(15.40 hodin)
(pokračuje Topolánek)

Ta krize, která se rozšířila ze Spojených států amerických - a teď nechci dlouze popisovat, proč vznikla, že vznikla na základě centrálních zásahů do hypotečních úvěrů a změkčení prostředí, velmi snadného půjčování hypotečních úvěrů, velmi lehkomyslného čerpání těchto peněz, derivátů z toho vzniklých, s kterými se obchodovalo, a že to byla toxická aktiva ve všech bankách a samozřejmě po splasknutí bubliny rozšiřování a infekce nejen do sektoru hypotečního, ale dalších finančních sektorů až, já nevím, kauzy Irsko, Island a v poslední době Maďarsko, které musí čerpat kvůli vlastní finanční nestabilitě a zadluženosti poměrně významné částky.

My jsme vystupovali, nebo já osobně jsem vystupoval a jel jsem tam s cílem zamezit nikoli řešení jednotlivých vlád, ale podrobit tato řešení primárnímu právu Evropské unie, což je mimo jiné soutěžní právo, neporušování hospodářské soutěže, velmi tvrdé, a to je právo na poskytování veřejné podpory nebo státní veřejné podpory, které je taky speciálně ve finančním sektoru podrobeno velmi tvrdým regulacím. Ty regulace jsou například, že to řešení musí být maximálně na půl roku, že to řešení musí schválit Evropská komise, po půl roce musí dojít k likvidaci anebo restrukturalizaci, nesmí dojít k narušení soutěžního prostředí z hlediska bankovního a finančního sektoru, nesmí dojít k využívání této výhody v konkurenčním prostředí jiném atd. atd. Evropská komise v poslední době udělala celou řadu opatření, kdy tyto regulace zpřísnila, nicméně uvolnila je v tom smyslu, že je možno dosáhnout takového rozhodnutí do 24 hodin. To znamená, že jednotlivé státy mohou poskytovat finanční subvence svým finančním ústavům, ty jsou návratné, s normální úrokovou sazbou, pokud nedojde k likvidaci, případně renacionalizaci nebo znárodnění fakticky a k případnému dalšímu řešení.

Jel jsem tam s tím, že náš sektor je stabilní, že odliv depozit je marginální, že začíná v té době fungovat znovu obchod s vládními bondy, že začíná znovu fungovat mezibankovní styk. Proto jsem taky velmi důrazně a velmi, řekl bych skoro agresivně, trval na dodržování primárního práva, protože není možné - a v eurozóně to platí dvojnásob - aby na úkor některých se vezli černí pasažéři v systému, což se v eurozóně dnes děje. Mimo jiné mé vystoupení vedlo spíše ke snižování míry regulace než zavádění nových regulací, protože právě regulace, právě centrální plánování a právě centrální zásahy americké administrativy do hypotečního financování vedly k celé krizi. Celá ta věc vede k rozmělnění Paktu stability a růstu. Dnešní Francie by správně měla být už pod kuratelou dohledu, protože neplní kritéria Paktu stability a růstu, Irsko je plnit nebude velmi dlouho a celá řada zemí se dostává do situace, kdy Pakt růstu a stability a fakticky eurozóna dostává těžkou ránu.

Z tohoto pohledu odpovídám Svazu průmyslu a dopravy na jejich požadavek stanovit termín přijetí eura v České republice velmi jednoduše. V téhle chvíli je to nesmyslné, dělejme kroky, které nám to umožní v situaci, kdy to bude užitečné pro české firmy a české občany. V této chvíli to pokládám za velmi riskantní krok. A vůbec to není nic proti euru, není to nic proti našemu pobytu v měnové unii.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane předsedo vlády. Doplňující dotaz pan kolega Ježek nechce uplatnit.

Budeme se tedy věnovat desáté interpelaci. Požádám o slovo pana poslance Radima Fialu, který byl vylosován s desátou interpelací a táže se předsedy vlády na novelu zákoníku práce. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážený pane premiére, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, předmětem mé interpelace je očekávaná novela zákoníku práce. Ještě než se dostanu k otázkám, které zajímají jistě nejen mě, dovolte mi krátký exkurs do nedávné minulosti, abych připomněl, jakými peripetiemi tento bezesporu složitý zákon, dotýkající se většiny občanů našeho státu, prochází.

Zákoník prosadila těsně před volbami 2006 i přes prezidentovo veto levice. Poslanci nynějších vládních stran a pravicoví senátoři podali proti normě dva návrhy k Ústavnímu soudu. Požadovali jsme zrušení či změnu asi 30 ustanovení. Ústavní soud v březnu letošního roku snížil kontrolní pravomoc odborů, omezil výhody největších odborových organizací a posílil zaměstnanecké rady. Soudci pozměnili 11 ustanovení v zákoníku práce a vyhověli tak návrhu pravicových poslanců a senátorů. Nyní vláda a Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá koncepční novelu, která musí vycházet i z rozhodnutí Ústavního soudu. Podle mých informací je nutné novelizovat přes 60 bodů a velmi mnoho zákonů s tím souvisejících.

Já se tedy ptám, pane premiére, jak je vláda a Ministerstvo práce a sociálních věcí daleko s přípravou této novely, zda k této novele probíhají veřejné a odborné diskuse, tak aby návrh nebyl doplňován v průběhu projednávání ve Sněmovně někdy chaotickými pozměňovacími návrhy, jak tomu bylo za minulé vlády. Dále otázka nejdůležitější, a to kdy se objeví novela zákoníku práce na jednání vlády, na jednání Sněmovny a kdy uvažujete o tom, že by teoreticky měla nabýt účinnosti. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane poslanče. Pane předsedo, prosím o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za ten dotaz. Pokud jsme podrobováni různým měřením, zkoumáním a hodnocením, ať se jedná o Evropskou komisi, Světovou banku, OECD apod., tak jeden ze dvou, možná ze tří základních problémů, které máme, je samozřejmě flexibilita nebo pružnost pracovního trhu, což se týká mj. pracovního práva. My jsme ve Sněmovně v tomto funkčním období schvalovali již fakticky dvě novely - jednu, která zabezpečovala vůbec implementaci toho v minulém funkčním období schváleného zákoníku práce, jednu legislativně technickou, kde už byly některé prvky dohodnuté v rámci tripartity, které měly pracovní trh zpružňovat. V říjnu t. r. ministerstvo uveřejnilo na stránkách práce expertního panelu, který připravuje další, řekl bych zvýšenou míru flexibility pracovního poměru, pracovního trhu. Ta právní úprava je plánována jako velmi střídmá. Silnější důraz má klást na smluvní utváření pracovních podmínek, aby lépe vyhovovaly poměrně rychle se měnícím - a dnes je to možná dvojnásob platné - hospodářským a technickým požadavkům. Více se má respektovat obecný princip autonomie, vůle subjektu pracovního práva při zachování nezbytné míry ochrany zaměstnance jako fakticky slabšího subjektu v tomto vztahu.

Za druhé, liberalizace právní úpravy pracovního práva. Musí za a) dojít k revizi institutů pracovního práva z pohledu účelu, který sledují. A za b), kde je účelem nedůvodná ochrana zaměstnance, měla by být zrušena. Hlavním principem právní úpravy mělo být zpřesnění ustanovení, která se ukázala jako výkladově, implementačně problematická, měla být zpřesněna, přeformulována apod. A posledním cílem bylo vyčistit text zákona od proklamativních a balastních, nadbytečných ustanovení.

V lednu ustavil ministr Nečas odbornou pracovní skupinu, expertní panel, kde byli odborníci, teoretici, praktici v oblasti pracovního práva. Vedením pověřil pana dr. Bezoušku z Právnické fakulty Západočeské univerzity. Během ledna až června se konalo šest jednání a vznikl určitý materiál nebo katalog doporučení, který vlastně byl zveřejněn na internetových stránkách a který samozřejmě není ještě ucelenou novelou, ale je určen k diskusi. V červenci byl ten expertní panel rozšířen o další odborníky, určené sociálními partnery, kde byli dva za stranu odborů, dva za stranu zaměstnavatelů. S těmito odborníky byl připraven materiál do závěrečné zprávy teď v říjnu 2008. Dne 7. října byl tento materiál zveřejněn. Nejde však pořád ještě o materiál Ministerstva práce a sociálních věcí, je to stále materiál této expertní skupiny. Do 28. října, to bylo vlastně předevčírem, jestli se nepletu, mohla veřejnost zasílat podněty a připomínky.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP