(9.50 hodin)
(pokračuje Opálka)

Z úhlu pohledu KSČM jde o další útok na státní či veřejné zdroje. Ochromování příjmů vybíraných za účelem solidarizace zdravých s nemocnými, zaměstnaných s nezaměstnanými, ekonomicky aktivních se seniory či zdravotně hendikepovanými, ale také bohatých s chudými, je dlouhodobým programem pravicových stran. To vnímá i většina odborových svazů. A není to jenom záležitost České republiky.

Dopad do státního rozpočtu České republiky se odhaduje, jak zmínil pan místopředseda vlády, ze všech doporučených opatření na minus až - uvádí se - 18, 19 i 20 miliard. Ale to je věštění z křišťálové koule, jen jakýsi odhad. Kde se to však projeví nejvíce? Na státní podporu zaměstnanosti se už dnes vybírá pouze 1,2 %. Na nemocenské pojištění činil odvod ještě loni celkově 4,4 %, letos je to celkem jen 2,3 % a příští rok to bude už 1,4 %. Důchodový účet je hlídán ostřížím zrakem a je jasné, že vysoká nezaměstnanost vygeneruje deficit i při výběru 28 % z vyměřovacích základů. Z čeho tedy chceme ještě ubírat, vážení? Z čeho?

Chceme-li nějaké řešení, vážená vládo, odstraňme nejdříve stropy na odvody na sociální zabezpečení, státní politiku zaměstnanosti a všeobecné zdravotní pojištění pro cca 50 tisíc či více nejbohatších. A hledejme finanční prostředky pro vícezdrojové financování ohrožených skupin. Třeba i k tomuto účelu. Ale diferencovaně a neubírejme, prosím, ze současných solidárních příjmů.

Poslanecký klub KSČM není proti efektivní podpoře, která udrží zaměstnance v pracovním procesu. Nesmí však jít o fikci, která je doprovázena nedůvěryhodnými odhady o udržení desetitisíců ohrožených občanů v zaměstnání. Nesmí jít o zneužití krize k prosazování jiných zájmů, i když zatím s dodatkem dočasnosti. Navrhovaná změna je pro drtivou většinu dotázaných zaměstnavatelů nepodstatná. Kladně se k tomu vyjádřilo necelých 8 % zaměstnavatelů. Vnímají totiž, že to není systémová podpora odbytu jejich produkce.

Náš poslanecký klub vnímá to, že tento návrh je jednou z vlajkových lodí ODS v takzvané bitvě s nezaměstnaností, s krizí. Proto ODS vyjednává o podpoře pro tento svůj návrh. Nic proti tomu. Uvidíme, zda bude nakonec prokšeftován s ČSSD za jiný ústupek, třeba za šrotovné. Stejně jako nyní se vyjednává kolem změny usnesení výboru pro sociální politiku ohledně snížení příspěvku na péči.

Navržené řešení by si vyžádalo mimo jiné další navýšení finančních prostředků pro Českou správu sociálního zabezpečení k nutným technickým změnám ve výši bratru 40 milionů korun. Přitom situace v České správě sociálního zabezpečení je vzhledem k změnám prosazeným koaliční pravicovou vládou hektická, neboť dvouleté snižování pracovníků celkem o 460 zaměstnanců je vyšší než nové navýšení o 380 zaměstnanců na zvládnutí změn pro nový systém nemocenského pojištění. Lidí je méně, ale nových úkolů více. To se dá zvládat jen do určitých limitů. Chce snad vláda státní správu úmyslně zneschopňovat a poté její činnost přenést na privátní sektor? Vše tomu nasvědčuje - ubrat peníze, ubrat zaměstnance, ať se každý občan stará sám o sebe. To už mnohokrát v minulosti zaznělo.

Další redukce veřejných zdrojů pro solidární korekce a dávky je pro KSČM opravdu nepřijatelná, ač je zabalena do hezkých slov. Jsme však ochotni diskutovat ve výboru o problému, jak řešit nezaměstnanost, ale ne na úkor sociálních transferů.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji. Požádám dalšího přihlášeného pana poslance Škromacha. - Omlouvám se. S faktickou pan kolega Petruška, nevšimla jsem si, že jste mi již naběhl na displeji. Vážený pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Petruška: Já bych si vaším prostřednictvím, paní předsedající, dovolil položit panu kolegovi Opálkovi dvě otázky: Za prvé, jestli sám někdy někoho zaměstnával, protože pokud ano, tak ví, že každá ušetřená koruna v nákladech na zaměstnance je dobrá, i když se mu to zdá málo. Pokud by argumentoval tím, že pro zaměstnavatele je to marginální, tak bych se chtěl zeptat, kterých ze zaměstnavatelů se na to ptal.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pane poslanče Opálko, odpovíte také prostřednictvím faktické? Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Dovolte, abych odpověděl panu kolegovi prostřednictvím paní místopředsedkyně. Než jsem přišel do Sněmovny, pracoval jsem pro firmy jako účetní poradce a vím velmi dobře, jak každý hledá na internetu v předvečer svého nákupu každý halíř, o kolik je cena zboží menší. Ale my tady hovoříme o státních prostředcích. Hovoříme o udržitelnosti sociálních transferů. A tady se musím opřít ne o svůj průzkum, ale průzkum, na kterém se podílely Hospodářské noviny, který byl na určitém vzorku a který vyšel tak, že pouze 7,8 % zaměstnavatelů se přihlásilo k tomuto názoru.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní řádně přihlášený pan poslanec Škromach.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych zde samozřejmě uplatnit určité výhrady, protože samotná plošnost tohoto opatření a výpadek veřejných financí znamená problém pro veřejné rozpočty do budoucna. Druhá věc je dočasnost, i když s dočasností v České republice máme své zkušenosti. Myslím, že tady je určitý prostor k hledání toho, zda toto opatření zavést a v jakém rozsahu. Já jsem také zaregistroval určitá stanoviska, obzvláště ze strany menších firem, které většinou právě zaměstnávají lidi s nižšími příjmy v oblasti služeb a podobně. Říkají, že samozřejmě pro ně těch pár stovek až takovým přínosem nebude. Otázkou je, jestli nehledat právě určitou diferenciaci i z hlediska velikosti firem, protože firmy, které zaměstnávají stovky a tisíce zaměstnanců a mají zakázky, a to je potřeba rozlišovat, prostě firma, která má zakázky, tak zaměstnance bude zaměstnávat, a jestli za ně odvede o něco více pojištění, nebo ne, je to pro ně v zásadě jedno, protože ty zaměstnance potřebuje.

Pokud jde o malé firmy, tam samozřejmě určitá podpora by měla být. Otázka je, zda to má být slevou na sociálním pojištění, což je přímý zásah vlastně do těch systémů sociálního pojištění a nároků, které jsou potom z tohoto systému vypláceny, anebo jestli to má být formou řekněme programů zaměstnanosti, které by byly právě směrovány výběrově vůči firmám, které jsou skutečně v zakázkových problémech. Protože tohle opatření žádnou zakázku nepřinese a může, tak jak je uváděno, pomoci přečkat. Ale na druhé straně je také otázkou, proč by firma, která nemá zakázky a nemá ani na těch 99 % mzdových nákladů, zaměstnávala toho člověka jen proto, že na něj bude mít poměrně malou slevu na sociálním pojištění.***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP