(14.50 hodin)
(pokračuje Koníček)

Ptám se vás proto, pane ministře: Je Ministerstvo průmyslu a obchodu spokojeno s kontrolní a regulační činností SEI a ERÚ ve vztahu k teplárnám? Využilo Ministerstvo průmyslu a obchodu všechny prostředky, jak přimět tyto dva úřady řádně kontrolovat výrobu tepla a tvorby cen za teplo? Jste si, pane ministře, jist, že ceny tepelné energie nejsou stanovovány nemravně? Že tyto ceny jsou přiměřené, jednoznačné a průhledné, jak předepisuje právo Evropského společenství? Mají domácnosti zajištěn svobodný výběr způsobu vytápění? Proč vaše ministerstvo nepodporuje legislativní změny směřující k lepší kontrole a regulaci cen tepelné energie a ochraně spotřebitelů, zvláště pak novelu zákona o cenách, která leží v Poslanecké sněmovně?

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vladimíru Koníčkovi. Prosím pana ministra Vladimíra Tošovského, aby odpověděl na přednesenou interpelaci.

 

Ministr průmyslu a obchodu vlády ČR Vladimír Tošovský Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, paní poslankyně, páni poslanci, vzhledem k dosavadní praxi při provádění těch kontrol - na přímou otázku přímá odpověď. Jestli jsem si stoprocentně jist? Tak já jsem si hodně jist.

Regulační úřad provádí kontrolu ex ante při stanovení ceny. Dokonce má tvrdší postupy, než jsou navrženy v tom návrhu, protože tam absolutně zakazuje řetězení ceny jak materiálu, tak ale i energií, což je známé jako ty transferové ceny, které jsou kromě jiného i jedním z těch osmatřiceti bodů při jednání tripartity, ale netýká se to tepla.

Souhlasím s vámi, že tam, kde je centrální zásobování teplem, tam zákazníci nemají volbu. Tam to je tak přirozený monopol a právě proto jsou pod dozorem regulačního úřadu. Oni musí ti provozovatelé regulačnímu úřadu předložit způsob výpočtu ceny a i ex ante neboli poté jsou podrobeni i kontrole Státní energetické inspekce. Jenom pro informaci, u regulačního energetického úřadu se tímto zabývá přibližně sto zaměstnanců vysoce kvalifikovaných a samozřejmě velmi vzdělaných.

Já jsem přesvědčen, že je nesmírně žádoucí, aby regulační úřad vedle kompetence vykonávat regulaci cen měl zachovanou možnost prověřování a kontroly těchto cen, tak jak to vyplývá ze směrnice Evropského společenství. Regulátor je vnímán jako autorita. Je pravda, že jsou někteří spotřebitelé tepla nespokojeni, nicméně to je spíše otázka, jakým způsobem jsou zatěžováni výrobci tepla na straně vstupů energií. Je pravda, že ta velice známá kauza ohledně Jablonce a Liberce je především daná ale nevhodnou technologií, nikoliv špatnou regulací. To je prostě fakt.

Já si nedovedu představit, že změnou dozoru nad cenotvorbou bychom dosáhli těch lepších cen. Jsem si spíše jist tím, že kontrola cen je na velice dobré a odborné úrovni a je skutečně asi potřeba přehodnotit přístup k centrálnímu zásobování teplem.

A jen tak mimochodem, nechci si to úplně odehrávat, ale koncepce s tím počítá. Je to jeden z největších problémů, který nemáme dosud vyřešený: co s centrálním zásobováním teplem, na kterém jsou tři miliony obyvatel České republiky závislé, a jsou skutečně v područí dodavatele tepla a nemají možnost žádného dalšího výběru.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře. Pan poslanec Koníček má minutu sněmovního času.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Já bych se opakovaně chtěl zeptat. Moje poslední otázka zněla, proč ministerstvo nepodporuje ten návrh poslanecký, na kterém byla shoda i ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu při projednávání oblasti teplárenství v kontrolním výboru. Zástupci ministerstva tento návrh podporovali, a naráz vlastně ministerstvo od něho dává ruce pryč.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr má příležitost vám odpovědět.

 

Ministr průmyslu a obchodu vlády ČR Vladimír Tošovský My ho nepodporujeme z toho důvodu, protože si myslíme, že regulační činnost, respektive dozorovaná regulačním úřadem i na Státní energetické inspekci, je po odborné, ale i té kompetenční stránce dostatečná. A navíc ten návrh podle nás dokonce změkčuje ty možnosti, protože řetězení cen je dneska absolutně zakázáno, kdežto tam je tak trošičku povoleno s tím, že nad ním bude dozor. Ale myslíme si, že když je to zakázané, je to lepší dozor, než když dozorujeme nad tím, co se může dít.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Jako další interpelující vystoupí pan poslanec Jiří Petrů, který bude interpelovat ministra pro životní prostředí Jana Dusíka ve věci záměru ministerstva vyhlásit Chráněnou krajinnou oblast Soutok.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci záměru Ministerstva životního prostředí na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok.

Jak je zřejmé z materiálů, které jsem již před časem předal panu ministrovi a které jsou i nadále zasílány na ministerstvo z dotčených měst a obcí, které s tímto záměrem zásadně nesouhlasí. Obce jsou přesvědčeny, že pro ochranu evropsky významných lokalit Niva Dyje a Soutok-Podluží je základní ochranný režim již zajištěn ustanoveními § 45c odstavec 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb. Proto případné vyhlašování nové chráněné krajinné oblasti není potřeba. Stávající způsob ochrany je také splněním požadavku platné směrnice Rady 92/43/ES ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, článek 6 odstavec 1, která stanoví - cituji: "Pro oblasti zvláštní ochrany stanoví členské státy nezbytná ochranná opatření."

Další ochrana krajinářsky unikátního komplexu Lednicko-valtického areálu, která je druhým z hlavních tvrzených důvodů pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti, může být plnohodnotně zajištěna stávajícími nástroji, které v uplynulých čtrnácti letech prokázaly svou plnou funkčnost. K nesouhlasnému stanovisku měst a obcí vedou také negativní zkušenosti se soustavou NATURA 2000 evropsky významných lokalit Niva Dyje a Soutok-Podluží, které nebyly s orgány měst a obcí vůbec projednány. Rovněž stávající obtížná komunikace obcí se správou Chráněné krajinné oblasti Pálava a Ministerstvem životního prostředí, které prosazují priority formulované úzkým okruhem osob tvořených zaměstnanci Agentury ochrany přírody a krajiny a vybraných nevládních ekologických organizací před zohledněním zájmů a potřeb obyvatel i regionálních poměrů, vedou obce k vyslovení nesouhlasu.

Vážený pane ministře (upozornění na čas), jaké relevantní důvody vedou Ministerstvo životního prostředí k takovému postupu při navrhování záměru vyhlášení chráněné krajinné oblasti proti vůli dotčených obcí a měst?

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám.

Odpoví pan ministr Dusík.

 

Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, významem lze lužní lesy mezi Dyjí a Moravou přirovnat k deštným pralesům, které sice tvoří jen asi sedm procent plochy zeměkoule, ale žije tam šedesát až sedmdesát procent všech živočišných druhů. V českém a středoevropském měřítku je na tom oblast Soutoku, největší komplex zachovalých lužních lesů ve střední Evropě, podobně. Vyskytuje se tam nejvíce druhů hmyzu, který ke svému životu potřebuje staré stromy. Některé druhy žijí jenom zde, některé jsou na jižní Moravě nejpočetnější, takže tady mají nejlepší vyhlídky do budoucna. Z hlediska ochrany přírody se jedná o naprosto klíčové území, které bohužel postrádá odpovídající legislativní ochranu. Statut evropsky významné lokality, o kterém jste hovořil, je sice přínosný, nemůže však nahradit ochranu na úrovni chráněných krajinných oblastí, potažmo národních parků. Proto je snaha o prosazení vzniku CHKO v oblasti Soutoku naprosto prioritní a je třeba přistoupit k realizaci tohoto projektu, protože každý rok zpoždění je kritický pro zde přítomné druhy živočichů. Snaha o zmaření projektu je krátkozraká, kdy krátkodobý zisk z nešetrně vytěženého dřeva nyní by vedl k tomu, že by byla o to složitější snaha o obnovu ekosystému v příštích desetiletích či staletích.

Záměr vyhlásit v oblasti dolní Moravy velkoplošné chráněné území je připravován a diskutován v odborné veřejnosti od devadesátých let dvacátého století. Ministerstvo životního prostředí je ze strany odborné veřejnosti výrazně kritizováno za to, že ochranu unikátního fenoménu ekosystému lužního lesa dosud nezajistilo.

Po informativních jednáních v roce 2008 a 2009 tedy Ministerstvo životního prostředí starosty dotčených obcí seznámilo s představou Chráněné krajinné oblasti Soutok, s důvody, proč se zde navrhuje tato kategorie území, s návrhem zonace a plánu péče. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP