(16.20 hodin)
(pokračuje Kalousek)

Osobně jsem přesvědčen, že pokud prognózy nebudou varovat před poklesem hospodářského růstu pod 2 %, pak jakékoliv výrazné fiskální impulsy jsou neodpovědnost, které přinesou pouze čistou rozpočtovou ztrátu a žádný efekt. V okamžiku, kdy bychom - já to teď zatím nepředpokládám a jenom některé prognózy před tím varují, zdaleka ne všechny - v okamžiku, kdy by skutečně hrozilo, že vzhledem k hluboké recesi vnějšího prostředí hospodářský růst České republiky bude klesat pod 2 %, pak jsou na místě některé cílené a dočasné fiskální impulsy. Ale i tam, prosím, buďme mimořádně zdrženliví a mimořádně šetrní, protože - znovu opakuji - ty dluhy za nás nikdo nezaplatí a v okamžiku, kdy náklady na dluhovou službu začnou být vyšší než např. celospolečenská podpora rodin s dětmi, tak je něco špatného ve státě dánském. A před tím odpovědná vláda může veřejnost ochránit. Před dopady hospodářské krize na to nemá sílu vláda žádná. Tohle bych rád, kdybychom si dokázali uvědomit v každém okamžiku.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi financí. Faktická poznámka pan kolega Sobotka, poté se přihlásil pan ministr Gandalovič.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Je to zvláštní, vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegové a kolegyně, že naše vláda je jediná z vlád ve střední Evropě, která doposud nepřijala žádná komplexní opatření, kterými by zmírnila dopady finanční krize na obyvatele České republiky. Já důrazně říkám - zmírnila. Nikdo se samozřejmě nedomnívá, že vláda může zabránit zcela dopadům finanční krize na život našich obyvatel. Ale všechny okolní vlády, v Německu, v Rakousku, v Polsku, na Slovensku, zřejmě žijí v bludu a žijí v iluzi, že mohou něco udělat, a proto přijímají konkrétní opatření na podporu své ekonomiky, tak aby např. podpořily zaměstnanost. Pouze naše vláda to nedělá.

Já jsem si přeložil to, co tady říkal pan ministr Kalousek, následujícím způsobem: My nebudeme dělat nic, protože bychom mohli být obviněni, že vyhovujeme nějakým lobbistickým zájmům, čili nebudeme dělat raději vůbec nic, aby nás někdo z něčeho neobvinil. Dobře, pane ministře, já to vyřídím těm lidem, kteří příští rok kvůli tomuto vašemu stanovisku přijdou o práci, ale já se obávám, že oni tomu rozumět nebudou.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka pana kolegy Sobotky. Nyní je řádně přihlášen pan kolega Gandalovič. Pokud pan ministr financí chce s faktickou poznámkou, má prosím prostor a k němu dvě minuty.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Pane předsedo rozpočtového výboru, vy jste mě citoval a citoval jste mě naprosto špatně. Buď proto, že jste mě špatně slyšel, anebo proto, že jste málo chápavý. Obojí vám odpouštím. Já jsem přece neřekl to, co vy jste tady prohlásil. Já jsem řekl, že vláda bude konat tehdy, kdy to skutečně přinese svůj efekt, a nástroji, které nebudou vyhozenými penězi. A to v žádném případě není ten citát, který vy jste uvedl.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní prosím o slovo pana ministra zemědělství Petra Gandaloviče.

 

Ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič Vážená paní předsedající, vážená Sněmovno, dovolte, abych vás velmi stručně seznámil s výsledky analýzy, kterou jsme na Ministerstvu zemědělství provedli ve věci dopadů současné ekonomické krize na sektor zemědělství.

Především je třeba se podívat na ceny zemědělských komodit. Zažili jsme zde období naprosto nečekaného nárůstu těchto cen v minulém roce, ze kterého vyplývala, řekl bych, až do jisté míry hysterická reakce ve věci nárůstu cen potravin. Diskuse o tom, jak budou stoupat v loňském roce ceny potravin, ve skutečně možná právě způsobila, že ceny potravin vzrostly více, než by odpovídalo tehdejšímu nárůstu cen základních zemědělských komodit, jako jsou pšenice a podobně. Ale tak už to bohužel na trhu bývá.

Současná situace na trhu zemědělských komodit se dá nazvat pravým opakem. Zatímco pšenice stála přes 600 korun za metrák, v současné době je okolo 250 korun, a to musím říci, že tzv. intervenční cena, to znamená cena, za kterou by potom stát byl povinen nakupovat pšenici, je 210 korun za metrický cent, takže je vidět, že se už skutečně pohybujeme na té dolní hranici. Zda má současná ekonomická krize vliv na tyto ceny, odpovídám: nemá. Pokles cen zemědělských komodit nastal daleko dříve, než do Evropy dolehla ekonomická krize ze Spojených států, a je spíš důsledkem typického vývoje na trhu zemědělských komodit. Čeho bylo vloni málo, toho je letos až mnoho. A celkem logicky opačným způsobem na to reagují ceny.

Jaký dopad to bude mít do cen potravin, je v současné době ještě otevřená otázka, protože samozřejmě víme, že mezi zemědělci jsou ještě zpracovatelé a obchodní řetězce, na druhé straně lze říci, že ceny potravin budou spíše stagnovat, v některých případech dokonce klesat, což rovněž nepotěší zemědělce, ale pro stabilitu cen v České republice to bude mít spíše pozitivní dopad.

Dopad ekonomické krize do sektoru zemědělství vidíme spíše v otázce financování zemědělství, a to ať už financování investičního, nebo provozního. Je jasné, že zemědělství jako sektor s minimálními maržemi vždy bylo a bude pro banky relativně málo oblíbené, i když v poslední době se ta situace začala významně zlepšovat, ale v letošním roce skutečně máme zprávy o tom, že banky se začínají k zemědělským podnikům chovat velmi přísně a do jisté míry se už začíná projevovat především nedostatek investičního a posléze možná v některých případech i provozního financování.

V této souvislosti bych chtěl říci, že jako první vláda jsme v minulém roce prosadili v této Sněmovně schválení novely zákona o zemědělství, která zakotvuje PGRLF, to znamená Podpůrný a garanční, rolnický a lesnický fond, do zákona jakožto subjekt státní podpory v oblasti zemědělství, a tento garanční fond je mimo jiné právě ze zákona oprávněn poskytovat i garance za úvěry. V současné době tuto funkci neplní, protože doposud jsme ji neviděli jako potřebnou, a zemědělství podporuje především dotacemi do úrokových sazeb. Připravujeme ovšem, pokud bude tato situace dále pokračovat, nastartování této funkce PGRLF, to znamená nastartování poskytování garancí, především ovšem pro investiční úvěry, které zejména budou souviset s čerpáním evropských fondů. Takže to si myslím, že je dobrá zpráva, že máme v zákoně PGRLF zakotven, máme tyto nástroje legislativně připravené. V současné chvíli je třeba pouze získat na to finanční prostředky a tento nástroj případně spustit.

Závěrem bych chtěl říci, že Sněmovna má teď na stole, ve svých rukou, dva zákony, které budou významným způsobem ovlivňovat situaci v zemědělství. Ten první zákon najdete na naší tabuli. Je to číslo 5, daň z nemovitostí, kdy, jak už jsme několikrát řekli, bohužel určitou legislativní chybou se stalo, že ty obce a města, které chtějí zvýšit daň z nemovitosti pro své budovy v intravilánu měst a obcí, automaticky tak zvyšují daň z nemovitosti i pro zemědělce, a to si myslím, že není dobře a v této situaci je to pro zemědělce skutečně velmi špatná zpráva. Tato novela, kterou máme na programu, tento stav mění a já bych vás chtěl všechny poprosit a požádat, abyste tuto novelu podpořili.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP