(16.40 hodin)
(pokračuje Grospič)

Pan premiér řekl, že vláda si je vědoma svého mandátu a ví, že nemůže uspokojit ambice na levici ani na pravici. Má pravdu. Současná tzv. úřednická vláda, z poloviny najmenovaná při skryté koaliční dohodě sociální demokracie, ODS a Strany zelených, skutečně nemůže jít nad rámec dohody těchto stran, nebo by musela hrát vabank. Strany, které tuto vládu utvořily, deklarují svou odpovědnost a zároveň se ve veřejnosti snaží vzbudit dojem zásadovosti. V politické hantýrce se tomu říká strany kartelu. Hrají si se zájmy občanů, aby si uhájily své vlastní zájmy a především těch, kteří je ekonomicky platí.

Komunistická strana Čech a Moravy se tohoto kšeftu v rámci navrženého balíčku nemůže, nechce a ani nebude účastnit. O ničem jiném není tzv. záchrana státního rozpočtu v podobě balíčku vlády zpracovaného ministrem financí panem Janotou. Bez ohledu na ekonomické dopady se licituje jak na perském trhu s deficitem nejdříve 350 mld., pak 230 mld., následně 157 mld., a pak zase 163 mld. a maximálně do 170 mld. Je to o politickém obchodu, nikoli o odpovědnosti se sociálním systémem, veřejným zdravotnictvím, důchodovým pojištěním a uchováním minimálně regulovaného volného trhu a co největších možných zisků pro banky.

Na koho dopadne zvýšení např. DPH? No především na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Koho postihne omezení sociálních dávek? Nízkopříjmové skupiny obyvatel, zaměstnance s podprůměrnou hrubou mzdou či platem, mladé rodiny a důchodce. Ti mají podle navrhovatele balíčku a pravice zaplatit hospodářskou krizi, aniž ji vlastně zavinili, v rámci tzv. solidarity a odpovědnosti. Je to licoměrné. Pro komunistickou stranu je nepřijatelné to, co je nepřijatelné pro většinu občanů v České republice. Ať se tedy vážně hovoří, když mluvíme o odpovědnosti ke státnímu rozpočtu, o tom, že Česká republika ukončí své zahraniční vojenské mise a vrátí zpátky do rozpočtu oněch zbůhdarma vyhozených 8 mld. korun.

Snížit dopady hospodářské krize jak na ekonomiku, tak na většinu občanů České republiky lze v podstatě jen tehdy, jestliže - za prvé - odstraníme jakékoli stropy na sociálním a zdravotním pojištění. Jestliže - za druhé - zavedeme zvláštní účet pro deponování prostředků důchodového pojištění a nebudeme je rozpouštět každoročně ve státním rozpočtu. Jestliže zavedeme výrazné daňové progrese, kde bude výrazně odstupňována podle výše příjmů platba daní, a zejména vůči právnickým osobám, a nebude zároveň zvyšováno DPH na potraviny a základní životní potřeby. Když zastavíme rozprodej státního majetku a stát bude plnit aktivní úlohu při jeho správě. Když - za páté - snížíme výdaje státního rozpočtu zastavením vojenských zahraničních misí stojících dnes stát téměř 8 mld. korun. Když - za šesté - aktivní státní politikou zaměstnanosti, směřující k tvorbě dlouhodobých pracovních příležitostí a nikoli k pasivnímu udržení stabilního rozpočtu ořezávajícího sociální výdaje, budeme vytvářet dlouhodobá pracovní místa. A když zajištěním alespoň současné úrovně sociálního systému a pracovních práv v České republice dáme signál zaměstnancům, že se nemusí bát a že jim stát dokáže pomoci.

Z úspor zbylo velké zvyšování daní - to je titulek jedněch dnešních novin. Je třeba dodat, že navrhované daňové úpravy v balíčku zaplatí především ti s podprůměrným či průměrným příjmem, ať už jsou zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné, ať jsou to mladé rodiny nebo důchodci. Ti, kteří v honbě za svými zisky rozpoutali finanční a hospodářskou krizi, bankovní kapitál, na tom v konečném součtu vydělají. I o tom je dnešní balíček a dnešní jednání. Ale pro Komunistickou stranu Čech a Moravy jsou věci v balíčku natolik závažné, natolik se křížící se zájmy většiny obyvatel České republiky, že jsou nepřijatelné! (Potlesk v lavicích KSČM.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana poslance Miroslava Opálku, který je další písemně přihlášený, a připraví se poslankyně Vlasta...

Teď se omlouvám panu poslanci Opálkovi, protože si uvědomuji, že se o slovo přihlásila s přednostním právem paní ministryně Dana Jurásková, takže té musím udělit slovo ihned. Prosím.

 

Ministryně zdravotnictví vlády ČR Dana Jurásková Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, já bych ráda reagovala na to, co zde již zaznělo, a vysvětlila bych motivy, proč se jako součást balíčku objevily některé změny, které se týkají systému všeobecného zdravotního pojištění.

Důvodem bylo zejména to, abychom se pokusili kompenzovat úsporami, které díky těmto navrženým změnám mohou v systému vzniknout, pokles platby státu za státní pojištěnce. Ty úspory jsme vyčíslili - jestli jsou správně, nebo nikoli, můžeme diskutovat, ale představují téměř 4 mld. korun. Dále díky těmto opatřením tam vzniká úspora 1 mld. korun ze státního rozpočtu.

Já musím říci, že v kuloárech při diskusích jsem zaznamenala, že jsou vážné výhrady k § 17 bod 4 čl. XVI, resp. části XVI. Chci říct, že to pro mě není zásadní a že se připojuji k tomu návrhu a jsem připravena jej akceptovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným je, jak už jsem říkal, pan poslanec Opálka. To se vracíme k řádně přihlášeným. Pak bude paní poslankyně Vlasta Bohdalová.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, mohli bychom charakterizovat zahájení dnešního dne heslem "zachraňte rozpočet, zachraňte Českou republiku, zachraňte současnou vládu". Ale jaksi nám unikají další příčiny nesouvisející s krizí, příčiny současného stavu. Zdůrazňují se jen krizové vlivy a rádoby se zapomíná na to, jak se postupně přijímaly zákony, které rovněž k současnému stavu a bilanční perspektivě státního rozpočtu významně přispěly a přispívají.

Místo přibližování se České republiky ke standardům tzv. staré evropské patnáctky lze sledovat cestu České republiky k lídrovství v rámci tzv. nových zemí Evropské unie. To znamená popření principu sociálního státu pod heslem "méně státu", přesně v duchu teorie vnímané pod názvem "nová pravice a liberalizace". Výsledkem je zvyšování "atraktivnosti" České republiky cestou vytvoření podmínek daňového ráje, podbízení se daňovými dumpingy, nízkými náklady na pracovní sílu, vysokými rozdíly mezi příjmy chudých a čekajících na chudobu na jedné straně a bohatými na druhé straně, a to bez progresivního zdanění, které je ve světě běžné. Dále ještě zavedením stropu na odvody z mezd a odměn pro vysokopříjmové skupiny, což se zdaleka neuplatňuje ve všech vyspělých zemích, jak je nám často zdůrazňováno. K tomu všemu se vymýšlí další a další úlevy pro zaměstnavatele či pro osoby samostatně výdělečně činné. Nestoupá však výběr daní právnických a fyzických osob, jak se předpokládalo. Nestoupá výběr pojistného. Nefunguje tedy přímá úměra, že nižší daně znamenají podstatně vyšší odvody. Neplatí tedy, že kdo okrádá stát, najednou změní své chování. Připustili jste, že o tom okrádání víte, ale vyřešili jste ho úlevou.

U osob samostatně výdělečně činných bych se rád krátce zastavil. Jde totiž o značně diferencovanou skupinu. Jedni mají plnou podporu pravice a jsou jejími voliči. Legislativou se jim zvýhodňuje výpočet daňového základu a k tomu ještě dochází u těch otrlejších k tzv. optimalizaci výdajů a příjmů zapojením do šedé či černé ekonomiky, uplatňováním některé z potřeb své domácnosti do nákladů firmy za účelem dosažení zisku i spotřebováváním zboží či služeb očištěných od daně z přidané hodnoty mimo činnost firmy, ale v rámci firmy, a jiné. Na 50 % si tato skupina oproti zaměstnancům snižuje vyměřovací základ pro odvody. Výsledkem jsou menší příjmy do státního a veřejných rozpočtů. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP