(10.00 hodin)
(pokračuje Kohout)

Po dobu dvou let od podpisu dohody bude použit stávající systém předávání údajů PNR, který umožňuje australským úřadům přímý přístup do databází leteckých dopravců. Australský systém umožňuje přístup k údajům pouze pro čtení, aniž by docházelo k jejich ukládání. Dohoda stanoví, že po dvou letech již nebude Austrálie mít přístup do databází evropských leteckých dopravců, kteří budou sami předávat stanovené údaje.

Dohoda vymezuje trojí účel, k nimž Australská celní správa využívá údaje PNR. Jedná se o předcházení a boj proti terorismu a související trestné činnosti, závažné trestné činnosti nadnárodní povahy včetně organizované trestné činnosti a vyhýbání se soudním příkazům či vazbě za výše uvedenou trestnou činnost včetně odůvodněného použití v konkrétních případech.

Na základě požadavku, který Evropská unie důrazně uplatnila v jednání a který byl promítnut do dohody, bude moci Austrálie uchovávat údaje PNR po dobu tří a půl let od data obdržení s možností jejich archivace po dobu dalších dvou let, avšak pouze pro účely vyšetřování.

Dohoda detailně upravuje konkrétní aspekty nakládání s údaji PNR včetně takzvaných citlivých údajů, přičemž provádění dohody bude dále pravidelně přezkoumáváno smluvními stranami, zejména pokud jde o záruky ochrany osobních údajů.

Dohoda je sjednána na dobu sedmi let a je ode dne svého podpisu předběžně prováděna členskými státy. V případě České republiky je to formálně vzato možné až po dokončení ratifikace. V současnosti však není český letecký dopravce, který by provozoval přímé lety z České republiky do Austrálie. Nicméně jak Česká republika, tak Austrálie jsou, a to nezávisle na této dohodě, vázány Úmluvou o mezinárodním civilním letectví z roku 1947. Dle této úmluvy mají letečtí dopravci České republiky povinnost respektovat australské zákony a právní základ pro poskytování údajů PNR.

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, věřím, že Poslanecká sněmovna vysloví s ratifikací této dohody mezi Evropskou unií a Austrálií souhlas, aby mohlo v České republice dojít v brzké době k ukončení ratifikačního procesu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane ministře. Prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Davida Šeicha, aby odůvodnil usnesení výboru, které vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 586/1.

 

Poslanec David Šeich: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, na rozdíl od dohody se Spojenými státy americkými, v této části dohody s Austrálií zahraniční výbor doporučuje přijmout usnesení, které máte rozdáno na svých lavicích a které dává souhlas s ratifikací této smlouvy, čili v tomto případě zahraniční výbor ratifikaci této smlouvy podpořil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám a otevírám rozpravu. Do této rozpravy se přihlásil pan poslanec Exner a má slovo. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, opravdu jde o dohodu, která skoro kopíruje stejně problémovou dohodu, kterou jsme před chvílí projednávali se Spojenými státy americkými. Dokumentuje zároveň závislost politiky Austrálie na Spojených státech amerických. Také tady jde o jasně jednostrannou záležitost - vyhovět požadavkům vnitřně stanoveným v Austrálii, jejich takzvaným zákonným povinnostem. Dohoda je také ze strany Evropské unie uplatňována v dobré víře od data podpisu, jak se o tom nakonec zmínil i pan ministr, s tím, že Česká republika vydala prohlášení, avšak pokud dosud není žádné přímé letecké spojení mezi Českou republikou a Austrálií, je to spíše prohlášení bez obsahu. Důvodová zpráva rovněž obsahuje konstatování, že je možné ze strany České republiky ji provádět, a to okamžitě v době podpisu.

Hlavní problémy jsou shodné s dohodou se Spojenými státy americkými. Konkrétně anebo navíc jde o tyto věci. Připomínkové řízení bylo rovněž kvůli naléhavosti nahrazeno projednáním ve výboru pro Evropskou unii, a to jen na pracovní úrovni, který souhlasil. Má se rovněž předávat 19 typů informací. Jak bylo řečeno u smlouvy se Spojenými státy americkými, řada z nich jsou ale informace složené z řady údajů a některé problémové ne úplně určené s tím, že obsah určuje Australská celní správa.

Například údaje v příloze v bodě 9. To jsou body označené V - dostupné informace o členství ve věrnostních programech a výhodách, například bezplatné letenky, zařazení do vyšší třídy a tak dál. Bod označený VII - veškeré dostupné kontaktní informace včetně informaci o původci. Bod označený VIII- veškeré dostupné informace o platbě nebo fakturaci. Informace označené jako IX - o sdílení kódů. Informace označené jako XII - rozčleněné nebo rozdělené informace. Informace označené jako XVII - obecné poznámky včetně informací OSI, další služební informace SSI, zvláštní služební informace SSR, informace o požadavku na zvláštní služby, a také bod XVIII - veškeré shromážděné údaje APP, tedy pokročilého zpracování údajů, nebo API, tedy předběžných informacích o cestujících. V tomto bodě jde australská smlouva nad rámec smlouvy se Spojenými státy americkými. V příloze v bodu 1 se navíc mluví o veškerých údajích o cestujících bez omezení.

Nad údaji mají dále kontrolu jen australské orgány. Citlivé údaje o rasovém či etnickém původu, politické názory, náboženské či filozofické přesvědčení, členství v odborových svazech a údaje týkající se zdraví či sexuálního života. U všech těchto informací je s podivem, že je vůbec dopravci v letecké dopravě shromažďují. Mají být odfiltrovány, ty ale často zajímají příslušné orgány nejvíc. Není ani jasné, kdo a proč je vlastně sbírá. Využití získaných informací a předávání dalším orgánům a zemím v zásadě není pod kontrolou Evropské unie, i když dohoda a její příloha stanovuje poměrně přesná pravidla, ale tato pravidla zároveň obsahují spoustu výjimek.

Doba uchování údajů je na rozdíl od Spojených států amerických tři a půl roku, tedy doba, která byla již v původní smlouvě se Spojenými státy americkými. Doba archivace je další dva roky, až na ty informace, které souvisejí s probíhajícím soudním řízením nebo trestním vyšetřováním. Určitým problémem také je, že v článku 1 dohody písmeno i) je definována závažná trestná činnost, na kterou se uchovávání určitých informací má vázat, avšak v článku 4 odstavec 2 se pak už mluví obecně o trestném činu, a to nad rámec této definice. Navíc není určeno, čí trestní právo se v této věci používá.

Rovněž české znění v Úředním věstníku Evropské unie je označeno jenom jako překlad, platné znění to asi není. Tento překlad má své problémy, které se projevují už v nadpisu samotné smlouvy, nebo v označení této smlouvy, která je označena i v našem tisku 586 jako dohoda mezi Evropskou unií a Austrálií o zpracování údajů jmenné evidence cestujících, PNR, ze zdrojů Evropské unie leteckými dopravci a tak dále, ale zcela zřejmě se ve srovnání se smlouvou se Spojenými státy americkými místo ze zdrojů Evropské unie myslí cestující z Evropské unie.

Také v případě této smlouvy jménem klubu Komunistické strany Čech a Moravy oznamuji, že nemůžeme hlasovat pro její ratifikaci.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Další přihláška do rozpravy není. Rozpravu končím. Zeptám se pana ministra a pana zpravodaje, zdali si přejí přednést závěrečná slova k tomuto tisku. Pane ministře, máte prostor.

 

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kohout: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pokud jde o citlivá data, která tu byla opět několikrát zmíněna, PNR mohou v průběhu předávání australské celní správě obsahovat i určité údaje označené jako citlivé. Tyto citlivé údaje by mohly obsahovat i určité informace prozrazující rasový či etnický původ cestujícího, ale Australská celní správa se zaručila, že zachytí všechny takové údaje ze zdrojů EU a vymaže je bez dalšího zpracovávání. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP