(18.00 hodin)
(pokračuje Škromach)

Problém samozřejmě je v tom, že potom dochází k tomu, je-li nízká minimální mzda, tak se obchází tím, že se vyplácí mzda načerno, na ruku. Bylo tady už mnohokrát řečeno, že to je představa, která by mnohým politickým stranám vyhovovala. Nejlépe žádná minimální mzda, oficiálně brát 1000 korun, zbytek na ruku a neplatit žádné pojištění. Potom ale zaměstnanec onemocní, odejde do důchodu, stane se mu úraz a všechno se počítá z peněz, které odvedl samozřejmě na pojistném. A ty jsou mnohdy tak nízké, že samozřejmě s tím je určitý problém.

Myslím, že v této chvíli nejsou žádné jednoznačné analýzy, že první tři dny neplacení nemocenské vedly ke snížení nemoci, naopak. A samozřejmě matematika, o níž hovořil pan poslanec Nečas, že když zkrátíme krátkodobé nemoci, tak se nám prodlouží ty dlouhodobé jakoby matematicky, má na to nakonec určitě vzdělání, tak to je jasné. Ale na druhé straně to neznamená, že krátkodobých nemocí ubylo. Naopak. Já jsem osobně přesvědčen a možná analýzy v mnoha aspektech tomu nasvědčují, že si lidé automaticky prodlužují tuto nemoc, aby se to v uvozovkách jakoby vyplatilo, když už jdu marodit. A to samozřejmě potom má další dopady, že zaměstnavatelé mají vyšší výdaje. A nakonec na to upozorňovali i někteří manažeři, když mám možnost s nimi hovořit, myslím, že každý z nás tady poslanců a poslankyň tu možnost má, naopak upozorňují na trendy, že zaměstnanci právě proto, že nemají první tři dny placené, tak si prodlužují nemocenskou. Může - nemusí, ale je to fakt, který byl řečen. A tyto firmy naopak řekly, nám se vyplatí lépe těm lidem první tři dny alespoň nějak uhradit a zaplatit. Takže praxe ukazuje zcela něco jiného než to, co tady třeba prezentoval v tuto chvíli pan poslanec Nečas.

Návrh zákona, jak je předložen panem poslancem, může být a nemusí být vnímán jako pozitivní nebo negativní, ale není to otázka nějaké vyšší moci nebo něčeho, co by bylo historicky někde ověřené. Ale naopak, a znovu zdůrazňuji, ve většině zemí, kde tyto systémy jsou, náhrady mzdy jsou výrazně vyšší za nemocenskou i za další dny nemoci než v našich podmínkách. Proto se bavme také o tom, jestliže říká někdo dobře, neplaťme první den, dva, tři, tak nemůže na druhé straně hned stejným opatřením snížit náhrady mzdy ještě za další dny, které jsou placené. To je přece špatně. Jestliže to má motivovat k tomu, aby člověk nezneužíval nemocenskou, tak jestli je opravdu nemocný, tak by náhrada měla být výraznější.

Pan poslanec Nečas bude určitě argumentovat, že tam jakési kosmetické úpravy provedeny byly, ale v zásadě na tom všichni tratí. A já myslím, že většina lidí chce rychle odmarodit, chce zpátky do práce, chce pracovat, protože si chce slušně vydělat. Obzvláště v době ekonomické krize, kdy samozřejmě nemocnost, a to je možná také důvod, proč klesá nemocnost, vede k tomu, že lidé mohou také ztratit zaměstnání, protože se stanou nepohodlnými, protože takové bohužel praktiky také existují.

Určitě k tomu přispělo také zavedení poplatků ve zdravotnictví, protože člověk, když jde k lékaři, zaplatí 30 korun, aby ho uznal nemocným, jde do lékárny, zaplatí 30 korun za každou položku, nebo platil v době, kdy tento zákon vstupoval v platnost. Potom jde k lékaři, aby ho uznal zdravým - opět zaplatí. Takže plať, plať, plať! A když si spočítá, že ještě za první tři dny nedostane zaplaceno, tak to možná někdy skutečně zváží a radši si vezme dovolenou. Ale to ještě neznamená, že ten člověk nebyl nemocný. A jestliže nemocný je, tak by to neměl obcházet tím, že si bere dovolenou.

Samozřejmě že zneužívání pojistného systému bylo obzvláště v minulosti. Myslím, že nový systém, jak je zaveden, má své plusy, minusy, určité problémy byly třeba s tím, že se nevyplácely nebo pozdě se vyplácela nemocenská ze strany České správy, můžeme si o tom říkat, co chceme. Já osobně si myslím, že taková hektická snaha snižovat počty zaměstnanců v situaci, kdy se na České správě připravoval náběh na vícepráce spojené právě se zavedením nemocenské, nebyla zrovna ideální.

Ale vraťme se znovu k prvním třem dnům. Přece tohle nemá žádný vědecký podklad. Je to prostě politické rozhodnutí. A tady můžeme svobodně rozhodnout, jestli jsme přesvědčeni o tom, jestli první tři dny měly být hrazeny náhradou mzdy. Zároveň možná bychom měli asi uvažovat o určité úlevě pro zaměstnavatele, to mě tam trochu v návrhu chybí, protože dopad nebude na státní rozpočet, dopad samozřejmě bude na zaměstnavatele a bude to vytvářet určitý tlak ze strany zaměstnavatelů zase na zaměstnance. A jsem přesvědčený o tom, že by to vždycky mělo být vyrovnáno z obou stran, že by v zákoně mělo být i určitým způsobem zohledněno i pojistné.

Poznámka tady byla, že tam určité přebytky jsou. To jistě, ale to byla věc už v přípravě zákona, protože jsou firmy, pro které to samozřejmě bude výhodnější, a jsou firmy, pro které to bude méně výhodné. A určitě účelem je, aby to bylo výhodné pokud možno pro všechny, aby nevznikaly situace, že kvůli nemoci firmy budou mít nějaké zásadní problémy. Ukazuje se po roce působení zákona, že obavy, které tady byly vznášeny v minulosti, se nepotvrzují. Snad kdyby byla lépe připravena administrativa tak, aby nemocenské byly vypláceny včas, tak by to asi bylo příjemnější.

Proto doporučuji, abychom podpořili tento návrh. S tím, že tady žádný z argumentů, který byl pro první tři dny neplacení, vlastně není. Na druhé straně chci jen znovu ještě upozornit na to, že nejsem přesvědčen o tom, že by tady docházelo k nějakému rozporu s Ústavou z hlediska vyplácení náhrady mzdy ze strany zaměstnavatele, a byl bych nerad, kdyby se vyvolávalo očekávání, které by nemuselo vůbec nastat. Ale spíš je potřeba dotáhnout tuto věc jako politické rozhodnutí, jako vůli Parlamentu v této věci, že chceme, aby první tři dny byly placené. A to myslím, že tento zákon umožňuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Škromachovi. Pan kolega Vojtěch Adam, řádně přihlášený, poté pan poslanec Petr Nečas. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Adam: Dobrý večer, dámy a pánové, pane předsedající. Chtěl bych jen paní kolegyni Molendové vzkázat - jako lékař rovněž provozující celý život praxi, bych chtěl říct, a myslím, že všichni lékaři přítomní v této Sněmovně mi to potvrdí, že Hippokratova přísaha, kterou jsme skládali, nehovoří ani slovem o tom, že bychom se měli ve svém rozhodování řídit pocitem, že budeme medializováni, či nikoliv. Hippokratova přísaha říká to, že budeme vždycky postupovat podle svých nejlepších znalostí a svědomí, tzn. lege artis. A s neschopností to nemá nic společného. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vojtěchu Adamovi. Paní kolegyně Molendová se hlásí s faktickou, ale pan kolega Nečas - také faktická poznámka, nebo řádná? Jestli paní kolegyně Molendová vzdává? (Ano.) Pan poslanec Petr Nečas se ujme slova jako zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, to, že zavedení karenční lhůty mělo jednoznačně pozitivní vliv i ve starém systému, tzn. v systému, kdy první dva týdny neplatí náhradu mzdy zaměstnavatel, ale je standardní nemocenská, to se prokázalo již ve statistice v loňském roce. Já jsem tady uvedl, že za prvních osm měsíců roku v roce 2007 bylo 2,1 milionu, v loňském roce již 1,4 milionu. A to ještě po část tohoto období platil systém, kdy první tři dny po rozhodnutí Ústavního soudu od 1. 7. byla dokonce vyplácena 60procentní náhrada mzdy. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP