(17.50 hodin)
(pokračuje Opálka)

Ještě je čas ke krokům, aby Česká správa sociálního zabezpečení, i když složitě, zahájila přípravy. Ještě může Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením nového ministra napravit svou nečinnost. Velmi dobře vím o problémech České správy sociálního zabezpečení s náběhem nového zákona o nemocenském pojištění. Podepsali se na tom především koaliční poslanci minulé vlády. Změny na poslední chvíli jsou vždy problémem. Tady je platný zákon, který byl vyhlášen v polovině roku 2006. Nenechme si vnutit tzv. jediné možné řešení. Tento postup je totiž důkazem pohrdání zákony i touto Poslaneckou sněmovnou.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl zpravodaj pro prvé čtení. Nyní máme obecnou rozpravu, kterou otevírám. Přihlášky do ní nemám žádné. Pan poslanec Zdeněk Škromach. Poté pan poslanec Petr Nečas. Takto jsem zachytila vaše přihlášky.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, já jenom chci krátce reagovat. Samozřejmě ani mně se nelíbí, že tento zákon po více než dvou letech není připraven k realizaci a k zavedení. Problém je samozřejmě ten, že současná nová vláda podle všech indicií už nemá časový prostor k tomu, aby tento zákon zrealizovala, a jít do hazardu, že od Nového roku začne platit nový, a já jsem přesvědčen, že lepší úprava úrazového pojištění, nakonec to byla reakce na požadavky, které byly z hlediska vlastně narovnání těchto vztahů v oblasti úrazového pojištění, tak přesto si myslím, že je potřeba odložit účinnost tohoto zákona, a to z důvodu naprosté nepřipravenosti realizace tohoto zákona. Mám obavu, že česká správa, která už dneska vyplácí nemocenskou po dvou třech měsících, by se zhroutila zcela.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Zdeněk Škromach, nyní má slovo pan poslanec Petr Nečas. Pokud pan zpravodaj nezamýšlel s přednostním právem. Nikoliv. Prosím, pana kolegu Nečase o slovo.

 

Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, paní poslankyně, páni poslanci, zavedení systému úrazového pojištění je podle mého názoru krokem, který vyžaduje širší politickou shodu. Návrh, který byl schválen na konci minulého volebního období, a tady připomínám termín 7. června 2006, čili povolební termín, byl návrh, který v předvolebním období nezískal širší politickou shodu, a nebyl tudíž podroben širší politické diskusi. Odborníci Ministerstva práce a sociálních věcí jak z odborně příslušných útvarů, tak z legislativy, odborníci z České správy sociálního zabezpečení se jednoznačně shodují, že pokud by měl být přijat systém, kdy systém úrazového pojištění je provozován státem prostřednictví České správy sociálního zabezpečení, tak tento návrh zákona, který byl schválen, by vyžadoval velké množství legislativních změn. Tady bych chtěl připomenout, že mimochodem tento návrh zákona nebyl napsán na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Byl psán mimo okruh odborníků jak z věcně příslušných odborů, tak z legislativních odborů Ministerstva práce a sociálních věcí. Čili hrozila by tady velmi vážná dysfunkčnost tohoto systému bez ohledu na to, co si myslíme, jaký systém úrazového pojištění má fungovat, na jaké bázi má být založen. Čili i ten, kdo je zastáncem státem prováděného systému úrazového pojištění prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení, pokud nemá předpojaté ideologické brýle, musí vědět, že tento zákon, předtím než vstoupí do účinnosti, vyžaduje legislativní přepracování mimo vši pochybnost. To za prvé.

Za druhé. Opět bych tady chtěl zdůraznit, že u takto systémových změn podle mého názoru by mělo být dosaženo širší politické shody. Máme možnost vybírat z několika variant. Není pravda, že tady jedinou alternativou systému státem prováděného úrazového pojištění je plně komerční systém. Máme možnost vybírat minimálně ze čtyř variant. První varianta je varianta, která je předmětem tohoto zákona, tzn. stát to provádí jako součást systému sociálního zabezpečení prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení. Varianta druhá, která tady byla korektně panem zpravodajem zmíněna, tzn. plně komerční systém, který je postaven mimo veřejný sektor, je v podstatě na tržních principech prováděn komerčními pojišťovnami. Varianta třetí, propojení tohoto systému se systémem zdravotního, možná dokonce i nemocenského pojištění a provozovaného zdravotními pojišťovnami, resp. v souladu s legislativou Evropské unie dceřinými společnostmi zdravotních pojišťoven. Varianta čtvrtá je varianta, která by byla modifikací stávajícího stavu. To znamená odstranila by největší kritiku vůči stávajícímu stavu, která spočívá v následujících aspektech:

Za prvé. Dva provozovatelé tohoto úrazového pojištění, provideři v podobě České pojišťovny a pojišťovny Kooperativa, byli vybráni bez výběrového řízení. To je ta hlavní námitka, kvůli které musíme provést nějakou změnu, protože je to námitka ze strany Evropské komise naprosto oprávněná.

Za druhé. Příliš vysoká marže, kterou získávají tyto komerční pojišťovny, která i podle mého názoru je nepřiměřeně vysoká za stávajícího stavu, kdy ten systém je již zaběhnut.

Třetí úprava by musela spočívat v tom, že stávající systém velmi málo pamatuje na prevenci a na problematiku předcházení a zábrany úrazů. Já si dovedu představit modifikaci stávajícího systému, který by spočíval v tom, že se sníží poměrně velmi výrazně marže, kterou dostávají provozovatelé. Tyto prostředky ušetřené z této snížené marže by se převedly do systému řízené prevence zábrany a prevence úrazů a samozřejmě dva až tři provideři by byli vybráni na základě veřejného výběrového řízení. S touto modifikací by mohl fungovat i stávající stav, který funguje tak, že přebytky na výběru úrazového pojištění jsou příjmem státního rozpočtu, a funguje to i opačně, že když vyplácené náklady převyšují výběr pojistného, je to dotováno ze státního rozpočtu. Je to systém, který je mimochodem velmi jednoduchý a administrativně nenáročný.

Čili máme čtyři varianty, ze kterých si můžeme vybrat systém úrazového pojištění. Variantu státní, variantu plně komerční, variantu modifikované současnosti, bych nazval, a variantu provádění zdravotními pojišťovnami, resp. jejich dcerami, a spojení se systémem zdravotního pojištění. Je podle mého názoru otázkou celé politické reprezentace, abychom si tyto varianty vydiskutovali a pokud možno na základě širší politické shody vybrali jednu z nich. Ano, já připouštím, že nakonec se můžeme dostat k tomu, že tou variantou bude státní systém prováděný prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení, ale prosím, na základě širší politické diskuse a širší politické shody. A znovu připomínám tu podmínku. Vyžaduje to rozsáhlou legislativní změnu stávajícího zákona. Čili ten systém, kdyby se měl rozběhnout od 1. ledna, byl by nefunkční, protože ten zákon vyžaduje v celé řadě ustanovení podle názorů odborníků Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení celou řadu změn.

Vedle toho jsou tady další provozní překážky, o kterých tady mluvil pan předseda Škromach a které jsou skutečností, a sice: Rozběh tohoto systému úrazového pojištění by vyžadoval jednorázové investice ze strany České správy sociálního zabezpečení ve výši 1 mld. Kč do organizačních opatření, ale především do oblasti informačních technologií. Výdaje České správy sociálního zabezpečení by se ročně při provozování tohoto nového systému zvýšily o půl miliardy korun, čili k částce zhruba 5,5 mld. Kč, kterou dneska stojí provozování systému důchodového pojištění, si můžeme připočíst půl miliardy korun. I v odhadech České správy sociálního zabezpečení, které byly provedeny v minulých dvou letech, by rozběh tohoto systému vyžadoval navýšení počtu personálu o 500 osob.***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP