(17.30 hodin)
(pokračuje Nečas)

Chtěl bych současně zdůraznit, že nedošlo k situaci, která byla někdy trošku demagogicky argumentována v neprospěch této změny, a sice že lidé přicházejí o finanční prostředky, protože tato změna je doprovázena současně od 1. ledna letošního roku výrazným poklesem platby nemocenského pojištění, to znamená pojištěnec již neplatí 1,1 procentního bodu nemocenského pojištění, které platil jako zaměstnanec. Zůstala zachována pouze platba zaměstnavatele. Pokud se podíváte na analýzu čistých příjmů, zjistíte, že lidé na této změně jednoznačně vydělali. Z hlediska čistých příjmů jejich čistý příjem je vyšší, než byl v době, kdy po první tři dny byla placena snížená výměra nemocenské. Byl tak respektován i výnos Ústavního soudu, který právě ve vazbě na to, že nebyla snížena platba nemocenského pojištění, zrušil tu původní verzi, která byla součástí balíčku, který stabilizoval veřejné finance.

Já bych považoval za velkou chybu, kdybychom tento návrh podpořili, protože by znamenal zrušení opatření, které se jednoznačně osvědčilo a které je opatřením standardního západoevropského střihu, které je pravda opatřením, které není dvakrát populární, nicméně opatření, které funguje. Jeho dopad je jednoznačně pozitivní. Takže já bych chtěl vyzvat Poslaneckou sněmovnu, aby tento návrh nepodpořila, a samozřejmě dávám v rámci druhého čtení návrh na zamítnutí návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Pan poslanec Opálka se hlásí do rozpravy. Další přihlášky eviduji včetně přihlášky pana ministra Šimerky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych jenom krátce zareagoval na vystoupení pana kolegy Nečase. Samozřejmě, každý systém, pokud to někdo dovoluje, je zneužíván. Tak jak je zneužíván poslanci, našimi kolegy, i tady tento volný systém, že se jenom omluví, nemusí nic prokázat, ani nemocenskou, a zůstanou doma nebo u jiné činnosti, třeba v jiné práci, v jiném zaměstnání, na Fakultě právnické univerzity v Plzni a tak podobně. (Smích z levé části jednacího sálu.) Čili takových příkladů bychom mohli snést daleko více. Problém toho zneužívání nepopírám, ale jde o to, že zásah ministerstva, který v podstatě vedl ke snižování zaměstnanců České správy sociálního zabezpečení, resp. okresních správ sociálního zabezpečení, a změny, které přinesly různé novely, ochromily i kontrolní systém, protože kontroloři se museli věnovat změnám, které jsme jim přinesli do vínku pro rok 2009, a nemohli třeba ty nemocné tak navštěvovat.

A jinak myslím, že to je obžaloba ne toho minulého systému, ale především lékařů, protože nikdo jiný než lékař nenapíše nemocenský lístek. Takže tady asi pláčeme nad špatným hrobem.

Já jsem zastáncem toho, jestli tedy hovoříme terminologicky o tom, že jde o nemocenské pojištění, tak ten člověk by měl být pojištěn na celou dobu nemoci, ne jenom na nějakou část. Jestli si uzavřete s někým nějakou životní pojistku nebo pojistku na důchodové připojištění, tak jste alespoň při tom uzavírání v nějakém rovnoprávném postavení, kdežto tady ten pojištěnec je vystaven vůli a nevůli Parlamentu České republiky, jak mu ty parametry rok od roku nastavuje a přestavuje.

Takže rozumím těm argumentům, ale byl bych trošičku opatrnější v těch statistikách, počkal bych si na celorok roku 2009. Uvidíme také, co nám ještě ukážou ty chřipkové epidemie a pandemie. Na druhé straně bych se také ještě podíval, jak se nám změnila dlouhodobá nemocnost. Ano, ta krátkodobá se zkrátila, ale prodloužila se dlouhodobá nemocnost.

Takže to jenom jako reakce a určitá obrana toho, že každý se asi díváme na ten problém trošku jinak. Jinak bych chtěl znovu upozornit, že tento návrh už není jenom návrhem na novelu zákoníku práce, ale také návrhem na novelu zákona o nemocenském pojištění, a o tom pan kolega Nečas nehovořil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní se slova ujme pan ministr práce a sociálních věcí. Pan ministr Šimerka má slovo. Prosím, pane ministře.

 

Ministr práce a sociálních věcí vlády ČR Petr Šimerka Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych chtěl připomenout, že k tomuto návrhu vláda dala negativní stanovisko, a to negativní stanovisko já tady prezentuji i nadále. Chtěl bych zejména poukázat na rozpočtový dopad tohoto návrhu, se kterým není v rozpočtu počítáno, to za prvé. Za druhé, i když pan předkladatel se o tom tady zmínil, já v té neexistenci legisvakance vidím velký problém z hlediska možné aplikace a realizace tohoto návrhu, pokud by byl schválen. Byla tady už zmíněna určitá kapacitní možnost, čili omezená možnost České správy sociálního zabezpečení v jiné souvislosti. Chtěl bych jenom říci, že i v důsledku realizace tohoto návrhu by ta situace byla velmi obtížná a měla by nejenom personální, ale i finanční konsekvence, pokud jde o samotnou správu sociálního zabezpečení, což by mohlo vyvolat a nepochybně by vyvolalo i další zase vlnu nespokojenosti, obdobně jako tomu bylo začátkem nebo v první polovině letošního roku v souvislosti s aplikací některých úprav v oblasti nemocenského pojištění.

Takže tolik mé stanovisko, resp. stanovisko vlády k tomu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovu Petru Šimerkovi za jeho vystoupení. Nyní požádám, protože nikoho nevidím do rozpravy, jestli by mě vystřídala paní kolegyně Němcová, protože mám zájem vystoupit v rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím, tak tedy nyní bude hovořit místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Paní a pánové, členové vlády, já si dovolím reagovat na ten návrh jenom dvěma poznámkami.

Prvá poznámka, která tady byla zmíněna jak předkladatelem, tak panem kolegou Nečasem, a to je rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ve věci takzvaného zákona o stabilizaci veřejných financí. To byl totiž jediný bod, který Ústavní soud uznal, že je čistě neústavní. Čistě neústavní. Neplacení pojistného v době pojištění je neústavní krok.

V Československém právním řádu bylo zavedeno toto pojištění v roce 1922 a bylo položeno právě na principu pojistné události. Jestliže nastane pojistná událost, tak náleží výplata. Jestliže z toho děláte v současné době kvazidaň a zvyšujete tak v podstatě zdanění toho konkrétního subjektu, ať už právnické nebo fyzické osoby, protože samozřejmě na tom pojištění se podílí jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, tak v tomto ohledu to řekněte na rovinu, že nemáte zájem o pojistný systém, že chcete, aby se to platilo čistě z daní, a že vlastně nechcete, aby to bylo pojištění, aby to byla jakási náhrada. Ale potom nemůžete rozdělovat tuto částku na to, kdy platí zaměstnavatel a kdy platí stát. V tomto ohledu ten, kdo bude povinen platit daň, bude požadovat plnění od toho, komu je placeno. A to je základní princip. Jestliže to uznal Ústavní soud, tak už do toho znovu nejděme. Nebo je možné, že tato norma nebude přijata, a potom nezbývá nic jiného, než najít 41 poslanců, kteří to dají k Ústavnímu soudu, nebo ti, kteří budou takto poškozeni, samozřejmě zdlouhavou cestou přes první, druhou instanci soudu se domůžou u Ústavního soudu, a potom už ne ani skupina poslanců, pokud by se nenašlo 41 zákonodárců v Poslanecké sněmovně na to, aby podali ústavní stížnost, ale občané vyhrajou nad tímto hloupým rozhodnutím, které vnucujete potřetí do této Sněmovny.

Já jsem přesvědčen, že tato norma je k přijetí a je potřeba ji přijmout, anebo otevřeně říci, že chceme změnit systém pojištění a že je to čistě daňová záležitost, a v tomto ohledu se tedy s tím musíme vypořádat. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP