(15.50 hodin)
(pokračuje Marková)

Za nepodložený lze považovat také údaj o úsporách v lékové politice. Jediná skupina, která zaznamenala výrazný pokles nákladů, jsou léky kardiologické, tedy žádné tak často proklamované obyčejné paraleny, a podle statistik infarkt myokardu zabije každoročně nejvíce Čechů. To rozhodně není banální nemoc.

Nastartováním zdravotnické reformy v podobě poplatků na straně jedné a stanovením stropu pojistného na straně druhé tak bohatí mají zajištěnu zdravotní péči, na kterou jim solidárně přispívají ti méně majetní. Znovu vysvětlím. Pokladní v supermarketu tak přispívá ze svého příjmu poctivě 13,5 % a lidé s příjmy nad 80 tisíc korun měsíčně přispívají 11,6 % a méně ze svého vysokého příjmu. Tím vlastně došlo k obrácení principu solidarity, který je určující v případě, že chápeme zdravotnictví jako veřejnou službu, a také jak chápe zdravotnictví KSČM.

Teď ještě krátce k těm návrhům, které má Senát. Již jsem mluvila o tom, že se vlastně nic nestalo pro senátory, a oni zachovávají poplatky v podobě platné od 1. dubna 2009. Dál zařadili do svých návrhů také očkování proti pneumokokům a úpravu poskytování očkovacích látek proti chřipce v rámci hrazené péče z veřejného zdravotního pojištění. KSČM samozřejmě nemá vůbec žádný problém s podporou tohoto návrhu, nabízí se však otázka, proč to nebylo předloženo dříve podzákonnou normou, vyhláškou, popřípadě samostatnou novelou. Ministerstvo na to mělo více než rok čas a jsem přesvědčena o tom, že by tato velmi potřebná věc byla schválena i ve zrychleném projednávání napříč politickým spektrem. Ovšem v případě, že by to skutečně Ministerstvo zdravotnictví chtělo anebo vážené senátorky a vážení senátoři by to mysleli doopravdy upřímně. (V jednacím sále panuje značný ruch.)

Dále. Přechodná ustanovení snižující ceny a úhrady plošně o 5 %. Vzhledem k nemožnosti dosáhnout obou těchto snížení ve stejném čase dojde k těžko odhadnutelným důsledkům. Zákon snižuje maximální cenu při vstupu na trh a úhradu okamžitě. Pro léčivé přípravky už v distribučním řetězci dostupné se okamžité snížení úhrad projeví zvýšením doplatků. Zároveň bude s velkou pravděpodobností ohroženo splnění zákonné povinnosti minimálně jednoho plně hrazeného přípravku v každé skupině přílohy číslo dva zákona o veřejném zdravotním pojištění. Reálně to tedy bude znamenat, pominu-li zásah do práv účastníků individuálního správního řízení pro stanovení cen a úhrad, že dojde zcela určitě ke skokovému navýšení doplatků pro pacienty. Navýšení! A to nikoliv o 5 % doplatku, ale o 5 % celkové ceny léčivého přípravku. To nám připravili senátoři ve svém návrhu!

Z výše uvedených důvodů nemohu doporučit senátní verzi tohoto zákona a prosím o podporu sněmovní verze.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Chce se k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřit zpravodaj výboru pro zdravotnictví pan poslanec Jiří Carbol? Ano, chce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Carbol: Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl jenom uvést v souvislosti s návrhem, který Senát vrátil, že návrh Senátu například pro mě má jednu nepřijatelnou část, a ta je, že zdravotní pojišťovny musí snižovat, musí přeceňovat ceny léků pouze tehdy, když ta úspora roční dosáhne 50 milionů korun. Myslím, že v současné době, kdy v krizi hledáme každou korunu, je to nadbytečné, a proto také nedoporučuji ten senátní návrh podpořit. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Otvírám rozpravu. V rozpravě jako první vystoupí pan senátor Pavel Sušický. Dále žádné přihlášky nemám - mám. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Pavel Sušický: Dobré odpoledne, pane předsedající, paní ministryně, paní poslankyně, páni poslanci.

O nutnosti regulace čerpání zdravotní péče se v České republice hovoří prakticky od zavedení tohoto systému před mnoha lety. Systém se ale v minulosti dostával často do mnohamiliardových deficitů a řešilo se to přesunem poměrně velkých částek do mnohdy špatně hospodařících zdravotnických zařízení. Tuto nehospodárnost také zaplatili, byť nepřímo, občané České republiky formou daní.

Téma zdravotních poplatků již bylo v Poslanecké sněmovně mnohokrát diskutováno, zabralo mnoho hodin. Rovněž tolik potřebná reforma zdravotnictví se bohužel zredukovala právě a jen na poněkud zpolitizované téma poplatků. Není žádným tajemstvím, že vysoký počet návštěv u lékařů neodpovídá reálnému stavu zdravotnímu obyvatel České republiky. Rovněž tak není tajemstvím, že v českém zdravotnictví se plýtvá. Pracuji v něm jako lékař více než třicet let a na toto téma bych mohl citovat řadu osobních negativních zkušeností.

Kdo chce, tak ví, že rozumná regulace čerpání zdravotní péče je potřebná. Žádný kvalitní zdravotní systém nelze ufinancovat pouze a jen ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění. Jistá míra spoluúčasti existuje i v tak vyspělých sociálních státech, jakým je například Švédsko.

Senátu Parlamentu České republiky byly postoupeny k projednání dva rozdílné návrhy novelizace zákona číslo 48. Senát oba návrhy projednal na své 8. schůzi dne 18. června 2009 a vrací je s pozměňovacími návrhy k opětnému projednání Poslaneckou sněmovnou. Ač to jsou samostatné předlohy, tak reprezentují dvě varianty řešení, jež se navzájem vylučují. V senátním tisku 95, to je ten krajský návrh, se navrhuje rozšíření stávajícího okruhu výjimek z povinnosti platit poplatky ve zdravotnictví, zatímco senátní tisk číslo 96, to je návrh KSČM, pak institut zdravotních poplatků zcela ruší. Pro Senát přijatelným řešením bylo oba tyto návrhy sjednotit v jeden, a to pomocí komplexních pozměňovacích návrhů, které jsou v konečném znění obsahově stejné. Dovolím si vás s nimi velice stručně seznámit.

Navrhuje se proto zejména - za prvé - za chovat regulační poplatky v podobě, jak byly zredukovány, a to v podobě platné od 1. dubna 2009. Dosavadní praxe ukázala, že poplatky měly významný regulační efekt a omezovaly neúčelné čerpání hrazené zdravotní péče. Současně finanční posílení zdrojů zdravotního pojištění zavedením poplatků umožnilo uhradit ve větší míře než dříve nákladnou léčbu některých onemocnění. Další snížení, nebo dokonce úplné zrušení poplatků by spolu s menším výběrem pojistného - a tady připomínám poslední statistický údaj, kdy HDP poklesl o 5,5 % - z důvodu hospodářské recese vedlo zcela určitě k deficitu zdravotního pojištění, tedy k negativnímu dopadu na hospodářské výsledky zdravotnických zařízení, a to co se jak kvality, tak rozsahu poskytované péče týká. Připomínám, že samozřejmě jak nemocnice, tak ostatní zdravotnická zařízení, tak i zdravotní pojišťovny mají tyto poplatky ve svých plánech pro letošní rok zakalkulovány.

Za druhé, umožnit a urychlit příchod levnějších variant generik na český trh. Toto opatření povede k úsporám přibližně dvě miliardy korun, aniž by se nějakým způsobem dotklo pacientů.

Za třetí - a tento bod považuji za velmi důležitý - zařadit do hrazené péče očkování dětí proti pneumokokům. Tyto pneumokoky způsobují závažná život ohrožující onemocnění a jsou také nejčastější příčinou zánětu středouší dětí se všemi jejich komplikacemi a u dospělých pak zápalu plic. Spolu se stoupajícím počtem pneumokokových infekcí rezistentních k léčbě antibiotiky představují nebezpečí především pro malé děti. Zařazení tohoto očkování mezi hrazená je i nezanedbatelnou finanční pomocí rodinám s dětmi a jeho cena se pohybuje okolo devíti tisíc korun českých. Význam tohoto očkování stoupá v poslední době i s nebezpečím epidemie prasečí chřipky v naší republice, protože v této epidemii se pneumokok stává ještě nebezpečnějším a zákeřnějším.

Tady bych jenom poznámku k tomu, co říkala paní poslankyně. Očkování bylo - několikrát byl pokus v zákonech, bohužel nebyla všeobecná vůle, aby se - bylo to myslím třikrát - v této Poslanecké sněmovně projednaly, a spadly pod stůl.

Za čtvrté pak upravit poskytování očkovacích látek proti chřipce v rámci hrazené péče, kdy se odstraňuje nerovnost mezi obyvateli domů pro seniory a obyvateli domovů pro osoby se zdravotním postižením.

A za páté pak mimořádně snížit ceny léků o 5 %. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP