(15.20 hodin)
(pokračuje Vojíř)

Protože paradoxně je vše realizováno v intencích zákona. Dokonce notář ověřuje tyto postupy a nepamatuji se, a když tak mě možná pan ministr vnitra může opravit, jestli náhodou ve své statistice nemá nějaký případ, kdy by bylo jasně řečeno, že došlo k zmanipulování už předvýběru těch pěti šesti firem, tak jak to zákon ukládá. Velmi často k tomu prostě nedojde. Postup je vždy označen za správný, za transparentní, a já vám tady nebudu připomínat ty poměrně nahlouplé obrázky v televizi, kdy někdo nebyl schopen vylosovat papírek z nádoby asi tak půl hodiny nebo jak dlouho. A je úplně jedno, z jaké politické strany nebo z jakého politického spektra je, protože toto je věc, která může obecně politiku zničit absolutně. Jestliže na to budeme hledět tak, že se nic neděje, tak samozřejmě to je cesta špatným směrem. Hospodářská sféra právě mezi soukromým a veřejným sektorem je něco, co je zranitelné, co poškozuje obecně společenské klima, a my se nemůžeme divit, že nám veřejnost potom nevěří, že chceme něco v této oblasti provést.

Proto se znova vracím k tomu, co jsem říkal. Jestli je pan ministr vnitra přesvědčen, že jsou odstraněny ty hlavní příčiny, proč korupce vzniká, v jakém prostředí, kdy, za jakých podmínek, tak potom bych řekl, že kdyby už nebylo co odstraňovat, jestli mi rozumíte, tak samozřejmě můžu říci, že jsme v situaci, kdy asi tyto nástroje, které pan ministr předkládá, resp. vláda předkládá, tak jsou nějakou poslední nadějí toho, abychom korupci nikoli asi vymýtili, ale omezili. Je to totiž totéž, nebo je to velmi podobné jako s šedou zónou v ekonomice. Jestli si někdo myslí, že šedou zónu zlikvidujete na nulu, je to nesmysl. Šedou zónu můžete zmenšit, eliminovat, a je to zase totéž - dostanete se do situace, kdy méně předpisů je prostě více, méně regulace je více z hlediska toho prostoru pro chcete-li tomu říkat boj, ať už s šedou ekonomikou nebo boj s korupcí.

Samozřejmě, že je to něco, co bych řekl, že kdyby předcházel zákon o veřejných zakázkách a vyřešili jsme v tom zákoně určitá úskalí, která už dnes po té praxi jsou evidentní, že mají latentní prostor pro korupci, a nechali ho působit, tak potom kdyby za rok za dva přišla tato norma, tak se o tom asi dá hovořit, že je to nějaký pokus, jak dál překazit těm, kteří se snaží obejít zákony, jejich činnost. Znova podotýkám, v mnoha případech se vše děje paradoxně legálně, protože zákon je vágní, zákony mají takový prostor, že ho v podstatě dodržíte, ale stejně si provedete to, co vám bylo, řeknu zjednodušeně, doporučeno. A kým vám bylo doporučeno, myslím, že si tady všichni umíme domyslet.

Proto závěrem chci říci, že nejsem zastáncem tohoto řešení v této fázi, abychom si rozuměli. Já bych nevylučoval tuto debatu v momentě, kdy bych věděl, že je to poslední pokus, jak eliminovat korupci, ale jestliže nebudeme schopni si říci kdy, kde a za jakých podmínek vzniká a co pro to uděláme, abychom eliminovali ten prostor, tak se nemohu ztotožnit s tím, že toto je jediné a správné řešení, jak postupovat.

Já se obávám toho, že odposlechy budou nadále zneužívány, v České republice se to opravdu dobře umí. Řekl bych, že agenta bych asi musel použít někde, kde je něco, co bych nazval organizovaným zločinem, jelikož nějakou dobu už tato forma existuje, tak bude otázka, jestli se v brzké době ukáže, že něco takového je. Kdyby se nic neukázalo i přesto, že agenta použiji, tak buď to naše prostředí je nekorupční, anebo to umějí ještě lépe, než to ten agent umí odhalovat.

Co se týče daňových úřadů, tak snad jedině v této podobě. Já nevidím žádný problém, proč by, když na to bude soudní rozhodnutí nebo nějaká podobná forma, nemohl někdo nahlédnout do daňového přiznání. Pokud se v něm někdo pokouší také činit kroky nekalé nebo trestněprávní, ať za to nese plnou odpovědnost. To je zhruba z pohledu hospodářského.

Závěrem říkám, že platí, že se to týká v podstatě v drtivě většině soukromého sektoru versus veřejného. Obávám se, že korumpují obě strany, jedna vyzývá, druhá ráda možná dává za podmínek, že z toho má jedna i druhá strana prospěch. V době, kdy do České republiky natékají ohromné prostředky i z evropských fondů, já myslím, že těch potenciálních případů je několik, problém spočívá v tom, že žádný není ani odkryt, natož vyřešen. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Vojířovi. Nyní zde mám faktickou poznámku, pan kolega Carbol se k ní hlásí. Poté s řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Marek Benda. Pan kolega Carbol nyní, faktická poznámka.

 

Poslanec Jiří Carbol: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, tady byla položena otázka, jak vzniká korupce. Já se pokusím za ty dvě minuty odpovědět, je to jednoduché.

Typické použití agenta provokatéra lze dobře ilustrovat na příběhu bývalého poslance slovenského parlamentu Gabriela Karlina a banskobystrického podnikatele Juraje Hromady. Oba muži se dobře znali a v létě 2003 se bavili o tom, že Hromadova firma by mohla získat od kraje veřejnou zakázku na dostavbu tělocvičny. Za takto dohozený kšeft požádal Karlin Hromadu o úplatek 500 000 slovenských korun. Hromada však korupci nakloněn nebyl, podal na Karlina trestní oznámení a sám se nechal při vyšetřování policií použít jako agent provokatér. V listopadu 2003 připravila policie půl milionů slovenských korun patřících Ministerstvu vnitra, uložila si čísla jednotlivých bankovek, dala peníze do obálky a vyslala s nimi hromadu na jednání s Karlinem do kanceláře HZDS v Banské Bystrici. Díky odposlouchávacímu zařízení umístěnému na Hromadově těle měla policie dobrý přehled o dění v kanceláři a vzápětí poté, co se hromada s Karlinem rozloučil a odešel z kanceláře, vnikli do ní policisté a Karlinovi zabavili jeho kufřík i s vyžádanou obálkou vevnitř.

Je to jednoduché. Pokud někdo úplatky nebere, nemá se čeho obávat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tak do byl pan poslanec Carbol. Faktická poznámka pan kolega Pleva.

 

Poslanec Petr Pleva: Dámy a pánové, pan kolega Carbol si zřejmě někam odskočil a neposlouchal celou tuto debatu. To, co jste zde popsal, je v současnosti možné, na to nepotřebujeme žádnou novou právní úpravu.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Nyní s řádnou přihláškou přichází pan poslanec Marek Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, zatím všichni vystupovali neobyčejně umírněně a vstřícně k návrhu jenom proto, že se jmenuje zákon o protikorupčních opatřeních. Já tak vstřícný být nehodlám, protože ten návrh pokládám od začátku do konce za absolutní nesmysl. A kdybych to řekl zjednodušeně, tak je to zákon o posílení policejních složek. Nic víc, nic méně. A to, že zákon nešel Legislativní radou vlády, jenom ukazuje, že je možné za něj napsat takovýto dovětek: zákon o protikorupčních opatřeních. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP