Británie či Polsko jsou země, kde jsou povoleny akcie na doručitele. Je mi líto.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já to nechám na další čtení, myslím, že nemá cenu to extendovat. Prosím nyní Tomáše Duba, aby se vrátil do řádné rozpravy.

 

Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám, pane předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, já chci úvodem zdůraznit, že jsem pro to, aby stát nebo veřejná správa znaly skutečné majitele firem, s nimiž vstupují do závazkových smluvních vztahů. Vede mě k tomu ale poněkud jiný důvod než vážené předkladatele tohoto návrhu.

Víme, že současná zahraničněpolitická doktrína Ruské federace staví na rozšíření sféry svého vlivu. Z hlediska Ruské federace je to ostatně pochopitelné, avšak náš zájem je právě opačný. My se stabilizujeme mimo tuto sféru v demokratickém systému západních zemí. K rozšíření sféry vlivu Rusko využívá kombinace např. politických vazeb, diplomacie, vlivové rozvědky a také oblasti byznysu, nikoliv nutně jen v oblasti energetiky. Zpráva českých tajných služeb ostatně potvrzují zejména uplatňování vlivu prostřednictvím rozsáhlé agenturní sítě i firemních struktur.

Důvod, který vedl navrhovatele tohoto zákona, tedy boj proti korupci, lze akceptovat, byť si myslím, že mnou uvedený důvod je podstatnější, neboť souvisí se suverenitou země. Na druhou stranu jsem ekonom, a tedy vím, že vlastnictví obchodní společnosti formou akcie na majitele je formou klasickou, její existence se dá počítat v řádech staletí. Návrh plošně zrušit tento klasický prvek vlastnické struktury je ukázkovým případem, kdy se s vaničkou vylévá i dítě. Takovýto zásah do standardního systému vlastnických struktur bude mít i jiné než jen citované pozitivní efekty uvedené mnou nebo předkladateli tohoto návrhu a navíc zasáhne i firmy v oblastech, které se státem kromě placení daní a plnění dalších povinností nemají nic společného.

Jsem velmi pro to, aby stát a veřejná správa znaly majetkovou strukturu firem, se kterými uzavírají kontrakty, ale zjednodušíme-li si práci tak, že prostě zrušíme institut akcie na majitele, vytlučeme tím jen klín klínem a způsobíme v obchodní sféře potíže jiného druhu. Je bezesporu daleko spolehlivější vyloučit firmy založené na akciích na majitele ze závazkových právních vztahů veřejné správy. Můžeme to chápat i jako nástroj proti korupci, především ale zjednodušíme práci našim tajným službám, které se starají o suverenitu státu.

Nezbývá mi, než doufat, že předkladatelé tohoto návrhu v tomto smyslu svůj návrh přepracují. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže v režimu řádných přihlášek je dalším přihlášeným Daniel Petruška a pak se připraví Pavel Suchánek.

 

Poslanec Daniel Petruška: Vážené dámy, vážení pánové, musím ohlásit, že jsem ve střetu zájmů, neboť jsem vlastníkem akcií na majitele, ale už podle stávající právní úpravy, vzhledem k tomu, že jsem jediným akcionářem, jsem zapsán v obchodním rejstříku a každý se tedy může podívat, kdo vlastní moji společnost.

Tento předkládaný návrh - a dovolte mi, protože jsem členem zemědělského výboru, popsat to tím příměrem - je připravován podle hesla zabij bobra, zachráníš les - neboli zrušme to, co nám může v některých oblastech dělat problémy, abychom tím vyřešili problém. Bohužel, a nevím, jestli to je neznalostí, nebo jestli to byl záměr ze strany předkladatelů, jsou zde směšovány dva problémy. Jedním z nich je korupce a zadávání zakázek ze strany veřejných státních subjektů soukromým firmám, kde by mohlo být majetkové propojení a zadavatel by zároveň mohl mít ekonomický prospěch ze zakázky, kterou by přidělil v podstatě sám sobě. To je jev, proti kterému chceme bojovat všichni a všichni proti němu bojujeme, nicméně to, co tady řešíme tímto specifickým zákonem, který má zakázat existenci tohoto typu akcií, se tím prostě neřeší.

Já se domnívám, že tady zazněly některé hrůzostrašnosti, bohužel i z úst právníků, a ty spočívají v tom, že např. pan dr. Svoboda, který bohužel opustil pro tuto chvíli jednací sál, tady říkal a vyjmenovával některé konkrétní zakázky, které byly někomu dány. Nezlobte se na mě, já nevím, jak lze v rámci zadání veřejné zakázky někomu zakázku dát. Tato zakázka snad má parametry, podle kterých se vybírá vítěz. Když to zjednoduším, aby to nebylo příliš složité, tak je to třeba cena. A v tom případě je mi jedno, a je to můj názor, jestli zakázku dělá firma A nebo firma B, jestli ji vlastní Franta nebo Pavel. Prostě pro stát a zadavatele přece je rozhodujícím faktorem, jestli je cena výhodná, jestli dodavatel v tu chvíli nabízí podmínky, kdy se prostředky státu šetří, jestli nabízí správné lhůty dodání. Prostě to jsou ty parametry. Jestli pan dr. Svoboda a další kolegové, kteří tady vystupovali, vědí o tom, že se dá někomu zadat veřejná zakázka a že to je kamarád, že to vlastně předem připravíme, tak je to samozřejmě trestný čin, který lze postihnout podle stávajících zákonů, které máme, ale vůbec to neřeší zákon, který jste tady předložili.

Takže já se omlouvám, ale předložení tohoto zákona vnímám spíš jako předvolební boj nebo předvolební další návrh ze strany sociální demokracie, kterým chce ukázat, jak bojuje proti korupci, nicméně zase střílí buď prázdnými náboji, anebo do vzduchu.

A chci se zeptat. Když budeme znát toho majitele, tak co nám to pomůže? Buď jeho firma ty parametry plní a potom je to jedno, kdo je majitelem, anebo je neplní a pak by tu zakázku neměla nikdy dostat. Dovolte mi, abych tady připomněl třeba příklad dvou lidí. Jsou spřízněni, je to jistý strýček Vik, který půjčoval peníze svému synovci, a umím si představit, že firma Vik a. s. vyhrává nějakou zakázku a my víme, že je to strýček Vik, a co nám pomůže, že víme, že on je vlastníkem? Nevím, co můžeme řešit dál v té situaci, pokud by plnil parametry zadání veřejné zakázky. A neméně zářným příkladem obchodu s akciemi na majitele je přece jeho synovec, jistý Stanislav Gross, který vydělal peníze nevím jakým způsobem, ale poměrně velké, a zlegalizoval si je prostřednictvím nákupu a prodeje, samozřejmě geniálním investičním nosem, který zřejmě má, protože je koupil za deset a prodal za sto, akcie, které evidentně tuto hodnotu neměly, a díky tomuto institutu si pomohl.

Takže já bych, být vámi, minimálně nejmenoval konkrétní korupční kauzy, nebo pseudokorupční kauzy, o kterých tady mluvíte, protože třeba některé akcionáře, kteří jsou spojeni s vámi, by to také mohlo mrzet, kdyby museli ukázat, co vlastní a co jim patří. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP