(Jednání pokračovalo v 16.50 hodin.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas na jednání poslaneckého klubu ČSSD uplynul. Nyní tedy budeme pokračovat v našem jednání a máme před sebou hlasování po obecné rozpravě, ve které pan poslanec Kochan navrhl tuto předlohu zamítnout. Já ještě zazvoním. Chvíli vyčkám, než zahájím hlasování. Registruji žádost o odhlášení. Poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

 

Nyní zahájím hlasování o zamítnutí tohoto návrhu. Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 229 z přihlášených 147 poslankyň a poslanců pro návrh 59, proti 85. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Pak v rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh neregistruji, tedy přistoupíme k hlasování.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví? Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 230 z přihlášených 148 poslankyň a poslanců pro návrh 142, proti 2. Konstatuji, že jsme přikázali tento návrh k projednání výboru pro zdravotnictví.

 

Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů. Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 231 z přihlášených 150 poslankyň a poslanců pro návrh 85, proti 62. Konstatuji, že byla zkrácena lhůta k projednání na 30 dnů. Tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví.

 

Děkuji předkladatelům i zpravodaji a končím prvé čtení tohoto bodu, tedy bodu 60.

 

Budeme pokračovat dále bodem

189.
Návrh poslanců Jaroslava Plachého a Antonína Sedi na vydání zákona o přechodu
některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví města Uherského Hradiště
/sněmovní tisk 981/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 981/1.

Nyní prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Jaroslav Plachý. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych nejprve odůvodnil, proč vlastně předkládáme tento poslanecký návrh zákona. Bývalá věznice v Uherském Hradišti je kulturní památka mimořádného pietního významu, jak vám později doložím. Stát se stal vlastníkem této kulturní památky v roce 1994. Vlastní ji tedy více než 15 let. Za těchto 15 let péče - v uvozovkách - státu o tuto kulturní památku tato památka trvale chátrá. Dá se dokonce hovořit o devastaci celého objektu. Je to poslední kulturní památka na území města, o kterou 20 let po revoluci není pečováno. Proto od roku 2006 probíhala jednání mezi městem Uherské Hradiště a Ministerstvem spravedlnosti o převodu této kulturní památky zpět na město. Bohužel tato jednání byla neúspěšná, jejich výsledkem nebylo nikdy nic. Nic se nepodařilo. Příčinou byl požadavek ani ne Ministerstva spravedlnosti, spíše Ministerstva financí, aby zpětný převod na město byl úplatný.

Zákon o majetku České republiky ukládá státu, aby v případě úplatného převodu prodal tento majetek za cenu v místě a čase obvyklou. Ta u tohoto majetku činí částku zhruba 32 milionů. Jenže město Uherské Hradiště v roce 1994 prodalo věznici Ministerstvu spravedlnosti za částku poloviční, za částku zhruba 16 milionů. Z tohoto důvodu je pro zastupitelstvo města velmi obtížně zdůvodnitelné a také bych řekl přímo nemožné pořídit tento majetek zpět za částku, která je zhruba dvojnásobná. Proto jsme hledali různé způsoby podle zákona o majetku státu, například bezúplatný převod z důvodu veřejného zájmu. Bohužel bezúplatný převod z důvodu veřejného zájmu se nikdy nechtělo ani nepodařilo ze strany státu prosadit. Proto došlo k tomu, že stát nakonec začal hledat jednu z těch tří možných cest, které tady zmínila paní ministryně spravedlnosti v interpelaci, kdy jsem se jí tázal, jaký bude další osud této kulturní památky. Je to cesta veřejné dražby. Pro nás, kteří víme, co je bývalá věznice v Uherském Hradišti, je cesta dražby tohoto majetku, tedy cesta směřující k ryze komerčnímu využití tohoto majetku, naprosto nepřijatelná. Doložím později proč.

Z tohoto důvodu, protože hrozila časová prodleva, jsme se rozhodli gordický uzel neúspěšných jednání města a státu rozetnout mečem tohoto zákona. Upozorňuji vás, že pro město to nebude žádná výhodná transakce. Majetek je opravdu zdevastován, je vnitřně zadlužen částkou odhadovanou zhruba na úrovni 500 mil. korun. Nicméně záměry města jsou zhruba následující. Pokud se podaří převod, použijeme v maximální možné míře evropských zdrojů, protože se naštěstí nacházíme pořád ještě uprostřed plánovacího období 2007 až 2013, a podobně jako jsme kdysi u převodu kasáren získali částku zhruba 200 miliónů z evropských zdrojů, předpokládáme, že ta největší částka potřebná na rekonstrukci tohoto objektu bude opět z evropských zdrojů. Bohužel, když marně uplyne plánovací období 2007 až 2013, dojde k tomu, že nebudou žádné prostředky. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP