(13.30 hodin)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Plevovi. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Ivan Langer, s faktickou poznámkou před ním paní poslankyně Ivana Levá. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Ivana Levá: Děkuji za slovo. Já bych chtěla jenom krátce říci, že paragraf o vlastnictví sítí byl vložen minule do zákona mou zásluhou. Pan poslanec Langer tenkrát dával právo vlastnit jednu síť, já jsem dala dvě sítě. Domnívala jsem se, že když někdo má dvě sítě, lépe se mu hospodaří. Je to ekonomičtější. Prošel návrh dvě sítě. Nyní, když se ten zákon měnil, protože to mají v gesci dvě ministerstva, bylo mi řečeno pracovníky ministerstva, že skutečně tohle tam zůstat nesmí, v tom zákoně. A potom by to vypadalo, že jsem tak ješitná, že trvám na tom, aby tam zůstalo to, co jsem do zákona navrhla, a že bojkotuji zákon. Ne, nikoliv. Já jsem pořád přesvědčená o tom, že bychom měli bránit možnost, aby sem nepřišel někdo z Baku nebo z Dubaje a skoupil si to všechno, ale neměním nic na názoru. Nicméně, jestli to tam Evropská unie zakazuje, tak v tom případě jsem se podřídila. Ano. Takže jsem neviděla důvod, proč by se to vracelo zpět do druhého čtení. Jenom tuhle poznámku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Ivaně Levé i za dodržení času a slova se ujme v řádné přihlášce ve třetím čtení pan poslanec Ivan Langer. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Langer: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych navázal na své dva předřečníky při projednávání tohoto bodu, který má skutečně velmi velký možný dopad na oblast elektronických médií v České republice. Myslím, že stojí za to si říci, jak je to, jaký je vztah mezi regulací a elektronickými médii, kdy regulace má být, protože je důvodná, oprávněná a potřebná, a kdy naopak je regulace jako taková škodlivá.

Myslím, že mezi námi není nikdo, který by brojil proti tomu, aby ve jménu regulace byla chráněna práva a soukromí občanů. K tomu slouží příslušné zákony, které umožňují, ať už je to tiskový zákon, občanský zákoník nebo trestní zákon, chránit ty, do jejichž soukromí a jejich individuálních práv bylo zasaženo, se bránit. V tomto smyslu věřím, že jsme všichni na jedné lodi a jsme přesvědčeni o tom, že tato regulace nejenom že je potřebná, ale že mnohdy stojí za to zamyslet se nad tím, zda ji ještě nezpřísnit, neboť moc elektronických médií je taková, že dokážou mnohdy ne úmyslně, ale zasáhnout do životů lidí tak, že jsou z nich potom jen trosky.

Druhá oblast regulací by měla být regulace v rámci ochrany hodnot veřejného zájmu. I tuto regulaci náš právní řád zná, a proto jasně zapovídá šíření takových informací, takových hodnot, které jsou v rozporu například s tolerancí společnosti vůči lidem rozdílného náboženského vyznání, rozdílné barvy pleti, rozdílné sexuální orientace, neboť jsme se shodli na tom, že jsou tu hodnoty, které stojí za to, aby byly ve veřejném zájmu oproti těm individuálním chráněny.

Třetí výraznou hodnotou v oblasti médií obecně je ochrana plurality informací. Myslím, že je to jedna z nejdůležitějších hodnot, kterých jsme se dožili po listopadu 1989, tedy svobodně nejenom šířit, ale svobodně také přijímat informace. A pluralita informací bezprostředně souvisí i s pluralitou vlastnickou, protože je nanejvýsost jasné, že tam, kde se koncentruje majetek, tam hrozí i ohrožení plurality informační, pokud je ten majetek součástí industrie, která se obchodováním, získáváním a šířením informací zabývá.

V minulosti Poslanecká sněmovna udělala zásadní průlom v oblasti plurality informací. Vzpomeňte si na zákon, který umožnil přechod na digitální televizní vysílání, následně se nám podařilo ten špunt, který blokoval přechod z analogu na digitál, vytáhnout a otevřel se obrovský prostor pro firmy, televize, které dosud byly limitovány technologickým omezením, pro to, aby s využitím nových technologií digitálního vysílání mohly vstoupit na trh, mohly šířit informace, a tím jsme jen posílili informační pluralitu v naší zemi.

Posílili jsme ji také tím, že jsme změnili pozici regulátora, státní instituce, který až dosud rozhodoval o tom, kdo může nebo nemůže vysílat. My jsme odebrali tuto kompetenci Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, protože technologie nám otevřely nový prostor, a řekli jsme, že tato míra regulace, tento způsob regulace je zbytný. Nicméně narazili jsme na mezní bod a ten mezní bod říká, že stanovujeme ve jménu ochrany plurality informací zdi pro propojení vlastnické. Postavili jsme dvě zdi. Řekli jsme, že provozovatelem multiplexu v České republice by neměla být jedna jediná firma, protože provozovatel multiplexu stanovuje podmínky pro to, jaká televize, za jakých podmínek, v jakém rozsahu může vysílat. Řekli jsme, je to příliš velké riziko, kdyby se toto v tak malé zemi zkoncentrovalo pod jednu vlastnickou strukturu. Postavili jsme druhou zeď mezi provozovatelem sítě a provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání, protože jsme řekli, je příliš velké riziko, aby se koncentrovala vlastnická struktura a vlastnická moc i v této vertikále.

Bohužel v tomto návrhu zákona se ty zdi boří. A myslím si, že stojí za velmi pečlivé zvážení, zda tyto zdi skutečně zbořit chceme. Možná vám připadne z úst člověka, který se hlásí k liberálnímu vidění světa, poněkud absurdní, když hovořím o potřebě regulací, nicméně právě proto jsem své vystoupení strukturoval do těchto tří oblastí. Regulace ano tam, kde jde o ochranu práv a soukromí občanů. Regulace ano tam, kde jde o ochranu hodnot veřejného zájmu. Regulace hodnot tam, kde musíme chránit pluralitu informací.

A pokud se shodujeme alespoň na té třetí a poslední, potom bych vás chtěl poprosit, abychom tento návrh zákona vrátili do výboru a abychom mohli o tomto ještě diskutovat a případně se shodnout nebo neshodnout na tom, že nám toto nevadí, že se neobáváme, že s koncentrací vlastnictví může být ohrožena i informační pluralita, a potom nechť Poslanecká sněmovna o tom rozhodne. Nicméně se obávám, že takto seriózní diskusi na výboru kolegové nevedli, a myslím si, že za to stojí.

Proto mi dovolte, abych se přihlásil s podporou k návrhu pana kolegy Plevy o vrácení tohoto návrhu zákona výboru k novému projednání. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Langerovi. A ještě s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Petr Pleva, poté pan ministr Gustáv Slamečka. Prosím, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Pleva: Faktickou poznámkou to nejde vrátit ze třetího čtení výborům, takže jsem navrhl vrátit do druhého čtení a myslím, že pozměňovací návrhy jsou takové, že nebude potřeba to dále vracet výborům a že to jde stihnout ještě na této schůzi, druhé čtení.

Ale ještě bych upozornil na jednu věc, která je málo známá. Směrnice umožňuje přísnější regulaci, ale především proto, že tato směrnice de facto legalizuje vysílání pornografie. A protože s ohledem na různé složení států a různé, dejme tomu, citlivosti k této problematice v různých státech Evropské unie umožňuje tato směrnice, aby státy v odůvodněných případech přistoupily k přísnější regulaci, ale má se na mysli především regulace pornografie, kterou my ale nenavrhujeme jakkoliv regulovat, a může se u nás tudíž volně vysílat, ale navrhujeme regulaci internetu, což si myslím, že je dosti překroucený výklad směrnice. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP