(12.40 hodin)

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane poslanče. Přesto se do obecné rozpravy hlásí ještě pan poslanec Ohlídal, takže mu dávám slovo.

 

Poslanec Ivan Ohlídal: Vážené dámy, vážení pánové, musím přece jen reagovat na to, co říkali moji předřečníci.

Napřed budu reagovat na to, co říkal pan zpravodaj. On říkal, že vlastně touto naší novelou snižujeme kvalifikační úroveň pro vykonávání zmíněných zeměměřických prací. Bohužel tomu tak není. Pan zpravodaj i ostatní odpůrci se mýlí, a to z prostého důvodu - ani absolvent magisterského studia zeměměřického směru nemůže dostat automaticky oprávnění k výkonu takovýchto úkonů. I on musí vykonat pětiletou praxi a navíc musí vykonat dosti obtížnou odbornou zkoušku způsobilosti. My v našem návrhu navrhujeme, aby bakaláři nebyli vyloučeni, aby nemohli získat toto oprávnění, jak je to v současném zákoně. Chceme, aby po sedmileté praxi a vykonání odborné zkoušky způsobilosti mohli toto oprávnění obdržet. Takže zde kritici naší novely předpokládají, že vlastně člověk, který absolvuje vysokou školu, se už dál vůbec nevzdělává a se svým penzem znalostí získaným v rámci absolvování vysoké školy vystačí celý život. Tady dokonce v oblasti zeměměřictví to u magistrů je dokonce současným zákonem vymezeno, že musí získat další vědomosti, a tyto vědomosti jsou prověřeny odbornou zkouškou. A totéž chceme po bakalářích. Proč bakaláře diskriminovat proti magistrům? Dokonce i magistři někdy nejsou schopni udělat tady tu odbornou zkoušku. Pokud bakalář neprokáže znalosti, neprojde samozřejmě touto zkouškou a nic se nestane. Takže o žádné ztížení kvalifikačních předpokladů vůbec nejde, to je prostě prázdný zástupný argument.

Co se týče Evropské unie, tam se kritici odvolávali na to, že v důsledku naší novely by mohli středoškolští absolventi z jiných evropských zemí u nás provozovat tuto praxi, kterou u nás mohou jen vysokoškolští absolventi. Ale to také není pravda. Protože tahle situace by mohla nastat, kdyby středoškolský absolvent mohl ve své vlastní zemi vykonávat tuto praxi, kdyby mu to zákon v té zemi umožňoval. Když jsem se kritiků ptal, která je to ta země, která to umožňuje v Evropské unii, nebyli schopni říci vůbec nic. Protože, jak jsem zjišťoval, taková země neexistuje. Takže i tento argument je čistě hypoteticko-teoretický a zástupný.

A co se týče, jak říkal pan poslanec Hanuš, počtu absolventů zeměměřického směru s oprávněním, tedy zeměměřických inženýrů, tak počet je, jaký je. Ale proč nezvýšit konkurenci tím, že se do hry, takzvané hry, dostanou v oblasti zeměměřických úkonů i bakaláři, pokud splní své požadavky? Proč je dopředu vylučovat z této konkurence? Konkurence je vždycky jen ku prospěchu. Dnes o konkurenci mluvil např. pan ministr spravedlnosti Pospíšil v souvislosti s exekutory. Také činnost exekutorské komory v tomto směru označil jako neblahou, protože se snaží omezovat konkurenci mezi exekutory a nepřipouštět vznik dalších, nových exekutorů. Toto je podobná situace. Jindy se zaklínáte konkurenceschopností a konkurencí, a najednou byste ji chtěli vylučovat ze hry.

Argumenty, které zde byly předneseny, považuji za liché a irelevantní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci. Teď nevím, kdo byl dřív, ale dám přednost panu zpravodaji Přemyslu Rabasovi, potom pan poslanec Bičík, pan poslanec Hanuš.

 

Poslanec Přemysl Rabas: Dámy a pánové, nezlobte se na mě, to není útok na konkurenci. Kdybychom takhle postupovali, tak bychom mohli říct, že zdravotní sestry s desetiletou praxí nebudou dělat instrumentáře, ale budou dělat operatéra u operačního stolu.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pan poslanec Bičík v tuto chvíli vystoupí, připraví se pan poslanec Hanuš.

 

Poslanec Milan Bičík: Vážený pane předsedající, pane předsedo vládo, kolegyně, kolegové, projednávaný poslanecký návrh na změnu zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, jak upozornili jeho předkladatelé v prvním čtení, skutečně leží ve Sněmovně prakticky rok nebo víc než rok. Už delší dobu je tedy také známo stanovisko vlády k návrhu, ve kterém s ním vláda vyslovila nesouhlas. Je známo stanovisko zemědělského výboru, který doporučuje Poslanecké sněmovně návrh zamítnout, i stanovisko výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, který naopak doporučuje návrh přijmout. Ke stanovisku našeho výboru, výboru pro vzdělání, si dovolím učinit krátkou poznámku.

O jeho usnesení č. 131 z 27. června loňského roku hlasovalo z 18 členů výboru pouze 7 přítomných, tedy minimální potřebný počet, a z nich pro to doporučující usnesení 4 přítomní, z toho 2 předkladatelé. Neříkám to proto, že bych zpochybňoval legitimitu usnesení výboru, ale pro pořádek, aby bylo vidět, za jaké situace bylo toto usnesení přijato.

K obsahu návrhu chci alespoň stručně uvést, že ač mám jinak ke školské politice vlády řadu vážných výhrad, s jejím stanoviskem k tisku č. 456 se ztotožňuji. Navíc bych chtěl připomenout zejména několik skutečností, které nejsou tak odtažité, jak by se mohlo třeba na první pohled zdát.

Za prvé bych rád upozornil, že zeměměřické bakalářské studijní obory na různých vysokých školách v naší republice se liší jak délkou, tak také obsahem. V prostředí iniciátorů tohoto návrhu jde o čtyřletý bakalářský studijní obor, na ostatních vysokých školách jsou tyto obory tříleté, čili mají i jiný, zúžený obsah.

Dosažení určitého stupně - a to jsou ty obecnější věci, které mě trápí snad ještě víc - dosažení určitého stupně formálního vzdělání je přece nezbytným a v jiných případech vůbec nediskutovaným předpokladem pro výkon náročných činností u rozsáhlé škály významných povolání. Nechci je jmenovat, aby to nebylo nějakým způsobem zkreslováno, aby se význam neposunul. Čili praxe sama o sobě nemůže nahradit vzdělání vždy a za všech okolností, a to právě z toho důvodu, že to potřebné vzdělání se může projevit za celou praxi jednou v kritickém rozhodujícím případě, kdy mohou být ohroženy životy, zdraví, velké majetky apod. A to bych tady chtěl podtrhnout.

Podpora části Sněmovny tomuto návrhu souvisí, podle mého názoru, s celkovou představou snižování požadavků na úroveň formálního počátečního vzdělávání třeba i v jiných oborech. Budeme tady mít zanedlouho první čtení návrhu zákona o pedagogických pracovnících a také tady se hovoří už delší dobu o tom, jakou úroveň počátečního vzdělání by třeba měli mít. A to připomínám proto, že tady bychom přijímali jako Sněmovna jeden názor - a u jiných povolání, u jiných předpokladů a kvalifikací, bychom zastávali stanovisko jiné.

Upozorňuji na skutečnost, že tam, kde se, řeknu reformátorům českého školství, podařilo dosáhnout určité redukce obsahu učiva nebo nároků na jeho zvládnutí, na kvalifikaci, tam máme dnes jako republika své problémy, ztrácíme své dosavadní postavení v příslušných mezinárodních srovnáních. Čili je to i pro mě další obecný argument. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP