(16.40 hodin)

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane místopředsedo, pane ministře. Několik let se ve vedení školního lesního podniku Křtiny pokoušejí dohodnout s Ministerstvem životního prostředí o způsobu úhrady újmy, která je tomuto lesnímu podniku každoročně způsobována v důsledku zákazu hospodaření v přírodních rezervacích. Váš předchůdce Ladislav Miko vyvinul značné úsilí, aby došlo k uzavření oboustranně rozumné dohody a aby náhrada újmy, jejíž proplácení Ministerstvo životního prostředí již několik let odmítá provádět s odvoláním na různé právní výklady příslušných ustanovení zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, začala být znovu proplácena.

Koncem minulého roku vedení ministerstva i vedení Agentury ochrany přírody a krajiny ujišťovalo mě i ředitele školního lesního podniku pana Martínka, že po přijetí novely zákona o ochraně přírody a krajiny již nic nebrání proplácení náhrad za zmiňovanou újmu a že je možné požádat o proplácení újmy již za uplynulý rok 2009. Opakovaně jsme byli rovněž ujišťováni, že jsou zajištěny i příslušné finanční prostředky v rozpočtu Ministerstva životního prostředí. Dnes nám pomalu končí leden roku 2010, a i když byla podána ze strany školního lesního podniku řádná žádost o náhradu újmy již v prvním lednovém týdnu, reakcí Agentury ochrany přírody a krajiny a potažmo vedení ministerstva je oficiální mlčení a neoficiálně náznaky, že snad ani za rok 2009 nebude náhrada újmy proplacena. A pokud ano, tak maximálně za měsíc prosinec.

Vážený pane ministře, kdybych osobně nebyla účastníkem mnoha jednání v této záležitosti, zdráhala bych se uvěřit, že mohou vrcholní představitelé ministerstva a agentury takovým způsobem hazardovat s dobrým jménem těchto státních úřadů a institucí. Dnes bohužel musím na tomto místě konstatovat, že ve vedení ministerstva i agentury jsou v současné době lidé, jejichž slovu není možné věřit a kteří zcela fatálním způsobem poškozují dobrou pověst a důvěryhodnost zmíněných státních institucí v očích veřejnosti. Proto vás, vážený pane ministře, žádám, abyste se k celé záležitosti školního lesního podniku Křtiny jednoznačně vyjádřil a závazně sdělil veřejnosti, jak hodlá ministerstvo pod vaším vedením v této a podobných kauzách pokračovat.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď poprosím pana ministra, aby odpověděl na tuto interpelaci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji, pane místopředsedo. Otázka náhrady újmy podle § 58 zákona o ochraně přírody a krajiny je skutečně otázkou, která je sporná po dobu několika let. Já jsem rád, že se podařilo v poslední novele zákona o ochraně přírody a krajiny tuto otázku vyřešit. Věřím, že uspokojivě jak z pohledu orgánů ochrany přírody, tak z pohledu těch, kteří uplatňují nároky na újmu vzniklou právě díky omezením z důvodu potřeb ochrany přírody. Tato novela zákona vstoupila v účinnost 1. prosince 2009. My jsme jako Ministerstvo životního prostředí k 1. prosinci 2009 současně zrušili výklad, který se vztahoval k dřívější právní úpravě a který ji vykládal tím způsobem, že přechod nebo převod vlastnického práva nebo práva nájmu není vlastně součástí ustanovení § 58. A právě proto, aby bylo jasné vymezení toho, kdy se na koho vztahuje či nevztahuje nárok, byla přijata tato novela. Věřím, že od účinnosti nového zákona tento problém nebude nastolen.

Současně vím, že probíhá celá řada soudních řízení právě o předchozí období, zda výklad, který Ministerstvo životního prostředí přijalo v roce 2005, je v souladu se zákonem, nebo není. Musím říci, že soudní jednání probíhají poměrně dlouho a zřejmě jenom rozhodnutí soudu nám dá odpověď, jestli výklad byl tehdy přijat v souladu s právem, nebo ne. Každopádně mohu říci, že lesní podnik Křtiny není jediným subjektem, který takto žaluje Ministerstvo životního prostředí právě o tyto sporné věci, zda se vztahuje i na převody a přechody vlastnického práva či práva nájmu, takže my jsme si této situace vědomi a věřím, že pro futuro jsme udělali maximum možného novelou zákona, která vstoupila v účinnost 1. prosince, a že nic nebrání tomu, aby náhrady újmy byly posuzovány a byly přiznávány tak, jak to zákon nyní ukládá.

Co se týče konkrétní žádosti pro náhradu újmy v roce 2009, moje informace je taková, že řízení stále probíhá. Byla podána žádost 7. ledna 2010 a já věřím, že řízení bude úspěšně dokončeno, jak nám to ostatně zákon ukládá. Věřím, že minimálně do budoucna je odpověď jednoznačná. Co se týče dřívějších kauz za uplynulé roky v návaznosti na tehdy platný právní stav a výklad Ministerstva životního prostředí, zřejmě bude uspokojivě vyřešen až rozhodnutím soudu.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím opět paní poslankyni Konečnou.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji za odpověď. Já bych si dovolila se ještě zeptat, kdy tedy bude dokončeno řízení ohledně kauzy, která byla předložena 7. ledna, nebo kdy máte představu, že bude dokončeno, protože já jsem opravdu měla pocit z jednání u pana ministra Mika, které proběhlo s ním, s pány náměstky a dalšími lidmi, že je velká snaha co nejrychleji ten problém vyřešit, což se ovšem neděje. Dnes snahu ze strany úředníků nevidím. Co já vidím jako velmi zarážející na tomto konkrétním případu, promiňte mi to, pane ministře, je to, že si kdejaký úředník může dělat cokoliv, přestože politické a věcné zadání je úplně jiné. Tady se ukazuje, že přestože je jasné rozhodnutí, jak by to mělo fungovat, dokonce máme nastavený zákon, tak si vaši úředníci, resp. úředníci vašeho ministerstva, věci přehazují jako horký brambor, snaží se z toho vymluvit, ale to, co je na tom nejhorší, je to, že se jedná o školní lesní podnik, to znamená o instituci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, já si navíc myslím, že o laboratoř, kterou můžeme ukazovat, kde funguje hospodaření, kde funguje správa v lesích, a my se tady hádáme s odpuštěním o pár milionů, které jsou ale pro tento podnik životně důležité. Vy na ministerstvu nejste ochotni připustit, že toto by možná mohla být ta laboratoř, na které bychom mohli světu ukazovat, že to umíme spojit a že jsme v tom dobří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra.

 

Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji. Mě samozřejmě také netěší situace, kdy školní lesní podnik Křtiny žaluje Ministerstvo životního prostředí. Jsou i další subjekty, které jej žalují. Nicméně to, jak paní poslankyně hovořila o tom, že úředníci si dělají, co chtějí, a nerespektují politický názor... My musíme respektovat jako Ministerstvo životního prostředí především zákon. Pokud zákon stanoví podmínky a pokud tyto podmínky jsou nějak definovány, je povinností úředníků, aby je ctili.

Pokud se týká konkrétní žádosti, která byla podána 7. ledna, tam probíhá standardní správní řízení podle správního řádu, čili lhůta 30 pracovních dnů. Ověřím si, aby bylo v zákonné lhůtě rozhodnuto.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžeme ukončit tuto interpelaci. Další interpelace byla stažena. Můžeme rovnou přejít k interpelaci Miroslava Opálky opět na ministra Vladimíra Tošovského ve věci snižování ceny plynu a zvyšování paušální sazby. Prosím, pane poslanče, můžete začít.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, veřejnost si s uspokojením vyslechla informaci, že v prvním čtvrtletí tohoto roku dojde ke snížení ceny plynu. To se však podle dostupných informací nakonec pohybuje pouze kolem 1 %, které však neutralizuje jednoprocentní nárůst daně z přidané hodnoty. Více zarážející je však rozhodnutí, že distributoři v tomto čtvrtletí zdraží o cca 34 % takzvanou paušální část, to je stálou měsíční platbu. Zvýšení ceny je zdůvodňováno nárůstem platby za regulovanou část přepravy a distribuce a bylo požehnáno Energetickým regulačním úřadem. Distributoři plynu se chovají dle hodnocení veřejnosti obdobně jako banky u poplatků za bankovní služby, které jsou v České republice jedny z nejdražších se srovnávanými zeměmi. Na našich občanech se asi nejlépe vydělává. A tak na úpravy cen doplatí desetitisíce domácností maloodběratelů, kteří využívají plyn pouze na vaření, a to i ty domácnosti, které jinak využívají plyn na vytápění svých bytů a na ohřev teplé vody prostřednictvím centrálního systému. Nespotřebovávají sice málo plynu, ale žel, ze dvou zdrojů. Na sídlištích se totiž o nějakém variantním rozhodování spotřebitelů nedá moc hovořit. Jsou pod diktátem zprivatizovaných distribučních místních monopolů a maloodběratelé budou tedy platit, i kdyby neodebírali téměř žádný plyn.***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP