(17.40 hodin)

 

Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu velmi stručný, protože tento zákon už jsme zde projednávali několikrát, a to velmi podrobně. Jen připomenu, že tento zákon řeší aktuální problémy, které se vyskytly v oblasti rozhlasového vysílání, způsobené jednak minulou novelou Poslanecké sněmovny, jednak určitou činností rady, a dále v další části připravuje možnost přechodu na digitální vysílání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Plevovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu poslanec Zbyněk Novotný a informoval nás o jednání výboru. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já vás seznámím se zmíněným usnesením, které bylo přijato jako usnesení č. 167 na schůzi výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu na 31. schůzi dne 15. dubna, ve kterém se výbor usnesl, na tom, za prvé, že trvá na svém usnesení č. 163, a za druhé, že doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s poslaneckým návrhem zákona sněmovní tisk č. 552. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane zpravodaji, vy jste zároveň zpravodajem stálé komise pro sdělovací prostředky, která usnesení nepředložila. Chcete nějak komentovat jednání komise? Není tomu tak.

Otevírám tedy obecnou rozpravu. Konstatuji, že je do ní přihlášena paní poslankyně Ivana Levá. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Ivana Levá: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy a pánové, tisk 552, který dnes projednáváme, byl od počátku provázen kritikou. Silné kritice byl podroben ve stanovisku vlády tzv. technický plán přechodu na digitální rozhlasové vysílání a autoři zákona od záměru uzákonit TPP upustili. Vláda si byla vědoma na rozdíl od předkladatelů, že žádný evropský stát nesmí připustit, aby mediální zákon ztratil princip technologické neutrality. Shodné stanovisko předložil i Český telekomunikační úřad. Ke shodě všech došlo i ve stanovisku k definici pokrytí území. Tuto oblast by měla řešit novela zákona o elektronických komunikacích. Proto jsem včera reagovala na stažení tohoto zákona a domnívala jsem se, že tento zákon projednáme až po zákonu o elektronických komunikacích. Bohužel k tomu nedošlo. Obě stanoviska podpořila i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Abych se nenechala ovlivnit, když přijde nový mediální zákon, nejprve si zákon prostuduji, připravím si své vlastní poznámky, pak si přečtu stanovisko vlády a kompetentních míst. S podivem jsem zjistila, že tentokrát jsme všichni ve shodě. Ale ještě větší překvapení mě čekalo, když zákon přesto prošel do druhého čtení. Co následovalo? Vypuštěna byla již zmiňovaná část týkající se TPP, ale pobídky k urychlení digitálního rozhlasového vysílání byly přesunuty do přechodných ustanovení v podobě slíbených licencí až do roku 2025. Nezúčastněný pozorovatel si položí otázku: Nejde o nepřípustnou intervenci, o zvýhodňování jedné technologie? Já se ptám: Nepřáli by si podobnou právní jistotu do roku 2025 podnikatelé i v jiných oborech? Určitě ano.

K otázce ještě odcituji ze stanoviska ČTÚ: "Z návrhu je jednoznačně patrná snaha o jakési zakonzervování současného stavu na mediálním trhu a ochrana stávajících provozovatelů vysílání před tím, že by podle zákona museli znovu podstoupit licenční proces, včetně výběrových řízení, aniž by jim byl garantován kladný výsledek."

Začal kolotoč vyjednávání, protože do popředí zájmu přešlo tzv. odpojování. Pro pochopení je třeba zdůraznit, že provozovatelé malých rozhlasů jsou živi z regionální reklamy. V rámci každého regionu lze najít reklamu lukrativní a tu ostatní. Není pochyb o tom, že provozovatelé celoplošného vysílání mohou nabídnout zákazníkům v regionu nižší cenu za odvysílání reklamy. Jestliže zákon odpojování nezakazoval ani nepovoloval, bylo jasné, že vyšší procento odpojování a odvysílání reklamy celoplošnými provozovateli může drobné provozovatele poškodit. Náhle se má odpojování stát součástí zákona. Bylo mi několikrát zdůrazněno, že s odpojováním všichni malí provozovatelé souhlasí, až na pár tzv. věčných nespokojenců. Před léty jsem bohužel podala pozměňovací návrh v dobré víře v jeho prospěšnost, ale nakonec se ukázalo, že jsem jedno jediné rádio v Brně poškodila. Ani to by se ovšem nemělo stát. Od té doby si dávám velký pozor. Tenkrát se nikdo neozval, názory nespokojence jsem neslyšela, ale tentokrát jsem si názory nespokojenců trpělivě vyslechla všechny.

Nyní mi dovolte se zmínit o soudním sporu mezi Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a jedním celoplošným provozovatelem vysílání, který žádal o udělení souhlasu se změnou licenčních podmínek, a to na rozšíření o lokální vysílání. Městský soud v Praze dal za pravdu radě, souhlasil se zamítnutím, protože by se zcela změnil původní profil stanice, jehož základním charakterem je všeobecné celoplošné rádio zábavy a informací. Nejednalo by se o shodný jediný program. Soud konstatoval - cituji - licence neumožňuje odpojování, regionální vysílání, a že schválením změny licence by došlo k vážnému obsahovému překrytí s regionálními provozovateli a také k omezení variability trhu na poli rozhlasových médií - konec citace. Opakuji, došlo k by váženému překrytí s regionálními provozovateli.

Co k tomu dodat? Je třeba změnit zákon, aby příště nemohl městský soud podobný výrok pronést? Zákonem odpojování prostě povolit? Já si říkám, pokud malí nespokojenci zkrachují vlastními chybami, z nedostatku kapitálu či z jiných důvodů, půjde o přirozený jev, protože žádný podnikatel nemá budoucí existenci jistou. Neměli by však být poškozeni zákonem.

A teď ještě k dalším navrhovaným změnám, které se objevily v průběhu projednávání. V bodě 6 § 21 odst. 10 jde o nově vloženou větu - cituji: "Provozovatel vysílání s licencí nesmí přebírat program ani části programu od provozovatele vysílání ze zákona." Věta zakazuje komukoliv přebírat byť jen minutu z vysílání Českého rozhlasu. Představme si situaci, že Český rozhlas vysílá upozornění, že bude vysílat důležité a neodkladné oznámení například na ochranu veřejného zdraví, vyhlášení nouzového stavu a regionální provozovatel by měl přerušit vysílání a zprávu zařadit též, neboť ne každý ve chvíli ohrožení poslouchá Český rozhlas. Ale na takovou situaci navrhovatel zřejmě nepomýšlí. Jde mu o něco zcela jiného. Jednoznačně diskriminuje veřejnoprávní rozhlas. Je v pravomoci RRTV posuzovat při licenčním řízení možnost přejatého vysílání soukromých vysílatelů nebo provozovatelů, jako je Proglas, Classic atd. Proč bychom měli něco takového řešit zákonem?

Dámy a pánové, vláda ve své původní zprávě konstatovala, že předložený návrh zákona považuje za nekoncepční a nepřesvědčivě odůvodněný. Mně dovolte podotknout, že navrhovaná novela, pokud bude přijata, poruší princip volného fungování hospodářské soutěže a přinese v budoucnu řadu problémů.

Děkuji za pozornost, hlásím se do podrobné rozpravy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Ivaně Levé. Kdo další v obecné rozpravě? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Nepadl žádný návrh, o kterém bychom mohli hlasovat. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo ze strany navrhovatele nebo zpravodaje. Není tomu tak.

Zahajuji podrobnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, ale vidím přihlášku pana poslance Zdeňka Škromacha a poté poslankyně Ivana Levá, která se přihlásila i do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP