(18.10 hodin)
(pokračuje Opálka)

Ta první úvaha, kterou předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, byla nekompromisní a jednoznačná a mě vcelku udivilo, že pravicová strana může přistoupit k tak prudké regulaci, protože nešlo o nic jiného než o regulaci, abychom směrovali občany k jejich chování a k nákupu těchto služeb.

Kompromis, který byl ve výboru prohlasován, je opravdu přijatelnější, ale přesto si myslím, že alfa a omega všeho je v komunitním plánování v jednotlivých obcích, které by nejlépe měly zvážit, jaké potřeby dnes, zítra i do krátké budoucnosti obec měla, a tyto komunitní plány by měly být součtem komunitního plánu krajského. Ze zákona plánují kraje, vlastně vaří vodu, a nemají podklady ze všech obcí. A obce díky zásahu Senátu povinně komunitně plánovat nemusí.

Proto navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu, aby zůstal zatím systém při příspěvku na péči v prvním stupni stejný, abychom napřed vlastně přistoupili k tomu, že se bude komunitní plánování opravdu dít tak, jak by mělo, a i ty komunitní plány krajské byly relevantní. Rozumím připomínkám, že jde také o peníze, protože komunitní plány něco stojí, ale jak mám zkušenost, tak ve většině případů firmy, které to pro obce dělají a které z toho mají dnes už značný kšeft, se vlastně obracejí na poskytovatele služeb. Místo toho, aby se objektivně plánovalo, tak se dělají jenom soupisy zbožných přání a možných nabídek a nekoresponduje to s demografickým vývojem, se sociální a zdravotní situací v jednotlivých obcích. Tomu by se mělo předejít.

Takže to je přihlášení se k tomu jednomu ze dvou pozměňovacích návrhů.

Druhý pozměňovací návrh bych přednesl ústně. Je k usnesení výboru pro sociální politiku číslo 125 z 26. schůze, a to aby se v článku I zákona o sociálních službách v bodě 3 v textu číslovka šest vypustila.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Opálkovi. Ptám se, kdo ještě do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Paní zpravodajka také ne.

Protože nepadl žádný návrh, o kterém můžeme rozhodnout ve druhém čtení, končím druhé čtení bodu číslo 23, tisku 659. Děkuji panu ministru Petru Nečasovi, děkuji zpravodajce.

 

Pokračovat budeme v druhých čteních, a to bodem číslo

26.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním
obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění
pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 680/ - druhé čtení

Opakuji, že jsme ve druhém čtení. Předložený návrh z pověření vlády místo ministra průmyslu a obchodu Martina Římana přednese opět místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Než se ujme slova, požádám pana poslance Jiřího Čepelku, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, podrobně novela byla odůvodněna v prvém čtení a ve výborech pro obranu a bezpečnost. Proto pouze stručně pro připomenutí, cílem je zvýšit transparentnost při vývozu vojenského materiálu, a to tím, že za prvé se bere do úvahy členství České republiky v Evropské unii a je uzpůsoben tedy současné praxi. Za druhé - upřesňuje pojem obchod s vojenským materiálem. Za třetí - zařazuje protipěchotní miny mezi zakázané zboží v rámci zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Za čtvrté - zpřesňuje definici vojenského materiálu pro účel tohoto zákona v návaznosti na obecný technický vývoj a oblast užití zboží. Za páté - snižuje administrativní zátěž podnikatelů s předpokladem ve výši téměř 37 %.

Jak výbor pro obranu, tak výbor pro bezpečnost přijaly pozměňovací návrhy, s nimiž lze souhlasit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Petru Nečasovi a konstatuji, že tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro obranu a výboru pro bezpečnost. Usnesení výborů nám byla rozdána jako sněmovní tisky 680/1 a 680/2. Nyní tedy žádám pana kolegu zpravodaje výboru pro obranu a zároveň i zpravodaje pro bezpečnost poslance Jiřího Čepelku, aby se ujal své zpravodajské zprávy, resp. svých zpravodajských zpráv. Prosím.

 

Poslanec Jiří Čepelka: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil se 102. usnesením výboru pro obranu, který přijal na 33. schůzi dne 26. února 2009 k uvedenému materiálu. Po odůvodnění náměstka ministra průmyslu a obchodu Ing. Erika Geusse, zpravodajské zprávě Jiřího Čepelky a po rozpravě výbor pro obranu doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem uvedeného zákona s následujícími pozměňovacími návrhy, které jsou obsahem sněmovního tisku 680/1. To za zpravodajství výboru pro obranu.

Plynule přejdu k usnesení výboru pro bezpečnost, který přijal 86. usnesení na své 30. schůzi, která se konala 4. března 2009. Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny po odůvodnění náměstka ministra průmyslu a obchodu Ing. Milana Hovorky, po zpravodajské zprávě poslance Jiřího Čepelky a po podrobné rozpravě opět doporučuje Poslanecké sněmovně schválit tento návrh ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou obsahem sněmovního tisku 680/2.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za přednesené zpravodajské zprávy a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Vidím přihlášku paní poslankyně Kateřiny Jacques. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Jacques: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se připojila do této diskuse. Já jsem v rámci prvního čtení navrhovala, aby byl tento sněmovní tisk přikázán také zahraničnímu výboru, ale Sněmovna tomuto návrhu nevyhověla. Já jsem tehdy argumentovala tím, že problematika má také zahraničněpolitické aspekty kontroly exportu zbraní. Měla jsem za to, že jsou stejně důležité jako ty aspekty obranné a bezpečnostní. Tím více mě zklamalo, že oba zmíněné výbory, které tento tisk projednávaly, přišly se shodným návrhem, který ale neřeší problematiku, o které jsem hovořila já. Jedná se o vynětí reklamy z režimu tohoto zákona. Vyslovuji se tímto proti návrhům, které přicházejí z výborů, z následujících důvodů.

Firma, která chce v zahraničí inzerovat prodej svého vojenského materiálu, musí být podle současného znění zákona držitelem povolení. Je to také logické, protože to dává možnost podchytit případný nelegální obchod už v zárodku, a o to tady jde. Získat povolení k vývozu zbraní je samozřejmě o něco obtížnější než získat zbrojní licenci. To se ví, povolení nemohou získat firmy, v jejichž statutárních orgánech jsou lidé bezpečnostně nezpůsobilí, nebo také firmy, které již porušily stávající zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Takovýmto firmám by tedy zmíněný pozměňovací návrh přinesl užitek, protože by mohly vyjednat obchod se zahraniční firmou a pak využít jinou českou firmu, která povolení má, jako nastrčenou figurku pro úřady. A tato nastrčená firma by potom dostala provizi a obchod by mohl proběhnout. Pozměňovací návrh by toto umožňoval a zároveň by nepřinesl žádný užitek těm firmám, které slušné jsou, protože pro reklamu a související přenos informací totiž o licenci žádat nemusí, což je v zákoně zakotveno. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP