(17.40 hodin)
(pokračuje Škromach)

Prostě jste to ve vládě nepřipravili. Pokud jste chtěli získat ústavní většinu, jak říká pan ministr a místopředseda vlády Bursík, tak má-li strana čtyři poslance, měla by hledat dalších 116, aby získala ústavní většinu. Očekával bych, že to nebude jenom v rámci vládní koalice, která nemá ani těch 101 poslanců, a že bude jednat s opozicí. Přijít s takovýmto zákonem, ústavním zákonem, do Sněmovny, považuji za nezodpovědné.

Myslím si, že pan Bursík tady přiznal jedno, že totiž spoléhají na hysterii. Já ji pamatuji při volbách, když se volil prezident v minulých obdobích, kdy poslanci i senátoři byli pod hysterickým tlakem - nejste schopni zvolit prezidenta. Já myslím, že mnozí tady to pamatují. A stejná hysterie by nastala poté, co by se odsouhlasila přímá volba prezidenta v ústavě a nebyl by volební zákon. V té chvíli by tady byla okamžitě hysterie - Parlament není schopen se domluvit. A na to vy samozřejmě spoléháte. Pan Bursík zřejmě obzvlášť, protože tady veřejně přiznal, že bude jednat Sněmovna a Senát pod tlakem. Místo toho, aby hledal dohodu. A extremisté jinak neuvažují. A vy, pane ministře Bursíku, jste tím pádem extremista. Chcete vytvářet tlak na poslance, aby rozhodovali pod tlakem tisku, veřejného mínění apod., místo toho, abyste hledal dohodu. Parlamentní dohodu.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Čas pro vaši faktickou poznámku uplynul, pane kolego. Nyní druhá faktická poznámka, pan poslanec Jeroným Tejc.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Já myslím, že je to jasné. Nedohodnout se přece na způsobu, jak se bude volit prezident, znamená nedohodnout se vůbec. Já myslím, že je to zcela jasné, a jestli pan vicepremiér Bursík tady před chvílí říkal, že se dohodli ve vládě, tak já očekávám, že tady aspoň před nás předstoupí zástupci koaličních stran a řeknou, jaký že bude ten způsob volby a na čem že se dohodli, protože tohle je přece klíčové pro volbu.

A k tomu, jaký máme program my. My jsme před rokem a půl jako sociální demokraté předložili návrh ústavního zákona, který byl komplexní a který měl jasně umožnit volit prezidenta přímo, a to ve dvou kolech, do kterého by postupovali vždy dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Myslím si, že to je pro střední Evropu naprosto běžný model. Pokud by tady byla vůle a pokud by to koalice myslela tak upřímně, jak o tom dnes dva nebo tři dny před koncem této vlády hovoří pan vicepremiér, pak by jistě ten zákon nebyl přerušen a po přerušení by byl schválen minimálně stopadesáti- nebo stosedmdesátičlennou většinou v této ctěné Sněmovně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka pana poslance Tejce. Nyní je přihlášen místopředseda vlády Martin Bursík, poté se do rozpravy hlásí pan kolega Škromach.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Děkuji pěkně, paní místopředsedkyně. Já jsem byl dnes tázán médii, abych se vyjádřil k výroku pana poslance Škromacha. Byl jsem velmi zdrženlivý. Řekl jsem, že to nepřispívá k politické kultuře a že jistá zdrženlivost by byla na místě. Nezbývá mi, než svoji odpověď nyní opět zopakovat, protože si myslím, že jde o to, pokusit se o nějakou kulturní a civilizovanou debatu mezi opozicí a vládní koalicí, a to, jakým způsobem pan poslanec Škromach tady usuzoval a vyvozoval závěry a motivace mého projevu, bylo myslím dokladem jisté míry politické nesolidnosti.

Dámy a pánové, když to shrnu, tak dobrá, můžete vládní koalici vyčítat, že se rozhodla prosazovat přímou volbu prezidenta touto metodou, kterou jsme vám zde popsali, ale zároveň byste měli říci, jakou jinou metodu prosazení přímé volby prezidenta navrhujete, měli byste přitom také připomenout všechny ty neúspěšné předchozí pokusy, při kterých politické strany deklarovaly politickou vůli změnit ústavu a volit prezidenta přímo, jak si přeje většina občanů České republiky, ale vždy se našlo tisíc důvodů, například technických a jiných, proč toto možné není.

Já myslím, že můžeme tuhle v uvozovkách zajímavou debatu ukončit tím, že buď veřejně na mikrofon, nebo hlasováním, vyjádříte jasně, jestli jste pro to, aby se změnil způsob volby prezidenta republiky a abychom udělali první krok k přímé volbě prezidenta, kde poté bude jistě dosti prostoru pro jednotlivé politické strany, aby ukázaly konstruktivnost a schopnost se dohodnout na podrobnostech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Nyní se hlásil o slovo pan poslanec Škromach.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já myslím, že se tady celkem jasně ukazuje, že jediným průsečíkem množin, které dokázala vláda vymyslet, bylo to, že jsme se shodli na tom, na čem se shoduje většina naší veřejnosti, to je na tom, že chceme přímou volbu prezidenta. Já myslím, že to je málo. Je to málo na to, s čím přichází vláda, protože to víme všichni a říkáme to dlouhodobě. Jestliže se nás tady někdo snaží přesvědčit, že to vlastně je jakýsi fenomenální výsledek toho, co vláda vymyslela, tak bohužel, není.

Očekával bych a myslím, že pokud chce pan místopředseda Bursík vést skutečně věcnou debatu, pak nestačí jen říci, že chci, ale také říci jak. A to je to umění moderovat diskusi a přípravu tak, aby to skutečně vedlo k výsledku.

Já myslím, že u volebního zákona se ukáže, že záměr je cynicky zcela jiný, že vládní koalice počítala s tím, že 101 hlasy si potom prohlasuje volební zákon, jaký bude chtít, protože prostě těch 101 hlasů bude. Opatrnost opozice je samozřejmě jednoznačná. Má-li se změnit systém volby - a sociální demokracie daleko dříve než zelení nebo ODS nebo lidovci říkala ano, má se změnit, ale chceme, aby se změnil tak, aby skutečně nově zvolený prezident přímou volbou měl mandát občanů podle volebního řádu, který bude dohodnut, a ten by měl být součástí dohody o přímé volbě. Tady ať nikdo nezpochybňuje to, že například sociální demokracie by nechtěla přímou volbu prezidenta. Ale pochybné je to, jakým způsobem vláda k této věci přistupuje.

Bohužel to není jediný případ. Mohl bych to uvádět na projednávání důchodové reformy, na projednávání dalších věcí, se kterými vláda přišla a říká: my jsme to vymysleli a teď nám to buď schvalte, anebo nic. Ono to takto nefunguje. Když chce někdo vést diskusi a chce něco prosadit, tak musí hledat prostor už v době přípravy, protože měnit zákony až tady ve Sněmovně je docela problém. Víme i z minulosti, že mnohdy jakmile začne Sněmovna tvořit zákony, tak já mám pocit, že je potřeba někdy vyhlásit stav národního ohrožení, protože za to, aby byly řádně připraveny zákony, aby byly řádně technicky připraveny, zodpovídá vláda, ministerstva, která mají desítky a stovky schopných úředníků a odborníků, kteří jsou schopni připravit tyto návrhy.

A já myslím, že tady o tom, jestli je tady záměr přímé volby prezidenta, nebo ne, to je přece jasná věc a o tom nemá cenu vůbec diskutovat.

Pane místopředsedo, dík, že mě tady poučujete o tom, že bychom o tom měli hlasovat, a vykřikujete mi za zády. To určitě ukazuje kulturu, o které jste hovořil. Ale já myslím, že je potřeba to vzít do důsledku - ústava přece není listovací kalendář a není možné do ústavy schválit něco, co ale není připraveno, co není podmíněno. Já si umím představit tu hysterii, která tady nastane poté, co se schválí změna ústavy, ale nebude tady vůle a dohoda na volebním zákonu. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP