(20.20 hodin)

 

Poslanec Jaroslav Krupka: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Taktéž já se s ohledem na tu hodinu pokusím být stručný. Nicméně při slůvku referendum mám pocit, že otevíráme opět Pandořinu skříňku.

Já se nebudu vracet ke krátké prezentaci, kterou tady uvedl můj předřečník, týkající se tisku, který máme před sebou. Nicméně je třeba si tady říct zcela otevřeně, že slovo referendum v této ctihodné místnosti se velice často ozývá. A jak jsem se díval na poslední období, celkem desetkrát jsme projednávali sněmovní tisk, který začínal obecně referendem. Ať to bylo obecné referendum, referendum místní a samozřejmě se vracíme k té záležitosti, kterou máme na stole, krajské referendum. Ve velké většině případů se jednalo o návrhy, které byly předkládány skupinou poslanců, a z toho už dopředu celkem jasně vyplývalo, že pokud tyto záležitosti nejsou předjednány na širším spektru politickém - a to nemluvím jenom o jednom jediném klubu - nemají moc velkou šanci uspět.

Pokud se díváme do předloženého materiálu, je pravdou, že předkladatelé si trošku usnadnili cestu tím, že použili již schválený zákon o místním referendu označený číslem 22/2004. Nicméně tady vyvstává vedle toho, že je to opět návrh předložený pouze úzkou skupinou poslanců jednoho politického klubu, i to, jestli je šťastná cesta vzít zákon o místním referendu a porovnávat ho, uplatňovat ho na teritorium kraje.

Je třeba si uvědomit, že Česká republika má něco přes 6200 obcí, kde místní referendum svým způsobem může mít význam z pohledu přímé demokracie právě ve vztahu k velikosti - v tomto případě bych řekl opravdu spíš k malosti mnohých obcí, kdežto pokud se budeme bavit o krajích, o 13 krajích, tak jejich velikost v mnohých případech dosahuje až velikosti přes milion obyvatel. A je otázkou, jestli záležitosti, které by měly být předneseny na tomto referendu, nebudou už záležitosti mající spíš blíže k celostátnímu referendu než k místnímu, podle něhož byl použit vzor. Můžu uvést jenom příklad na dokreslení. Je to otázka například územních plánů, protože ty jsou klasickou samosprávnou činností, a pokud předmětem polemiky i základní otázky týkající se krajského referenda by byly tyto záležitosti, tak můžou být ve velkém střetu s celospolečenskými zájmy. Typickými a klasickými záležitostmi můžou být například liniové stavby.

Nejenom z těchto dvou důvodů, které jsem tady uvedl, ale i z důvodů dalších, které koneckonců uvádí i stanovisko vlády, já ve svém vystoupení, ke kterému se přihlašuji v obecné rozpravě, navrhnu zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádné přihlášky, jenom vaši, pane zpravodaji. Takže prosím, pan poslanec Krupka má slovo. Dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Jičínský.

 

Poslanec Jaroslav Krupka: Pane předsedo, bez dalšího, tak jak jsem uvedl ve svém úvodním vystoupení, navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Ano. Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jičínský. Další přihlášky nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, kolegové a kolegyně, chci reagovat jenom na jednu zásadní výhradu, kterou má vláda ve svém stanovisku, a to když říká, že takovému návrhu by měla předcházet široká diskuse. Já myslím, že všichni, kdo jsou v této Sněmovně, ať už v tomto období nebo v období dřívějším, dobře vědí, že referendum je trvalé téma našeho politického diskursu, byť to bylo hlavně v té podobě referenda celostátního. Takže jistým způsobem tato otázka je předmětem neustálé diskuse, byť nemá charakter tak významného problému, aby se tím zabývala média soustavně. Ale ten problém tady je. Já myslím, že je pravda i to, že vláda v některých konkrétních námitkách uvádí jisté výhrady, které je třeba vzít v úvahu, ale myslím, že to je důvod právě pro to, abychom to nezamítali a abychom se tímto návrhem zabývali podrobněji ve výborech ve druhém čtení, a pak se názorové spektrum ukáže. Myslím, že to, že bylo přijato místní referendum, je dobře. Jenom chci kolegům připomenout, že už v době, kdy se přijímalo krajské zřízení jako ústavní instituce, ta otázka krajského referenda byla tehdy otevřena. Že nebyla řešena, to je jiný problém, ale zůstala otevřena, stejně jako bohužel zůstala stále otevřena legislativní úprava ústavního zákona o referendu celostátním.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášky do rozpravy nemám, tudíž rozpravu končím. Poprosím, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan předkladatel? (Nikoli.) Pan zpravodaj? (Nikoli.) Nejsou. Takže máme před sebou jedno hlasování o zamítnutí této předlohy, další hlasování o přikázání výborům k dalšímu projednání.

 

Nyní zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 18 z přihlášených 126 poslanců pro návrh 43, proti 65. Návrh nebyl schválen.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo jiný návrh? Neregistruji.

Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 19 z přihlášených 125 poslankyň a poslanců pro návrh 100, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Děkuji panu předkladateli. Děkuji panu zpravodaji. Končím bod číslo 5.

 

Zahajuji bod 6. Je jím

6.
Návrh poslanců Anny Čurdové, Vladimíry Lesenské, Jiřího Paroubka, Miloslava Vlčka
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 110/2006 Sb., o životním
a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady
č. 586/1992 Sb., o daních zpříjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 734/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 734/1. Prosím, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Anna Čurdová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, jsem upozorňována, že mám být rychlá a stručná, takže mi dovolte opravdu stručně představit tento návrh zákona, který se týká odstranění určité diskriminace při přiznávání náhrad těm, kteří žádají o náhradu škody k Evropskému soudu pro lidská práva. Pokud tento soud přiřkne tuto náhradu, je započítávána do příjmu a těm, kteří se pohybují na hranici těch nejnižších příjmů, je tato dávka započítána při přiznávání životního a existenčního minima. Tím pádem neplní svoji roli, kterou by plnit měla, to znamená určité morální zadostiučinění, které je soudem pro lidská práva přiznáno.

Já si myslím, že stanovisko vlády, které jsme obdrželi, a poznámky v něm uvedené je možné odstranit v rámci projednávání druhého čtení a že novela tohoto zákona, kterou by spíše měla předkládat vláda, je technická, nicméně může pomoci těm nejpotřebnějším. Těmi jste se tady dneska odpoledne zaklínali všichni, takže nyní v tom hlasování máme možnost ukázat, že to skutečně s nimi myslíme vážně. Děkuji za pozornost. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím vás, abyste se posadila ke stolku navrhovatelů. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Alena Páralová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesla zpravodajskou zprávu k tisku 734, který Sněmovně předložili poslankyně a poslanci Anna Čurdová, Vladimíra Lesenská, Jiří Paroubek, Miloslav Vlček a další. Návrh obsahuje dvě novely zákonů, a to novelu zákona o životním a existenčním minimu a novelu zákona o daních z příjmů.

V zákoně o životním a existenčním minimu se návrh týká § 7 odst. 2 písm. h), kde jsou definovány příjmy, které se započítávají do životního minima, a kde jsou též výčtově vyjmenovány výjimky, kdy se příjmy do životního minima nezapočítávají. V ustanovení § 7 odst. 2 písm. h) v bodě 3, který je předmětem pozměňovacího návrhu, se v současné době stanovuje, že takovou výjimkou příjmů, které se do životního minima nezapočítávají, jsou přijaté náhrady škody, náhrady nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy. ***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP