(19.20 hodin)
(pokračuje Urban)

Já bych si samozřejmě dovedl představit, a dovedl jsem si to i tehdy, úplně jiný model financování výzkumu, vývoje a inovací, tedy aby existoval jakýsi balík peněz někde uprostřed, který by byl vázán na kvalitní projekty, na projekty, které budou mít efekt z hlediska aplikovaného vývoje, výzkumu a inovací. A právě ti, kteří prokáží, že to jsou projekty s budoucností té přidané hodnoty, toho efektu, tak budou mít příležitost své aktivity rozvíjet možná rychleji než ti, kteří to neprokáží. Cesta k tomuto projektovému financování, alespoň většímu podílu projektového financování, je podle mého názoru ještě dlouhá a obtížná v České republice. Nicméně zabetonování stávající situace, kdy reformu připravili v podstatě zástupci výzkumných institucí sami pro sebe, se mi nezdá být cestou správnou.

Možná v souvislosti s tvorbou nové Rady pro výzkum, vývoj a inovace, tedy s jejím personálním obsazením, moc bych prosil a moc bych si přál bez ohledu na jakékoliv politické příslušnosti, na jakékoliv politické zadání, aby v této radě byli zástupci Svazu průmyslu a dopravy České republiky, aby v této radě byli zástupci Hospodářské komory, aby v této radě prostě měli příležitost říci mnohem více své názory lidé, kteří mají užívat výsledky výzkumné práce alespoň ve firemní sféře. Pak teprve můžeme dospět k nějakému konsensuálnímu receptu, jak financovat výzkum, vývoj, inovace v České republice.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Ještě jednou pan poslanec Ivan Ohlídal.

 

Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. To, že paní ministryně říká, že tato rada bude obměněna, to je velmi dobrá zpráva, ale bohužel už měla být obměněna daleko dříve.

Dále bych chtěl ještě reagovat na to, že podezřívám vědce a výzkumníky, že budou švindlovat. Já je nepodezřívám, vůbec ne. To, že vyprodukují slabé výsledky, to není přece není podvod. Prostě nebudou nuceni produkovat kvalitní výsledky tímto hodnocením. To je podstatný rozdíl.

Potom ještě. Já samozřejmě bych dal za vzor zahraniční instituce a zahraniční systémy hodnocení. Já myslím, že to bychom měli vzít v potaz.

Už nebudu zdržovat, času máme málo. (Veselost v pravé části sálu.) Nebo chcete diskutovat? Vlastně vy jo, ale my ne. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Paní zpravodajka v rozpravě? Ne. Dobře. Končím obecnou rozpravu a ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Paní zpravodajka má zájem o závěrečné slovo. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Marcela Mertinová: Já bych chtěla jenom konstatovat, tedy vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, že v rozpravě, velmi bohaté, vystoupili dokonce několikrát celkem čtyři řečníci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Musím říci, že jsem ale neevidoval v jejich rozpravě nějaké konkrétní návrhy, kterými bychom se měli zabývat. Ano, to zkrácení lhůty k projednání jsem zaznamenal, ale jinak, že bychom po obecné rozpravě mohli hlasovat o zamítnutí to jsem neslyšel. Aspoň jsem to v projevu pana kolegy Boháče nezaznamenal. Pokud není zájem o závěrečné slovo jiné, než řekla paní zpravodajka, budeme se zabývat návrhem na přikázání.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím, takže to bude jeden návrh na hlasování a hlasování na zkrácení lhůty k projednání bude druhý návrh.

 

O přikázání výboru rozhodneme v hlasování pořadové číslo 92, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Kdo je proti přikázání? Děkuji.

V hlasování pořadové číslo 92 z přihlášených 115 pro 93, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů a o tom rozhodneme v hlasování pořadové číslo 93, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů. Kdo je proti takovému zkrácení? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 93 z přítomných 115 pro 60, proti 29. I zkrácení prošlo.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a lhůta k projednání byla určena na 30 dnů. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji zpravodajce a končím bod č. 40.

 

Vzhledem k tomu, že jsem si ověřil, že budeme nejen jednat, ale i hlasovat po 19. hodině, zahájíme bod

41.
Návrh poslankyň a poslanců Anny Čurdové, Antonína Sedi, Hany Orgoníkové,
Jiřího Paroubka, Ladislavy Zelenkové, Zdeňka Škromacha, Vladimíry Lesenské,
Robina Böhnische, Marcely Mertinové, Bohuslava Sobotky a dalších
na vydání zákona o vyživovací povinnosti k nezaopatřeným dětem
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o výživném)
/sněmovní tisk 849/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 849/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedla poslankyně Vladimíra Lesenská, jak vidím, a žádám paní kolegyni Danu Filipi, aby zaujala místo u stolku zpravodajů. Paní kolegyně Lesenská má slovo ve své úvodní zprávě. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Takže já vám děkuji za slovo.

Vážené kolegyně, kolegové, dovoluji si vám předložit návrh na vydání zákona o vyživovací povinnosti k nezaopatřeným dětem a v té souvislosti změnu některých dalších zákonů. ČSSD přichází s komplexní úpravou, která předkládanou problematiku poměrně podle našeho názoru dobře řeší.

Ve stávajícím právním stavu patří neúplné rodiny se závislými nezletilými dětmi mezi domácnosti nejvíce ohrožené chudobou a tvoří většinu domácností pod úrovní životního minima. Navíc v 90 % případů stojí v jejich čele ženy. Situace samoživitelek je dále komplikovaná jejich nevýhodným postavením na pracovním trhu. Tady se kombinuje omezení vyplývající z role samoživitelky se znevýhodněními, jako jsou nižší platy, kde se jedná zhruba o čtvrtinu, vykonávání méně placených zaměstnání, vyšší míra nezaměstnanosti a další. V důsledku zmíněného se samoživitelky a jejich děti disproporčně dostávají do pasti chudoby se všemi neblahými dopady pro obě skupiny. Současný stav lze bez nadsázky považovat za porušování Úmluvy o právech dítěte i Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, což jsou úmluvy OSN ratifikované Českou republikou.

Jedním ze zásadních faktorů, které pomáhají roztáčet tento začarovaný kruh, je nedostatečná výše výživného. Dalším faktorem je neochota státu zakročit v situaci, kdy fyzická osoba, která má k dítěti vyživovací povinnost, výživné neplatí řádně či vůbec.

Výzkumy navíc ukazují, že soudci a soudkyně mají překvapivě nízké povědomí o problémech samoživitelek v jejich širších společenských a kulturních souvislostech. Podobně nízké je i jejich povědomí o hodnotě průměrného výživného v České republice a jeho vztahu k nákladům na uspokojení základních potřeb dítěte. Překvapivě velmi málo toho vědí i o nástrojích typu tabulek či výpočetních vzorců a obecně o přístupu k určování výživného v sousedních zemích. Většina soudců a soudkyň, kteří se výzkumu zúčastnili, si však těchto omezení vůbec nebyli vědomi a jakékoliv pokusy o sjednocení postupu odmítali jako omezování soudcovského práva na volnou úvahu. V konečném důsledku tedy toto právo nadřazují nad spravedlnost pro děti z neúplných rodin a ty, kdo je mají v péči.

Předchozí rekapitulace demonstruje, že současná právní úprava nezaručuje oprávněným osobám, to jest dětem a těm, kdo je mají svěřeny do péče, odpovídající životní úroveň a naopak jejich již tak nelehkou situaci v řadě aspektů ztěžuje. Neobstojí ani ve srovnání s vyspělými státy Evropy, které se řídí zásadou, že úroveň společnosti se měří tím, jak se chová ke svým nejslabším a nejzranitelnějším. Je proto žádoucí, by byl přijat zákon, který by otázku výživného řešil komplexně a s přihlédnutím k nejlepším přístupům v rámci EU, což návrh ČSSD činí.***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP