(15.00 hodin)
(pokračuje Hovorka)

Paní ministryně byla přítomna na posledním jednání výboru pro zdravotnictví. Na můj přímý dotaz na úpravu slučování zdravotních pojišťoven uvedla, že vítá případnou úpravu tohoto slučování. Myslím si, že kolegové členové ze zdravotního výboru byli přítomni a že slyšeli, že nutnost úpravy, která v současném zákoně je vágní, je potřebná.

Tolik jsem chtěl uvést. Prosím o podporu při propuštění tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Dalším, kdo vystoupí v obecné rozpravě, bude pan poslanec Michalík. Vážený pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Alfréd Michalík: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, nechtěl jsem, ale musím reagovat na některá vystoupení přede mnou.

Za prvé, zdůvodnění negativního postoje Ministerstva zdravotnictví mi připadá jako velmi zjednodušený způsob, co nechci, aby bylo projednáno, protože by mohly vyjít najevo některé věci, které nejsou zcela košer. Všechny důvody, které zde přednesl v zastoupení pan ministr Liška, lze řešit ve druhém čtení. Jsou to jednoduché úpravy, které podle mne lze jednoduše drobnými změnami odstranit.

Kolega Kochan tady navrhl zamítnutí z důvodu nesystémového přístupu. Všichni, kdo jsme tady delší dobu, víme, že když něco nechci přijmout, tak to prohlásím za nesystémové nebo vytvořím komisi. Tím pádem mám jasno, že tento bod nemůže být nikdy schválen.

Já jsem z Moravskoslezského kraje a právě odtamtud pramení první a hlavní důvod nutné změny, kde víme, že se chystá spojení monopolních řetězců zdravotních ambulancí, doktorů, s pojišťovnou, a tím pádem vlastně dovolíme, pokud bychom na tento bod nereagovali, možné proniknutí těchto monopolů do veřejných zdrojů. A to je nutné podle mne ošetřit. Proto nebraňme tomu, abychom o této problematice hovořili ve výborech. Pusťme tento návrh do druhého čtení.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji, pane poslanče. Žádnou další přihlášku do rozpravy nevidím, končím obecnou rozpravu. V této rozpravě byl přednesen návrh na zamítnutí sněmovního tisku 684 v prvém čtení. Přivolám všechny kolegyně a kolegy, kteří si přejí účastnit se tohoto hlasování.

Domnívám se, že všichni, kteří si přejí se hlasování o tomto návrhu na zamítnutí zúčastnit, jsou již přítomni v sále. Opakuji, že tento návrh padl v rozpravě obecné. Byl to návrh pana poslance Kochana.

Ještě pan kolega Carbol.

 

Poslanec Jiří Carbol: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolil bych si navrhnout zkrácení o 30 dnů, pokud tento návrh bude propuštěn do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Zkrácení k projednání ve výboru o 30 dnů.

Na žádost z pléna vás všechny odhlásím a požádám o novou registraci. Počet přihlašujících ještě stoupá, tedy prosím o chvilku strpení.

 

Nyní mohu zahájit hlasování. Bude to hlasování s pořadovým číslem 85, ve kterém rozhodneme o zamítnutí tohoto návrhu. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Děkuji vám.

Z přítomných 182 poslankyň a poslanců pro návrh 76, proti 97. Návrh na zamítnuti nebyl schválen.

 

Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 86. Táži se vás, kdo souhlasí s návrhem přikázat tento tisk k projednání výboru pro zdravotnictví. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji vám.

Z přihlášených 183 poslankyň a poslanců pro návrh 174, proti nikdo.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na zkrácení k projednání ve výboru o 30 dnů.

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 87. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji vám.

Z přítomných 184 poslankyň a poslanců pro návrh 96, proti 68. Tento návrh byl schválen.

 

Konstatuji, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví a lhůta pro toto projednání zkrácena o 30 dnů. Končím prvé čtení tisku 684.

 

Přistoupíme k projednávání bodu číslo

 

14.
Návrh poslanců Hany Orgoníkové, Evy Dundáčkové, Aleny Páralové, Juraje Ranince,
Pavla Kováčika, Jana Hamáčka a dalších na vydání zákona o zmírnění majetkových
křivd československých občanů, kteří zanechali svůj nemovitý majetek na území
Zakarpatské Ukrajiny v souvislosti s její cesí Ukrajinské sovětské socialistické republice
/sněmovní tisk 453/ - druhé čtení

 

Návrh uvede za navrhovatele paní poslankyně Hana Orgoníková. Vážená paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Hana Orgoníková: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci uvést, že tímto návrhem zákona jsme se zabývali velice důkladně. Také trvalo dlouho, než se dostal na pořad jednání ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně. K návrhu zákona byl podán komplexní pozměňovací návrh, který vzešel z připomínek vlády, z projednávání v prvním čtení v Poslanecké sněmovně a následně v rozpočtovém a ústavněprávním výboru. Komplexní pozměňovací návrh byl projednán právě v ÚPV a je se souhlasem všech předkladatelů. Podává ho paní poslankyně Dundáčková.

Zde bych chtěla říci, že zákon způsobem komformním se srovnatelnými zákony, které měly za cíl zmírnit křivdy způsobené vývojem v Československu a ve světě jak po roce 1939, tak i po roce 1945, vymezuje druh majetku, který bude předmětem majetkového vypořádání. Je jím pouze nemovitý majetek ve vlastnictví fyzických osob, které naplní definiční znaky oprávněné osoby a pozbytí majetku v souvislosti s ději na Podkarpatské Rusi odpovídajícím způsobem doloží.

Zde bych chtěla také říci, že slovy "zmírnění majetkových křivd" je hned v úvodním paragrafu uvedeno, že nejde o proces náhrady škody, nepoužívá se proto pojem "odškodnění", ale jde jen o snahu zčásti majetkové újmy nahradit.

Dále je v komplexním pozměňovacím návrhu uvedeno, kdo jsou oprávněné osoby. Jde zhruba o dvě skupiny lidí. O tom jistě bude hovořit paní poslankyně Dundáčková ve svém vstupu.

Zde bych chtěla říci, že na jednání ústavněprávního výboru opakovaně zazněla obava, že navrhovaný zákon odškodňuje i majetkové újmy, ke kterým došlo v letech 1938 a 1939, a tím prolamuje dosavadní hranice odškodňovacích zákonů, které dosud respektovaly rok 1945 jako mezní datum, které nepřekročily. Tato obava není důvodná. Uvedu proč.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP