(16.20 hodin)
(pokračuje Kotouš)

Proto vás, pane ministře, žádám o ujištění, že budou dodrženy náklady, které uvádí výše zmiňovaný materiál profesora Moose, a tyto náklady nebudou navyšovány v neprospěch daňového poplatníka a ve prospěch realizující firmy, která by jistě za tak výrazné navýšení byla vděčná. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Jak jsem řekla, bude vám odpovězeno písemně.

Můžeme se věnovat páté interpelaci. Paní poslankyně Miloslava Vostrá se obrací na ministra financí Miroslava Kalouska ve věci aktuálních rizik financování státního dluhu státními dluhopisy. Prosím, paní kolegyně.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, pro posledních několik týdnů je příznačná nižší intenzita obchodování na světových i tuzemských trzích s obligacemi a zejména poměrně silný propad cen dluhopisů. Například na našem tuzemském dluhopisovém trhu, který dokonce i u prvotřídních státních dluhopisů zamrzává, spadly ceny právě u našich státních dluhopisů v pondělí 27. října proti konci letošního září o plná 4 %, což je jenom o něco méně, než tomu bylo za měnové krize v květnu a červnu v 97. roce. Přitom růst cen na mezibankovním trhu depozit je s květnem 97 neporovnatelně neboli řádově nižší.

Příčina - zřejmě ta nejdůležitější - je v tom, že klesají výnosy dluhopisů vzhledem k růstu komerčních úrokových sazeb na finančních trzích. Nechci se zde pouštět do souvislostí tohoto vývoje komerčních úrokových sazeb. Druhou příčinou je asi to, že pravděpodobně dochází k jejich velkým výprodejům od zahraničních investorů v souvislosti se ztrátou jejich důvěry v celý středoevropský region.

Aktuální situace u nás je dokonce taková, že není ani ze strany našeho tuzemského bankovního sektoru zájem o nové emise prvotřídních státních dluhopisů. Mám v této souvislosti na mysli zejména emisi osmiletého státního dluhopisu s pohyblivou úrokovou sazbou ze strany ministerstva financí 22. října tohoto roku, což je minulý týden. Byl to shodou okolností stejný den, kdy prošlo ve Sněmovně schválení základních parametrů státního rozpočtu na příští rok, ale nejsem si jista, jestli neúspěch s touto dluhopisovou emisí některým trošku nezkazil radost, a v této souvislosti samozřejmě mohou nastat obavy o perspektivy financování státního dluhu, respektive jeho refinancování touto cestou. Proto by mě zajímal názor pana ministra na tuto situaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já také prosím také pana ministra Kalouska, jestli by reagoval v pěti minutách na interpelaci paní poslankyně Vostré.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek To je naprosto relevantní otázka, paní poslankyně. Jsem rád, že mohu říci, že to riziko nehrozí díky velmi úspěšné emisi eurobondů v první polovině tohoto roku. Nicméně kdyby se to nepodařilo, tak jsme se skutečně do potíží mohli dostat. Zaplať pánbůh se tomu tak nestalo. Je pravda, že skutečně cena dluhopisů spadla o více než 4 %. Já jsem teď přišel ze Senátu, kde jsem žádal o schválení dluhopisového programu na odkoupení dluhopisů před dobou jejich splatnosti a současně jsem Senát informoval o tom, že finanční krize je rychlejší než legislativa, kterou předkládám. Takže jim s jistotou mohu říci, že tuto operaci letos určitě neudělám vzhledem k té situaci, přestože ten zákon je schválen.

Nicméně situace je taková - dovolte abych stručně informoval - že závěrem každého roku Ministerstvo financí schvaluje strategii na krytí státního dluhu. Pro rok 2008 je výpůjční potřeba ve výši 179 miliard, z čehož 70,8 miliardy je plánovaný schodek státního rozpočtu, nebude to tolik, a splátky jistin státního dluhu z minulosti jsou 94,5 miliardy, ostatní operace státních finančních aktiv jsou 14,4 miliardy. Tyto částky měly být kryty instrumenty - emisí střednědobých a dlouhodobých dluhopisů, které schvaluje Parlament, v jejich rámci jsme chtěli použít a použili jsme emise eurobondů, a půjčka od EIB ve výši 14,7 miliardy korun.

V průběhu prvního pololetí - to byl vrchol toho velkého mejdanu před kocovinou - jsme využili velmi příznivé podmínky na zahraničním trhu a realizovali jsme emise eurobondů ve výši 2 miliardy euro, to znamená téměř 50 miliard korun. Ta emise byla hedgeována po dohodě s Českou národní bankou tak, aby neovlivnila kurs, a dosáhli jsme tam naprosto vynikajících výsledků, jenom několik málo desetinek za eurobondy Spolkové republiky Německo. Tím jsme si vytvořili polštář, který nám umožňuje výrazně omezit rozsah a počet emisí na domácím trhu, aniž by to ohrozilo refinancování v závěru roku.

Takže v závěru tohoto posledního čtvrtletí bude Ministerstvo financí emitovat - nezastírám, že jsme teď udělali malou pauzu vzhledem k těm turbulencím na trhu - státní dluhopisy, zejména státní pokladniční poukázky na domácím trhu do rozsahu 20 miliard. Tímto přístupem, tedy přístupem zejména emisí krátkodobých pokladničních poukázek, nebude ovlivněna situace na bankovním a finančním trhu v zemích Evropské unie ani v České republice. Vzhledem k tomu, že právě v prvním pololetí jsme dali důraz na eurobondy, tam jsme nevydávali ty krátkodobé pokladniční poukázky, tak tím, že půjdeme teď cestou krátkodobých pokladničních poukázek, nezměníme tu schválenou proporci.

V měsíci říjnu jsme na problematickou tržní situaci reagovali zařazením mimořádné emise takzvaného variabilně úročeného státního dluhopisu se splatností v roce 2016. Opět jsme to realizovali v dohodě s Českou národní bankou a bylo na to velmi příznivě reagováno poptávkou koncových investorů, zejména penzijních fondů. Ze zhruba 10miliardové nabídky tohoto typu emise bylo prodáno necelých 7 miliard korun, na sekundárním trhu 2 miliardy, což potvrdilo oprávněnost této emise. V závěru roku budeme sledovat další vývoj poptávky a popřípadě na ni reagovat další nabídkou.

Emise státních pokladničních poukázek jsou realizovány úspěšně, což potvrdila i dnešní aukce. Dnes proběhla aukce tříměsíční státní pokladniční poukázky, která byla vyprodána v plném nabízeném objemu 6 miliard korun s výnosem, který mile překvapil, výnos ve výši 4,45 %, což je mírně pod aktuální úrovní mezibankovní sazby pribor a svědčí o poměrně velké důvěře investorů. (Předsedající upozorňuje na čas.) Takže tolik letošní stav. Mohu jenom dodat, že na konci roku opět zveřejníme strategii financování dluhu v roce 2009.

Děkuji vám za váš dotaz.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane ministře. Paní poslankyni stačí tato odpověď, nebude už doplňovat.

Můžeme postoupit k paní poslankyni Marcele Mertinové, ta chce interpelovat ministra Ondřeje Lišku ve věci personálního uspořádání na Ministerstvu školství. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marcela Mertinová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, při vašem nástupu do funkce jsem nejen já, ale jistě i další naši kolegové poslanci a kolegyně poslankyně, a možná i široká veřejnost, očekávali, že se do čela tak důležitého resortu staví člověk přátelský, otevřený, který se po krátké době zorientuje v problematice a potom již bude připraven spolupracovat se všemi, kdo se problematice školství především zde, na půdě Poslanecké sněmovny chtějí věnovat. Opak je však pravdou. Jsem z toho velmi zklamaná. A tak jsem vám, pane ministře, právě musela říci těchto pár nepříjemných slov na úvod. A teď konkrétně.

Nevzpomínám si, kdy jste navštívil školský výbor, abyste jej informoval o tom, co váš resort připravuje anebo co konkrétně realizuje. Teď již tedy mé konkrétní otázky.

Za prvé. Kdy se uskuteční další, teprve třetí schůzka členů školského výboru s vámi?

Za druhé. V organizační struktuře Ministerstva školství je sekce řízení operačních programů Evropské unie. Je vám přímo podřízena. Je zde pět odborů, které mají celkem sedm pododdělení. Tato struktura má pro resort školství k dispozici v operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 2,1 miliardy eur.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP