(10.40 hodin)
(pokračuje Nečas)

Dále se navrhuje, aby výběr maximálně tří měsíců rozhodného období, za které lze uplatňovat mzdové nároky u úřadu práce, byl na rozdíl od dosavadní právní úpravy ponechán na rozhodnutí zaměstnance, který si tak bude moci vybrat ty měsíce z rozhodného období, které jsou pro něho nejvýhodnější.

Navrhuje se rovněž, aby z ochrany byli vyloučeni ti zaměstnanci, kteří v rozhodném období nesli nebo mohli nést vinu na úpadku zaměstnavatele, to je zaměstnanci, kteří byli současně členy statutárního orgánu nebo statutárním orgánem zaměstnavatele a měli u něho nejméně poloviční, tedy 50procentní majetkovou účast.

S ohledem na specifickou situaci, která nastala zejména v oblasti sklářského průmyslu, upravuje návrh v přechodném ustanovení odlišnou úpravu pro zaměstnance, na jejichž zaměstnavatele byl v období od 1. září loňského roku do dne nabytí účinnosti tohoto zákona podán insolvenční návrh nebo vyhlášeno takzvané předběžné moratorium. Tito zaměstnanci, pokud nemohli podat žádost o uspokojení mzdových nároků, protože nesplňovali podmínky stanovené dosavadní právní úpravou, avšak splňují podmínky stanovené novou právní úpravou, budou moci žádost o uspokojení svých mzdových nároků podat ještě do dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro posuzování takto podaných žádostí je odlišně upraveno i rozhodné období, které by zahrnovalo kromě měsíce, ve kterém byl podán insolvenční návrh nebo vyhlášeno moratorium, i šest následujících měsíců. Účelem této úpravy je minimalizovat vzniklé sociální dopady.

Další navrhované změny pak souvisí především právě se změnou rozhodného období. V této souvislosti bylo potřebné upravit lhůtu pro podání žádosti o uspokojení mzdových nároků či nově stanovit lhůtu, do které musí zaměstnavatel uhradit úřadu práce finanční prostředky vyplacené jeho zaměstnancům.

Navrhovaná novela zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele by měla jednoznačně přispět k lepší ochraně zaměstnanců, jejichž zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti. To je hlavním smyslem navrhovaných změn, které je nutné uskutečnit co nejdříve.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Radim Chytka. Vážený pane poslanče Chytko, máte slovo.

 

Poslanec Radim Chytka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, nepochybně sklárny prověřily naše úpadkové právo a vyvstala mimo jiné velice zajímavá otázka, jak pomoci firmám, které balancují na hraně propasti, jak pomoci firmám, u kterých je určitá možnost, že by se mohly zachránit. Jinými slovy, je zde otázka úvěrového financování, otázka poskytnutí rizikového úvěru.

Rizikový úvěr ve světě je běžný, poskytuje se. Pochopitelně že ten, kdo však takový rizikový úvěr poskytne, chce mít jistotu, že kdyby to dopadlo špatně, protože je zřejmé, že firma, které se již rizikový úvěr poskytuje, je v potížích, tak kdyby do té propasti ta firma spadla, jakou tedy má jistotu ten poskytovatel toho úvěru, že finanční prostředky se mu vrátí zpátky. Zde se navrhuje, aby tento rizikový úvěr měl takzvanou superprioritu, prioritu před vším, a dokonce i před zástavami bank. Pochopitelně tohle je velice diskutováno, je to velice diskutováno v bankovních kruzích. Návrh počítá s tím, aby zároveň banky, které poskytují normální klasické úvěry firmám, pokud by se odhodlaly poskytnout rizikový úvěr, aby ony měly přednost. To je vlastně takový první pilíř, na kterém stojí změna tohoto úpadkového zákona a zákonů souvisejících, jak o tom hovořil již pan ministr Nečas.

Druhý bod je nově moratorium. Pokud více než 50 % věřitelů s tím bude souhlasit, je ho možné vyhlásit ještě před začátkem insolvenčního řízení a toto moratorium by trvalo po dobu tří měsíců. Podnik by byl chráněn před exekucí - to je však chráněn už teď. Nově by byl taktéž chráněn před zápočty. V úvěrových smlouvách totiž bývá ustanovení, že pokud se zahájí insolvenční řízení, jsou úvěry okamžitě splatné, což tedy znamená v praxi to, že banky si jaksi přetáhnou ve svůj prospěch vše, co podnik má na svém běžném účtu. Pochopitelně opět pokud jde o firmu, která balancuje, jak jsme si již řekli, na hraně přežití, jestliže jí vezmeme veškeré peníze, které má na běžném účtu, tak v podstatě u takového podniku vyřkneme ortel smrti a ten se již z toho nevzpamatuje. Takže tady se nově navrhuje po dobu tří měsíců, nejen před exekucemi, ale i před těmito zápočty, aby byl ten podnik chráněn. Potom je tady to, co zde říkal pan ministr Nečas, že od zahájení moratoria by úřad práce mohl vyplácet náhradu mzdy, ten jedenapůlnásobek průměrné mzdy, po dobu tří měsíců a úřady práce by se automaticky staly věřiteli ve věřitelském výboru.

Třetí pilíř změny je ono osobní oddlužení. Zde po vyhodnocení osobního oddlužení, které fungovalo tím způsobem, že pokud se dlužník zavázal, že splatí alespoň 30 % dluhu, tak po dobu pěti let bude pobírat ze svého platu pouze životní minimum, zbytek toho platu půjde právě na splácení dluhu. Teď se to rozšiřuje, protože je předpoklad, že do osobního oddlužení by se mohli dostat i lidé žijící s větším standardem, kteří jsou schopni si sehnat i třeba poměrně velmi dobře placenou práci. A pokud by takový dlužník nabídl, že splatí ne 30 %, ale více než polovinu celého dluhu, pak by mu soudce mohl - nemusí, ale může - nechat v normálním měsíčním režimu ne pouze životní minimum, ale větší částku a zbytek peněz by šlo na splácení dluhu.

Tolik tedy tři pilíře úpadkového zákona a zákona souvisejícího. Já pro tyto tři pilíře doporučuji Sněmovně propustit do druhého čtení, propustit úpravněprávnímu výboru k projednání. V obecné rozpravě navrhnu zkrácení doby projednání na 20 dnů.

Pouze okrajově bych se zmínil o tisku 777, což je tisk, který zde předložil kraj Vysočina a který se taktéž týká úpadkového práva. Zde, pokud je zde někdo z kraje Vysočiny, rozumí úpadkovému právu, rád nejen já, ale odborná veřejnost povedeme klidně diskusi. Já bych byl ale velice nerad, kdyby ten tisk 777 byl spojován s tím vládním návrhem. Já se domnívám, že u kraje Vysočina došlo k určitému nepochopení. Když si přečteme důvodovou zprávu, kvůli které je tento sněmovní tisk předkládán, a potom si přečteme paragrafované znění, zjistíme, že jsou to úplně dvě jiné věci.

Podle mého, o co šlo. Šlo zde o dobrý úmysl. Byl tedy podnik v krizi, bylo zahájeno insolvenční řízení, byl tam jmenován předběžný správce a pochopitelně zaměstnanci se soustředili na předběžného správce a chtěli po něm, aby vyplácel mzdu. On, protože samozřejmě v zadluženém podniku nemohl žádné peníze najít, tak se vymlouval, že nemá k tomu žádné pravomoci. Kraj Vysočina tedy navrhuje, aby pravomoci byly posíleny, a posíleny tím způsobem, že ten předběžný správce bude přejmenován a za druhé, což je právě ono nedorozumění, podle mého se mu ty pravomoci naopak zúžily. Nově jmenovaný insolvenční správce by měl pravomoci pouze udělat v podstatě revizi majetku a revizi účetnictví. O co jde? Já se domnívám, že jde o dispoziční oprávnění. Dispoziční oprávnění je ono oprávnění, abych rozhodoval o majetku, abych uzavíral smlouvy s dodavateli, abych vyplácel mzdy. Ale toto dispoziční oprávnění nemůže nikdy zmizet. I po zahájení insolvenčního řízení dlužník má dispoziční oprávnění.***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP