(11.20 hodin)

 

Poslanec David Rath: Bylo to asi vtipné, ale na Karlštejn bychom se nevešli.

A teď vážně. Dámy a pánové, už to tady říkala paní kolegyně Olga Zubová. Víte, název, pane kolego Plevo, možná jste to neslyšel, co ona říkala, jsem si nevymyslel ani já, ani nikdo z politiků. My jsme víceméně udělali anketu, respektive referendum, na které odpovědělo deset tisíc studentů středních škol. Dostali na výběr asi z pěti nebo šesti názvů. Jeden z nich byl prostá Středočeská univerzita, druhý byl dokonce Univerzita Václava Havla, třetí návrh byl tuším Přemyslovská, čtvrtý návrh byl Jiřího z Poděbrad, jedna z nich byla Královská - právě proto, že sídlo té univerzity má být v královském městě Kutné Hoře. Tam má být rektorát. To mělo tuto logiku. Tyto názvy vygenerovali různí lidé jako nápady. My jsme je pouze vzali a podrobili referendu. Budete se divit, ale k tomuto názvu Královská, k mému překvapení, se vyslovilo 75 % studentů středních škol ve středních Čechách. Na druhém místě, tuším, skončila Jiřího z Poděbrad, která získala asi 15 nebo 10 %. Ostatní získaly pod 10 %. Ty názvy, které jsem říkal. Čili toto bylo vybráno naprosto demokraticky.

Máte možná pocit, že středoškolští studenti ve středních Čechách jsou hloupí. Je to váš názor. Ale já na rozdíl od vás jejich názor a jejich volbu respektuji a mám k tomu úctu. Protože když se deset tisíc studentů, pro které je tato škola určena - ne pro vás nebo pro mě, my tam studovat nebudeme, ale tito lidé tam budou studovat - (Přerušen předsedajícím.)

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou opět pan poslanec Petr Pleva. (Hlas: To nejsou faktické poznámky.)

 

Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, kdybyste mohl panu předkladateli vyřídit, že jsem ho samozřejmě poslouchal, že si nemyslím, že studenti jsou hloupí. Nemám úplně stejný dojem o politické reprezentaci, která takový název zařadí do referenda. A samozřejmě myslím, že je také vypovídající o tomto referendu, že ředitelé, kteří se odmítli tohoto referenda zúčastnit, nebo jejichž školy se odmítly zúčastnit, byli potrestáni.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. Paní poslankyně na mě pokřikovala, že to není faktická poznámka. Já bych ji odkázal na § 60 našeho jednacího řádu. V tomto paragrafu bude mít příležitost se seznámit s tím, co se v Poslanecké sněmovně rozumí faktickou poznámkou. Já to tady nebudu citovat. Ale prosím, aby příště poslanci na mě nepokřikovali a aby se slušně přihlásili, pokud mají něco ke způsobu řízení schůze.

Nyní prosím pana poslance Zdeňka Jičínského, aby se ujal slova. Potom se přihlásila paní poslankyně Mertinová a paní poslankyně Šojdrová.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vystavuji se tu samozřejmě riziku, že vzhledem k tomu, co tu říkal pan kolega Rath, budu také označen za konzervativce. Ale já už jsem v předchozí diskusi k exekutorům myslím prokázal, že ne vždycky trvat na novém je lepší než prosazovat nebo zdokonalovat to, co existuje. Takže s tím konzervatismem jakožto negativní hodnotou bych zacházel opatrněji. Samozřejmě je to spojeno s mým věkem. Věk více rozlišuje a v tomto směru se k určitému konzervatismu hodnot hlásím.

Pokud jde o vysoké školy, jsou tu kolegové, kteří zažili, jak se vysoké školy měnily po listopadu 1989. Po listopadu 1989, když se měnil poprvé vysokoškolský zákon, začal poměrně - z důvodů, které není třeba nějak podrobně vysvětlovat, bylo to přirozené - velmi chaotický rozvoj vysokého školství. Vzpomínáte si, jak každá pedagogická fakulta se měnila na vysokou školu, a přirozeně každý kraj chtěl mít svou vysokou školu, tehdy bylo to staré krajské zřízení, když se zrušilo, tak každé bývalé krajské město chtělo mít svou vysokou školu. To bylo jistým způsobem přirozenou reakcí na ten předtím velmi strnulý stav vysokého školství. Ale zároveň dobře víme, že s tím byla spojena i problematika zajištění kvalitního vysokého školství a že úroveň vysokého školství šla dolů. To bohužel je jistá skutečnost. Takže musíme tyto momenty při věcném posuzování problémů brát v úvahu.

Kolega Rath hovořil o tom, že Středočeský kraj je jeden z nejvýznamnějších krajů. To všichni jistě uznáváme. Kraj, který vzhledem k tomu, že obklopuje hlavní město Prahu, která se v posledních dvaceti letech z řady důvodů rozvíjela enormně rychle, se tímto způsobem také vyvíjí. Já chápu, že i Středočeský kraj chce mít svou vysokou školu, když už dneska snad každý kraj nějakou vysokou školu má. Já si také vzpomínám, že se v Poslanecké sněmovně schvaloval zákon o zřízení Univerzity Tomáše Bati v Brně.

Pokud jde o argumenty, které kolega Rath uváděl, tak je třeba vzít v úvahu to, že skutečnost, že Středočeský kraj obklopuje hlavní město Prahu, kde je centrum našeho vysokého školství, a tím se myslím nijak nedotknu Brna jako druhého hlavního vysokoškolského města v této zemi, klade zvláštní nároky na to, abychom promysleli, pokud se tento návrh setká s většinovou podporou, jaká ta vysoká škola má být. Protože to nemůže být po mém soudu prostá konkurence toho vysokého školství, které je v Praze. A teď se nehodlám s kolegou Rathem hádat, jestli tady taková konkurence vznikne, nebo nevznikne. Prostě je tu jistá realita, jsou tu vybudované vysokoškolské instituce v Praze, soukromé vysoké školy nechávám stranou, protože i toto má být veřejná vysoká škola. Takže tato vysoká škola, pokud, jak říkám, bude většinová vůle, aby byla zřízena, musí jistým způsobem brát v úvahu to, že nějakým způsobem navazuje na systém vysokého školství v Praze.

Otázka bydlení není v tomto směru tak významná, jak o tom kolega Rath hovořil, protože je dost důvodů pro lidi, aby šli studovat do Prahy, bez ohledu na to, že to je pro ně daleko, protože chtějí studovat v Praze na pražské vysoké škole. To známe všichni a víme zase, že to, že jdou někdy studovat někam jinam, má jiné momenty než vzdálenost, ale jde o to, že si myslí, že tam vystudují snadněji. Takže i toto jsou momenty, které tady musíme brát v úvahu. Čili bude-li zřízena vysoká škola, ať už univerzita, nebo vysoká škola neuniverzitního typu, to bude nepochybně předmětem projednávání, potom ten její obsah by měl být posuzován tak, aby opravdu navazoval na systém vysokého školství, který je zřejmě na vysokém školství v Praze. Takže tolik, pokud jde o tuto věc.

Pokud jde o název, kolega Rath o něm hovořil, ale já v této souvislosti mám stejné výhrady, jako měl kolega Kafka nebo kolega Pleva, což je velmi vzácné, protože s kolegou Plevou se velmi výjimečně shodnu v názorech. Ale vážení kolegové, já považuji skutečně za jistou chybu navrhovatelů, že nebrali v úvahu to, že Česká republika je republika. Byla zřízena v roce 1918 jako reakce na císařsko-královské zřízení Rakousko-Uherska. Prostě my nemáme důvodu zřizovat tady nějaké instituce nazývající se královské. Že se o Kutné Hoře říká královské město, no dobře, to je historie. Ale prostě my tu zřizujeme veřejnou vysokou školu, jsme republika, nazvěme ji tedy Vysoká škola nebo Univerzita, bude-li to univerzita, krále Jiřího z Poděbrad, k němu se jakožto k jménu hlásit můžeme. Ale nemůžeme se hlásit k nějaké královské tradici.

Je tu sice, myslím, že ještě existuje, politická strana, která chce obnovit monarchii v této zemi. Dokonce to byla součást disentu. Já jsem vyslechl jejich zajímavý výklad, když jsme v rámci jistého disidentského podniku jeli kolem Zbraslavi, tak tam zástupce té obce monarchistů, už nevím, jak se přesně jmenoval, udělal hezký zasvěcený výklad, jak by bylo dobře tady obnovit monarchii. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP