(15.40 hodin)
(pokračuje Maršíček)

V souvislosti s poukazováním na neudržitelnou situaci zahraničních dělníků nutno připomenout, že se teď naplno ukazuje, že dovoz cizinců, to byl v posledních letech především neřízený byznys polomafiánských pracovních agentur a uplacených úředníků. V minulosti jsem opakovaně upozorňoval, že jak situace, kdy u nás vydávání dlouhodobých víz prakticky řídí mafie, tak nové bezpečnostní problémy v souvislosti se zavedením zelených karet vytváří bezpečnostní rizika, na která Ministerstvo vnitra není dostatečně připraveno. Ministerstvo vnitra nereagovalo na nárůst přílivu zahraničních zaměstnanců, nad kterým díky zkorumpovaným úředníkům ztratilo kontrolu, a dnes hledá způsob, jak zabránit propadu zahraničních dělníků do zločineckých struktur a případně jak vytvořit podmínky pro jejich návrat do jejich vlasti. Ministerstvo vnitra sice tvrdí, že je nepřijatelné, aby na jedné straně odpovědné státní orgány v souvislosti s hospodářskou krizí poskytovaly pomoc bezprizorním cizincům a aby na straně druhé agentury práce nadále zprostředkovávaly zaměstnání novým zahraničním pracovníkům. Jak dlouho ale ještě bude trpět propojení těchto agentur se zkorumpovanými úředníky, kteří jim tuto činnost umožňují?

V úvodu zmíněná novela zákona o zaměstnanosti dává od ledna Ministerstvu vnitra právo podílet se na schvalování licencí nových personálních agentur a umožní mu zároveň navrhovat vyškrtnutí ze seznamu těch společností, které něco dělaly špatně. Pracovních agentur je nyní v Česku přes 2400, což je podle odborníků přespříliš. Například Francie jich má zhruba 1500, takže jejich redukce je namístě. Snad Ministerstvo vnitra začne konat a zasáhne proti tomuto byznysu polomafiánských pracovních agentur a uplacených úředníků.

Stávající krize se stává příležitostí k projasnění naší imigrační politiky. Je třeba zrealizovat systém pomoci cizincům, kteří v důsledku nejenom krize, ale i zmíněných agentur a zkorumpovaných úředníků se ocitli bez finančních prostředků a možnosti pracovního uplatnění. Legislativně zajistit povinnost zaměstnavatelů, případně agentur práce podílet se na řešení situace cizinců, včetně případného zajištění jejich návratu domů. Po vyhodnocení systému zelených karet v praxi a v případě změny situace na trhu práce případně tento upravit. Úprava ovšem nesmí spočívat ve vyřazení jedné národnostní skupiny jen proto, že díky zkorumpovaným úředníkům ztratila kontrolu nad vydáváním víz.

V závěru mi, dámy a pánové, dovolte konstatovat, že informaci ministra vnitra a ministra práce a sociálních věcí považuji za komplexní a vyjadřuji s ní souhlas. Zároveň bych ale chtěl také vyjádřit přesvědčení, že všechna uvedená opatření, která byla přednesena, budou také v praxi plněna. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji a nyní prosím pana poslance Opálku, aby se ujal slova. Připraví se další přihlášený do diskuse - pan poslanec Bublan. Vážený pane poslanče Opálko, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, vidíte, jak je vše proměnlivé, jak čas plyne, mění se i podmínky. V době konjunktury bezhlavá podpora personálních agentur, v době krize samozřejmě omezování této činnosti.

Já chci vzpomenout dobu, kdy jsme projednávali zákony, které souvisely s pracovním právem, a dostávali jsme od těchto pracovních agentur řadu mailů, které lobbovaly za své zájmy. Svým způsobem i management našeho průmyslu ukazoval na to, že bez této pracovní síly není možný další rozvoj ekonomiky. Ukázala se nabídka a poptávka a svým způsobem se situace nějak vyvinula. Já možná na rozdíl od některých jiných jsem vcelku přivítal zavedení určitého pořádku cestou zelených karet, ač nám na tom vadil možný sociální dumping, zdravotní i bezpečnostní rizika. Ale přece jenom byl to určitý pokus, jak do tohoto systému vnést kontrolu, evidenci a možnost celý proces ovlivňovat.

Jestliže hovoříme, že u nás dnes pracuje téměř 300 tisíc zahraničních zaměstnanců, tak musíme k tomu připočíst něco, co také máme mimo svou evidenci, a já si myslím, že to nebude zase až tak malé číslo, zejména v pohraničí.

Když se podíváme na situaci, která je dnes, a může být příště za několik let zase úplně opačná, musím vzpomenout také situaci, která je vzpomínána například s reformou důchodového systému, kdy je poukazováno na nedobrý demografický vývoj, a v podstatě počítá také s tím, že migrace cizinců bude v budoucnosti nahrazovat výpadek reprodukce českého národa. Cizinci zde samozřejmě mimo příjmů a zisků zaměstnavatelů a personálních agentur vytvářeli i HDP a já si myslím, že je to jeden z důvodů, proč je také naší povinností se o tyto cizince postarat.

Na druhé straně jsem přesvědčen, že hlavní tíhu by měly nést právě personální agentury, které na tomto systému vydělávají a vlastně jsou takovou jakoby pracovní cestovní kanceláří, která pracuje ale jenom s jednostranným letem, chybí tam ta anvejka na zpáteční návrat. A to by mělo být jedno z opatření do budoucna, které by vláda měla vyřešit a které by mělo rozšířit také celý systém.

Je dobře, že kromě projednávání zákonů a řady emocí, které přitom vznikají, naše Poslanecká sněmovna plní také funkci kontrolní a vláda že předkládá i tyto informativní zprávy. Nechci předbíhat, jaký bude návrh na usnesení, já žádný nedávám, ale každopádně si myslím, že zařazení tohoto bodu, který je aktuální a zajímá nejenom nás, ale širokou veřejnost, bylo správné, že ho tedy dnes projednáváme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji a prosím pana poslance Bublana, aby se ujal slova. Vážený pane poslanče… Ano a zaregistrovala jsem přihlášku pana poslance Škromacha, následujícího řečníka. Pane poslanče Bublane, máte slovo.

 

Poslanec František Bublan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte ještě několik myšlenek a slov k tomuto projednávanému tématu. Bylo zde již mnoho řečeno. Já bych se možná jenom trošku vrátil do 60. let, kdy západní Evropa prodělávala konjunkturu a velmi zliberalizovala migrační zákony, takže zvláště Francie a Spolková republika Německo začaly pohlcovat velké množství cizinců, protože je potřebovaly ke svému ekonomickému růstu. To samé se u nás dělo v posledních možná pěti až deseti letech. Slyšeli jsme čísla, o kolik se zvýšil počet cizinců zaměstnaných u nás, a ještě nedávno, když jsme schvalovali zelené karty, tak vlastně důvodem k tomu bylo to, že náš průmysl potřebuje v podstatě levnou pracovní sílu, nebo nepotřebuje modré karty, nepotřebuje příliš mnoho inteligence, ale potřebuje dělníky, potřebuje obsadit ta místa, která čeští občané zastávají nechtějí.

Nicméně po 60. letech v západní Evropě přišla ropná krize v roce 1973 a tyto státy, které pohltily tolik cizinců, měly docela velký problém a možná řešily podobnou situaci, jakou řešíme nyní u nás. Také byla snaha cizince vystěhovat zase zpátky nebo poslat je zpátky do jejich zemí původu a zkušenost je taková, že se to nikomu nepovedlo. Ono se to nepovedlo z toho důvodu, že ti lidé už nechtěli odejít - naopak. Protože měli povolení k pobytu, možná jiný statut, než mají ti dnešní u nás, a naopak žádali, aby za nimi mohly přijít jejich rodiny, takže nakonec se tak většinou stalo, že cizinci tam zůstali a ještě navíc se rozšířili o celé rodiny.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP