(17.10 hodin)

Poslanec Michal Doktor: Já bych skoro v souladu se rčením dnes už asi klasika řekl, že řada těch nedorozumění a výtek, které tady z obou stran potom možná vzájemně zaznívají, vyplývá pouze z toho, že se opravdu, ale opravdu vůbec neposloucháme.

Opozice stála o to, aby tu předstoupil předseda vlády, přednesl projekt a rozvahu nad tím, jak bude čelit tato vláda světové finanční krizi a jejím případným důsledkům pro českou ekonomiku. Pan předseda vlády tady vystupoval, já jsem mu ten čas neměřil, ale relativně dost dlouho. Vynaložil minimálně neměřitelné verbální úsilí na to, aby poslancům členům opozice sdělil sdělení, jehož součástí bylo mj. avízo týkající se návrhu na snížení daně z příjmů právnických osob. To jste tedy včera, kolegové, slyšeli. Dnes to otiskly noviny. Já vím, že noviny čtete, listujete si Bleskem, jste u toho někteří i foceni. Čtěte také jiné noviny. Tam bylo tohle psáno. Tedy tvářit se tak, že jste dnes zaskočeni, to prosím nemůžete. Včera jste to slyšeli, dnes jste si to mohli přečíst. To, že to tady zaznívá jako pozměňovací návrh, je jenom dokončení jedné z částí toho projektu, který tady byl představen a který tady zcela legitimně veřejně zazněl, a vy jste se k němu mohli vyjádřit a uvažovat nad relacemi toho návrhu a jednotlivých věcí už minimálně den. Netvařte se, že jste zaskočeni.

Já s pokorou vnímám tu výtku pana předsedy rozpočtového výboru týkající se účinnosti zákona. Doufám, že rychlost projednávání v tom zbylém třetím čtení, které máme před sebou, závěrečná technická procedura a projednávání v horní komoře, případně podpis prezidenta, bude-li tento návrh schválen ve třetím čtení a postoupí dál, dovolí, aby tím dnem zveřejnění bylo 1. 1., nejlépe ještě dny předtím. A netroufám si být tak otrlý jako vy, pane kolego, abych vám tady jaksi na obhajobu tohoto precedentně samozřejmě špatného instrumentu, nebo nepříliš dobrého instrumentu, jmenoval změny zákona o daních přímých, tedy dani z příjmů, ale i daní nepřímých, ať už to byly spotřební daně nebo DPH, zaváděné v průběhu let, dokonce se zpětnou účinností. Toho jsem prost, protože to jsou věci, které znevažují vás i mě, resp. tento sbor jako celek. Omlouvám se za tuto výtku, bylo-li tak myšleno -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, vždycky prostřednictvím předsedajícího se obraťte na své kolegy.

 

Poslanec Michal Doktor: Ano, prostřednictvím předsedajícího. Já bych chtěl říci k obhajobě toho návrhu týkajícího se snížení daně z příjmů právnických osob na 15 % k 1. 1. 2010 toto. Já si opravdu nedovedu představit, že středopravá vláda, resp. rozumná vláda, má zacházet s penězi vybranými od daňových poplatníků tak, že se bude lámat při svém jednání na rozhodování nad selektivními projekty předem vybraným klientům, jednou výrobcům aut, podruhé vzducholodí, případně motocyklů. Já si opravdu myslím, že je správnější, tak jak to uvedl ve svém vystoupení pan ministr financí, podpořit všechny, a prosím, velmi prosím, abyste za poplatníky typu osoby nebo právnické osoby neviděli velké korporace, automobilky, zaměstnavatele s tisíci hlavami. Eseróčka zaměstnávající tři, pět, patnáct zaměstnanců jsou nejstabilnějším prvkem každé slušně fungující ekonomiky. Uvidíte, že vedle těch firem, které se dnes dostávají pod tíhou ekonomické krize do problémů, budou právě tyhle firmy zejména v oblasti služeb tím nejstabilnějším segmentem v oblasti trhu práce. Jsou to ty firmy, které mají nejsilnější sociální vazby mezi zaměstnanci a propouštějí daleko nejpozději; dokonce v době, kdy se jim vážně, ale vážně nevyplatí ty lidi zaměstnávat, i tehdy ty lidi drží. Prosím, nebudujte tady symbol toho, že daně z příjmů právnických osob platí ty velké nadnárodní firmy, které je třeba ve jménu vašeho rovnostářství oškubat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní přihlášený pan zpravodaj s přednostním právem, potom pan kolega Tomáš Kvapil. Tedy pardon, v pořadí Zdeněk Škromach, Tomáš Kvapil. (Dotaz z pléna.) To je podrobná rozprava, ale nikdo nemůže nařídit poslancům, co říkají v podrobné rozpravě jako odůvodnění svých návrhů. To jsme tady už několikrát za sebou řešili hlasováním. Mě to mrzí, ale už jsem u toho byl.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Já se domnívám, že poté, kdy v této Poslanecké sněmovně bylo dvakrát hlasováno o téže věci v případě prvního čtení návrhu zákona o státním rozpočtu, tak je skutečně velmi obtížné interpretovat jednací řád Poslanecké sněmovně. Já osobně bych si to netroufal.

Ale dvě poznámky k tomu, co zde bylo řečeno. Já myslím, že ten argument o tom, že se v letech 2002 až 2006 snížila sazba daně z příjmů právnických osob z 31 na 24 %, není přesný. Česká republika tím, že v roce 2002 až 2003 měla sazbu daně z příjmů právnických osob 31 %, přestávala být konkurenceschopná, protože v těch minulých letech došlo v okolních zemích k výraznému snížení daňového zatížení právnických osob. Dokonce i Rakousko, jinak velmi daňově konzervativní, v těchto letech snížilo svoji sazbu na 25 %. Jak jistě víte, Slovensko snížilo v té době sazbu na 19 %, Maďarsko v té době už mělo sazbu 13 %. Tady bylo velmi důležité, aby si Česká republika udržela konkurenceschopnost. Jako hladina sazby daně z příjmů právnických osob, která byla identifikována jako dlouhodobě konkurenceschopná, byla určena sazba 24 %, což shodou okolností z hlediska efektivní míry zdanění je něco kolem 17 %, což je sazba, která platí na Slovensku. To znamená daň z příjmů právnických osob byla snížena právě tak, aby byla na stejné efektivní úrovni jako slovenská sazba, a další vývoj, další snižování nebylo pokládáno za nutné a důležité z hlediska udržení konkurenceschopnosti. Proto podle mého názoru na několik let, minimálně na několik let, ta sazba klidně mohla zůstat na 24 % a nebyl důvod k nějakému dalšímu poklesu.

Čili ano, došlo ke snížení v rámci udržení konkurenceschopnosti České republiky v regionu, kdy tento pohyb okolních zemí předcházel - ne následoval naše snížení sazby, ale předcházel. Nebyli jsme to my, kdo vyvolal v regionu daňovou soutěž, byly to okolní země a my jsme se této daňové soutěži přizpůsobili, protože jsme potřebovali přímé zahraniční investice v České republice a toto byl jeden z parametrů, ne hlavní, ale jeden z parametrů, podle kterého se také investoři rozhodovali.

Druhá poznámka se týká prohlášení, které zde pronesl ministr financí ve věci škrtů v rozsahu 30 mld. korun v roce 2010. Tahle vláda chodí po špičkách kolem toho, že bude muset po Novém roce ve státním rozpočtu zřejmě seškrtat možná 15, možná 20, možná také 30 mld. korun, pokud má dodržet schválený schodek státního rozpočtu. Buďto to udělá, nebo to neudělá, to se nedá z vyjádření ministra financí a premiéra poznat, protože každý říká něco jiného, pro jistotu.

Já myslím, že si lze obtížně představit, jestliže rok 2010 bude volebním rokem a čekají nás volby do Poslanecké sněmovny a čekají nás volby do zastupitelstev na podzim, mimo jiné také v Praze, tak že ve volebním roce Topolánkova vláda seškrtá 30 mld. korun oproti stávajícím platným výdajovým limitům. Já myslím, že by to bylo naprosté unikum v Evropě, kdyby něco takového vláda ve volebním roce udělala. To je velmi podstatný zásah. Já se tedy domnívám, že to, co zde řekl pan ministr financí, nebude pravda, že ve skutečnosti se nejedná o to, že vláda udělá nějaké škrty nebo úspory. Prostě vy zvýšíte deficit vzhledem k tomu, že už je vám to jedno a že vám nezáleží na tom, jaká bude pozice České republiky, a také vzhledem k tomu, že vy nechcete přijmout společnou evropskou měnu, takže vy ten deficit v daném roce prostě zvýšíte a žádné úspory nebudou.

Já myslím, že zejména pan ministr financí má s tímto chováním velké zkušenosti. Vzpomínám si na rok 2006, kdy se v této Poslanecké sněmovně jednalo o zvýšení rodičovského příspěvku, a byl to právě stávající ministr financí, který tehdy inspiroval své kolegy v poslaneckém klubu, aby navrhli to dramatické zvýšení rodičovského příspěvku, a byl to také současný ministr financí, který si pak nechal vyrobit billboardy, předvolební billboardy, kde se nechal přímo osobně spojit se zvýšením rodičovského příspěvku. Ty billboardy byly v České republice, řada z nás si to ještě pamatuje. Já myslím, že na tom není nic špatného, každý může mít nějaké rozpočtové priority. To, co pokládám za minimálně kontroverzní, je, že tentýž člověk se potom profiloval jako někdo, kdo tyto věci odbourává a ruší poté, kdy se stal ministrem financí. To už pokládám z tohoto pohledu za přece jenom o něco složitější.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP