(11.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)

Ale Ústavní soud zrušil zákon o zkrácení volebního období hlavně z toho důvodu, že podle jeho názoru šlo o ad hoc konkrétní zákon, který v zásadě byl v rozporu s jádrem Ústavy a který dle názoru Ústavního soudu obcházel obecná pravidla daná v Ústavě, která mají sloužit k řešení politické krize, případně např. k rozpuštění Poslanecké sněmovny. Takto alespoň já vnímám nález Ústavního soudu.

Ústavní soud ve svých úvahách šel směrem takovým, že zákon, který má konkrétní obsah, tzn. zkracuje např. konkrétní volební období, je v rozporu s principem dělby moci, protože moci zákonodárné přísluší přijímat zákony, které mají mít obecný charakter. Individuální akty pak přísluší moci výkonné a případně moci soudní. Tedy porušení principu dělby moci je podle názoru Ústavního soudu jedním z důvodů, kterým mohly být porušeny podstatné náležitosti demokratického právního státu. Alespoň tak já tedy vnímám to jádro argumentace, tu hlavní výtku, a ta tkví v tom, že zákon byl konkrétní, nikoliv obecný, a obcházel obecná pravidla Ústavního soudu.

Domnívám se, že to, co dnes projednáváme, tzn. doplnění článku 35, před argumentací Ústavního soudu bez problémů obstojí. My zde projednáváme možnost doplnit článek 35 o obecné pravidlo, jak rozpouštět Poslaneckou sněmovnu, vedle čtyř důvodů, které jsou v Ústavě již obsažené, o důvod další, tzn. pokud se usnesou dvě třetiny poslanců. Mám tedy za to, že je možno tímto směrem postupovat, a to i v závislosti na tom, že Ústavní soud řekl, že samotné instituty rozpouštění Poslanecké sněmovny jako něco, čím se řeší politická krize, je běžná věc pro ústavní pořádky demokratických právních států. Tedy přijmeme-li dnes úpravu, která se bude týkat rozpuštění Sněmovny, a tato úprava bude obecná, pak jsem přesvědčen, ale samozřejmě je to můj subjektivní názor, že takováto úprava argumentaci Ústavního soudu, která včera byla řečena, obstojí.

Na druhou stranu chci zde varovat před tím, abychom vedle případné novely článku 35, tzn. doplnění dalšího důvodu do již existujícího principu rozpuštění, přijímali další pozměňovací návrhy, které zde byly načteny, např. návrh, který umožní prodloužit mandáty poslanců i po rozpuštění Sněmovny. Domnívám se, že tato specifická pravidla by právě mohla být v rozporu s filozofií Ústavního soudu a mohla by být jistou výjimkou s tím, s čím Ústava počítá. Ústava totiž dnes počítá s tím, že když je rozpuštěna Poslanecká sněmovna, pak končí mandáty a do pozice Sněmovny nastupuje Senát, který zákonnými opatřeními řeší zákonodárnou činnost země. To, co přijme Senát, pak následně schvaluje Poslanecká sněmovna vzešlá z voleb. Dovolím si vás tedy, dámy a pánové, poprosit, pokud chceme doplnit Ústavu o další možnost rozpouštění Poslanecké sněmovny - a já sám to považuji za velmi důležité právě tváří v tvář této politické krizi - tak abychom opravdu přistoupili na to, co je nejvíce střídmé, pouze na doplnění článku 35, o kterém v zásadě asi nejsou pochyby, a varuji před ústavněprávním kutilstvím doplňovat Ústavu ještě v jiných místech, zvláště pak rušit proces, který má nastat poté, co je Sněmovna rozpuštěna, protože pro tento proces jsou obecná pravidla v Ústavě již obsažena a já jsem je před chvilinkou zmiňoval.

Dámy a pánové, tváří v tvář nálezu Ústavního soudu vás žádám jako jeden z vás, pojďme doplnit Ústavu, doplňme ji však o obecné pravidlo, které již v Ústavě existuje, doplňme jej o jeden další obecný důvod, kdy může být institut rozpuštění obsažený v článku 35 použit.

Zajímavou otázkou, a k tomu bych se chtěl ještě malinko vrátit, je pak to, zda pokud Sněmovna a Senát přijme toto pravidlo, tzn. doplní článek 35 o odstavec 2 tak, jak to načrtl pan kolega Benda, zda takovéto pravidlo je možné použít ještě v tomto volebním období. Já sám jsem osobně přesvědčen že ano. Česká Ústava totiž nezná pravidlo jako jiné ústavní pořádky, že změny Ústavy, příp. zákonů, které se dotýkají poslanců, všeobecně zákonodárců, se mohou vázat až k dalšímu volebnímu období. Nezná ani pravidlo, které mají některé rigidní systémy, že takovéto změny ještě musí být schváleny další Poslaneckou sněmovnou vzešlou z voleb. Je to věc, která není u nás upravena, a podle mého názoru není důvod, proč by přijatý a účinný zákon nemohl být v okamžiku účinnosti aplikován. Mimo jiné pro to nahrává i ta skutečnost, že institut rozpuštění Poslanecké sněmovny je v Ústavě znám, tzn. jak voliči, tak zákonodárci od počátku musí předvídat, že může nastat situace, že Sněmovna bude rozpuštěna. Není to tedy něco nového, s čím by poslanci a hlavně voliči od počátku nemohli počítat. My totiž do Ústavy nový institut rozpuštění nedáváme. Tedy pravidlo rozpuštění je v Ústavě již předvídatelné, pouze je upravujeme a doplňujeme. (V sále je značný hluk.)

Ostatně dalším důvodem - a tím fakticky chci skončit - proč si myslím, že je možné toto pravidlo použít, je i princip, že se nejedná o retroaktivitu jako takovou. Není to pravá retroaktivita. V případě kritického pohledu se může jednat maximálně o nepravou retroaktivitu, ta je však v právním řádu běžná. To znamená přijmeme-li nový zákoník práce, pak všechny pracovněprávní vztahy vzniklé před účinností nového zákoníku práce se logicky budou řídit novým zákoníkem práce. Ne právní vztahy, které vzniknou teprve následně po přijetí nového zákoníku práce. Přijmeme-li nové rodinné právo, pak všechna manželství, která vznikla před přijetím tohoto zákona, budou rozváděna podle nového zákona, ne podle starého zákona, který byl třeba přijat ještě za jiného režimu. Ostatně podíváte-li se na zákon o střetu zájmů a podíváte-li se na to, odkdy byl účinný a které zákonodárce zavazoval, pak vidíte, že toto je příklad, že zavazoval zákonodárce, kteří byli autory této úpravy. Stejně tak obdobně -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a znovu požádám Sněmovnu o klid. (S důrazem:) Vážené paní kolegyně, páni kolegové, pokud máte jiný, naléhavý úkol, tak ho řešte se svými kolegy mimo jednací sál. Projednáváme ústavní změny a je potřeba, abychom se jim věnovali v klidu.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji, pane předsedající, já už stejně končím. Chtěl jsem pouze zdůraznit, že nepravá retroaktivita je věc, která je v českém právním řádu běžná, a pokud určitý právní předpis nemá působit takovýmto směrem, tzn. nemá opravovat účinky právních vztahů, které vznikly před účinností zákona, pak to ten nový zákon musí explicitně ve svém obsahu obsahovat, musí to být explicitně řečeno.

Dámy a pánové, tolik tedy můj příspěvek. Domnívám se, že i po včerejším rozhodnutí Ústavního soudu můžeme v klidu přijmout dnešní změnu, kterou dnes budeme projednávat, pouze se domnívám, že by tato změna měla být obecná, standardní, že by měla zapadat do kontextu české Ústavy, neměla by měnit existující pravidla, např. to, jak se postupuje po rozpuštění Poslanecké sněmovny.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi. Ještě před panem poslancem Ondřejem Liškou vystoupí s přednostním právem zpravodaj pan poslanec Zdeněk Jičínský a s faktickou poznámkou ještě před zpravodajem paní Hana Orgoníkové. K faktické poznámce pouštím stopky. Paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, nemám žádnou připomínku k tomu, co se projednává, pouze k hlasování číslo 141. Na sjetině mám ano, a přitom jsem hlasovala ne. Ale nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, to bylo pro stenozáznam. Slova se ujme pan zpravodaj poslanec prof. Zdeněk Jičínský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, chci učinit čtyři stručné poznámky, protože kdybych je učinil jako zpravodaj, bylo by mi to možné vytýkati, že zneužívám svého zpravodajského slova.

Takže první poznámka. Po nálezu Ústavního soudu tím víc trvám na správnosti svého vystoupení v úterní parlamentní rozpravě. Jenom bych některé věci ještě více zdůraznil.

Poznámka druhá. Zásada fiat iustitia, pereat mundus, čili ať se stane spravedlnost, i když svět zhyne, to není dobrá zásada pro život ani pro politiku. Je mi líto, že se touto zásadou řídí Ústavní soud. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP