(12.20 hodin)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Jiřímu Petrů. Nyní pan zpravodaj Libor Ambrozek. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Libor Ambrozek: Děkuji, pane místopředsedo. Musím samozřejmě také krátce reagovat, protože jsem jednak předkládal minulou novelu, jednak s kolegyní Konečnou o tom vedeme více či méně zábavnou debatu již několik let.

Myslím, že jednak je důležité si uvědomit další ustanovení, která se ve stočtrnáctce novelizují, protože zamítnutí nebo odmítnutí nebo přerušení tohoto návrhu by nás vystavilo, ač já říkám podle mého názoru neoprávněnému, nicméně postihu Evropské komise.

Jako pozitivní opravdu vidím i zpřísnění kácení dřevin. Jako velmi pozitivní, a to jsem tady zdůrazňoval, je úprava vyhlášení evropsky významných lokalit.

Chtěl bych říci, že i otázka agentury jako správního úřadu, která se tady bere jako hlavní téma, byla dlouze diskutována s Asociací krajů, kde po skutečně podrobném vysvětlení Asociace krajů s touto myšlenkou vyjádřila souhlas. Aspoň pokud mám zprávy i písemná stanoviska. Já si nemyslím, že je lepší ten současný stav, kdy proti rozhodnutí správy CHKO podané odvolání se projednává na územním odboru Ministerstva životního prostředí. Podle mého názoru jsou územní odbory už přežilé. V minulém období se nepodařilo jejich činnost ukončit, protože byly výhrady, že jsou přece jen blíže k občanům. Já si tím nejsem tak úplně jist, ale považuji za důležité, a to je pro mě hlavní smysl i té legislativní úpravy, aby proti rozhodnutí správy CHKO opravným orgánem bylo ústředí, stejně jako je to v případě Úřadu pro hospodářskou soutěž a jak by to podle mého názoru mělo být i u České inspekce životního prostředí, protože současný stav není uspokojivý. Překvapuje mě trochu, že paní kolegyně Konečná dává přednost odvolacímu řízení u územních odborů Ministerstva životního prostředí, které mají nestejné personální složení a nestejnou kvalitu.

Trochu možná přecenila schopnost kolegy Pelce, našeho bývalého kolegy, kterému přisoudila téměř démonické rozměry. Já bych chtěl říci, a mnozí ho tady znají, že v oblasti ochrany přírody je František Pelc skutečně autoritou. Když bylo rozhodnuto znovu o spojení dvou původně rozdělených organizací, to znamená správ chráněných krajinných oblastí a Agentury ochrany přírody a krajiny, tak výběrová komise byla tehdy obsazena největšími autoritami v oboru, ať už to byl Ladislav Miko, tehdy už ředitel Direktoriátu Evropské komise pro ochranu přírody, ať to byl senátor Moldan, ať to byl zesnulý Ivan Dejmal, skutečně ta komise byla na nejvyšší možné úrovni. Z přihlášených uchazečů František Pelc přesvědčil nejvyšší kvalifikací. Takže by bylo dobré, abychom se zde bavili skutečně konkrétně a neposuzovali lidi podle toho, jaké funkce zaujímají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Kateřina Konečná. Prosím, paní kolegyně.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Vážený pane kolego, dovolte mi jenom krátkou repliku. Ono nejde o pana kolegu Pelce. Já si ho vážím, on je bezpochyby dost šikovný na to, aby si našel místo někde jinde. Ale nejde o pana kolegu Pelce. Tady jde o to, že jsem popsala, že pan kolega Pelc před deseti lety vnímal tu situaci nějak, pak ji začal vnímat jinak a pořád se to dokola točí.

A hlavně jde o to - prosím, pane ministře, a opravdu vás o to upřímně prosím, nepředkládejte nám tady novely a nezdůvodňujte jejich rychlé projednání s tím, že nám za to hrozí sankce, případně nějaké jiné pokuty ze strany Evropské unie, pokud je nepřijmeme. To je asi šestá novela, resp. váš šestý zákon, kdy končíme tím - prosím, poslanci, udělejte to, protože jinak Česká republika dostane bu bu bu. Takto se to přece dělat nedá. Nedělá to žádný ministr, nedělejte to ani vy! (Potlesk z řad KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Konečné. Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, obecnou rozpravu končím.

Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo, pana ministra. Ano. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Dámy a pánové, musíme sebou hodit, protože já zde jdu ve dvě hodiny volit, abychom to stihli, abych stihl svoji občanskou povinnost.

Chci se omluvit Poslanecké sněmovně za to, že zde vedeme debatu, která je debatou, o které si myslím, že patří na výbor pro životní prostředí. Nejsem si jist, jestli patří v prvním čtení celé Sněmovně. Ale je samozřejmě svobodnou vůli poslankyň a poslanců, aby vystupovali s tím, co mají na mysli.

Pokud jde o návrh na vyhlášení národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, § 43 odstavec 2 říká, že se zároveň zašle vlastníkům nemovitostí dotčeným návrhem a zapsaným v katastru nemovitostí písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informacemi o tom, kde je možno se seznámit s úplným zněním, kdo je oprávněn podat připomínky atd. Tato změna úpravy není z pera Ministerstva životního prostředí, je z pera Legislativní rady vlády. Je to čistě formálně legislativní úprava. My jsme si byli vědomi toho, že kolem toho bude debata, ale zároveň si dovoluji vyvrátit argument, který tady padl.

Pokud jde o konstantní obavy o výjimky, které až doposud vydává vláda, opakuji, jak přesně zní formulace, kterou jsme hledali, věřte tomu, abychom nalezli soulad s Ministerstvem dopravy, s Ministerstvem průmyslu a Ministerstvem zemědělství a dalšími. Hledali jsme to ve velmi pečlivé diskusi. Rozhodnutí o výjimce ze zákazu může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se stavebním úřadem příslušným k povolení stavby, pro niž je výjimka udělována. Jde-li o stavbu nové dálnice nebo silnice, pane poslanče Aubrechte, protože to vám jistě leží na srdci, může orgán ochrany přírody rozhodnutí o výjimce vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem. Co chcete víc? To mám znovu chodit do vlády s těmi balíky papírů?

Tolik konkrétní argumenty.

Ještě k návrhu na zamítnutí. Dovolil bych si požádat ctěnou Sněmovnu, aby zvážila: Na jedné straně je zde detailní argumentace o tom, že vzniká údajně jakýsi superúřad, což vůbec není pravda, žádné kompetence kromě přenesení kompetencí z vlády ve výjimkách mu nepřicházejí, naopak odchází kompetence na kraje, zůstává stejné personální obsazení. Nejsou tam žádné nové ekonomické náklady, slučují se správní řízení a budou to mít jednodušší občané co do kontaktu se správním úřadem. Toto je kritika našeho návrhu na straně jedné. Na druhé straně - a já jsem to neřekl, paní poslankyně, čili tady jsem to schytal za pana zpravodaje, jak mě pan zpravodaj upozornil - já jsem tady, paní poslankyně Konečná, neargumentoval infringementem, ale který tady je. Tady skutečně je oznámení a následovala by žaloba Evropské komise, ale já jsem tím tentokrát neargumentoval. Vycházím z toho, že jste v tomto vzdělaná a víte, o co se jedná. Ale my zde reagujeme na konkrétní výtky Komise a reagujeme podle mého názoru velmi elegantním, racionálním způsobem. Jestliže jsou výtky k důvodům udělování výjimek, tak bereme konkrétní ustanovení článku 16 směrnice a kopírujeme to do našeho zákona. Čili je to minimalistická verze toho, co je nezbytné. A zároveň je na tom dohoda příslušných resortů.

Stejně tak si myslím, že kvůli vašim výhradám, které jsou stěží uchopitelné, a já se snažím je zde vyvrátit, shodit návrh novely zákona, která upravuje to, o co se snažíme více než rok, totiž regulovat kácení dřevin podél silnic především, které je nekontrolované a kde jsme toto museli řešit společným dopisem ministra životního prostředí a ministra dopravy, který jsme zaslali správcům silnic a krajským úřadům, a požádali jsme je, aby aleje, které tvoří významný ráz české krajiny, nekáceli. Slíbili jsme, že předložíme novelu, předložíme úpravu. Předkládáme úpravu, která v tomto je naprosto ve shodě všech aktérů. Bude to standardní správní řízení s tím, že zase je tam nezbytnost souhlasu orgánů ochrany přírody a příslušného správního úřadu.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP