(17.30 hodin)
(pokračuje Němcová)

O tomto návrhu usnesení rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 167. Zahajuji toto hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, jak jste jej právě slyšeli. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 167 přítomno 103, pro 69, proti 1. Návrh tedy byl přijat. Konstatuji, že s návrhem usnesení Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas.

 

Končí tím projednávání bodu číslo 113, sněmovní tisk 608. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji.

 

Můžeme se věnovat bloku zákonů v prvém čtení, který je před námi. Informace máte také na nástěnných tabulích, tak prosím, aby se připravili případně předkladatelé i zpravodajové.

 

Zahajuji nejprve bod

30.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 855/ - prvé čtení

Paní ministryni Danielu Kovářovou požádám opět o úvodní slovo.

 

Ministryně spravedlnosti vlády ČR Daniela Kovářová Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, na úrovni Evropské unie byla přijata směrnice o výkonu některých práv akcionářů v souvislosti s kotovanými akciemi. Ve vládním návrhu, který vám nyní předkládám, jde zejména o transpozici této směrnice do obchodního zákoníku a do zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Směrnice si klade za cíl usnadnit akcionářům výkon jejich akcionářských práv, takže zavádí např. možnost hlasování korespondenční formou nebo prostřednictvím videokonference, zavádí také např. právo akcionářů uplatňovat své návrhy na valnou hromadu ještě před uveřejněním pozvánky.

Současně vládní návrh obsahuje i novelu občanského soudního řádu, která umožňuje soudům rozhodnutí v řízení o neplatnosti usnesení valné hromady i o jeho nicotnosti.

Vzhledem k naší příslušnosti k Evropské unii a výše uvedenému a všem materiálům, které máte před sebou, prosím Sněmovnu, aby zákon propustila do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní ministryni. Nyní bych měla vyzvat k řečnickému pultu zpravodajku paní poslankyni Hanu Šedivou, ale vyrozuměla jsem z předchozího, že není přítomna. Zeptám se, zda by se některý z kolegů - samozřejmě budeme muset odhlasovat změnu zpravodaje v prvém čtení - neujal role zpravodaje. Dívám se dobře... Pan poslanec Marek Benda se ujímá této dobrovolnické role. Požádám Sněmovnu, aby s tím souhlasila.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 168. Mluvím o změně zpravodaje, prosím o souhlas v této věci. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování s číslem 168 přítomno 102, pro 60, proti nikdo. Přijali jsme změnu zpravodaje. Požádám pana poslance Marka Bendu, aby tento návrh z pozice zpravodaje uvedl.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení pánové, zpravodajem jsem byl určen před třemi vteřinami, takže mi promiňte, jestli moje zpravodajská zpráva nebude úplně kvalifikovaná. Jedná se o novelu obchodního zákoníku, která vychází z evropských směrnic, které se snaží obecně na celém území Evropské unie regulovat nové formy výkonu akcionářských práv, zejména všemožné typy elektronických možností hlasování, elektronických možností účasti na zasedání valné hromady, ať jsou to videokonference nebo další moderní metody, které dnes už fungují a na které klasické obchodní zákoníky ještě nebyly nastaveny a neumějí s nimi fungovat.

Doporučuji, abychom zákon propustili do ústavněprávního výboru. Jedná se opravdu pouze o implementaci evropských směrnic. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji poslanci Marku Bendovi. Otvírám obecnou rozpravu. Přihlášky nemám žádné. Ptám se, zda někdo z vás chce vystoupit. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat tento návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh na přikázání? Není tomu tak.

Přistoupíme k hlasování, ale já vás nejprve odhlásím. Prosím, abyste se zaregistrovali... (V sále není potřebný počet poslanců, předsedající vyčkává.) Prosím, aby si všichni zkontrolovali, že jsou přihlášeni, protože zatím by nás bylo málo. Ale teď už to vypadá dobře, takže budeme hlasovat o návrhu na přikázání.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 169. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem na přikázání ústavně právnímu výboru. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 169 skončilo. Přítomno 79, pro 75, proti nikdo. Návrh byl přijat. Znamená to tedy, že návrh jsme přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru.

 

Tím jsme se vypořádali s prvým čtením bodu číslo 30, sněmovní tisk 855. Děkuji opět paní ministryni, děkuji také panu poslanci Markovi Bendovi.

 

Nyní je před námi bodu číslo 33, který ale nebudeme moci projednávat, protože jediným předkladatelem tohoto bodu je pan předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček. Není zde nikdo, kdo by jej mohl zastoupit, proto tento bod odkládám na závěr prvních čtení nebo o případném jeho zařazení se rozhodne po návratu pana předsedy Vlčka z pracovní cesty.

 

Budeme se věnovat bodu číslo

35.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb.,
o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 827/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji a zdůrazňuji, že je navrženo, abychom s tímto návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvním čtení. Prosím, aby z pověření vlády tento návrh uvedl ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Prosím, pane ministře.

 

Ministr práce a sociálních věcí vlády ČR Petr Šimerka Děkuji paní předsedající. Dámy a pánové, poslankyně a poslanci, dovolte mi, abych vás velice stručně seznámil s důvody, které vedly vládu k předložení tohoto návrhu, tedy návrhu na posunutí právní účinnosti, nebo nabytí plné právní účinnosti zákona číslo 266/2006, o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a také dalších souvisejících zákonů.

Podstata výše uvedeného návrhu spočívá v tom, že se - jak už jsem řekl - o tři roky posouvá nabytí nebo den nabytí plné právní účinnosti tohoto zákona, tedy z 1. ledna 2010 na 1. ledna 2013. K tomuto kroku vláda přistoupila zejména z těchto důvodů.

Za prvé. Realizace nové právní úpravy úrazového pojištění by si vyžádala značné nároky na státní rozpočet. Mohu odpovědně prohlásit, že ani v současné době, ani ve střednědobém výhledu v kapitole 313 Ministerstva práce a sociálních věcí tyto prostředky k dispozici nejsou a do budoucna je velmi málo pravděpodobné v nejbližší době, že by tyto prostředky byly. Ta skutečnost samozřejmě vyplývá i z momentální ekonomické situace a stavu a střednědobého výhledu státního rozpočtu. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP