(11.50 hodin)
(pokračuje Bursík)

O výjimce se bude rozhodovat v režimu standardního správního řízení se všemi procesními důsledky, včetně možnosti účasti veřejnosti. Orgán může povolit výjimku v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. To je stejné jako nyní. A dohoda s dotčenými orgány, to znamená jako v předchozím případě, bude řešena formou závazného stanoviska podle § 149 správního řádu. Tohle tady podtrhuji, protože v případě, že nedojde mezi orgánem ochrany přírody a dotčeným orgánem k dohodě, se bude postupovat podle § 136 správního řádu a v konečné fázi může výjimka doputovat až do vlády. Tohle jsme dlouho ve vládě diskutovali, ale zároveň vláda má za to, že principiálně správné a také administrativně komfortnější pro vládu bude, když rozhodování o výjimkách konečně přejde z vlády na specializované orgány ochrany přírody.

Navrhuje se také, aby Agentura ochrany přírody a krajiny se stala správním úřadem, který bude zahrnovat 13 krajských středisek a 24 správ chráněných krajinných oblastí. Působnost agentury zůstane de facto nezměněna - žádné materiální ani personální nároky. Agentura bude namísto vlády rozhodovat o výjimkách ve zvláště chráněných oblastech, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách. Cílem tedy není centralizovat správu, neboť fakticky výkon správy bude nadále zajišťován decentralizovanými správami chráněných krajinných oblastí, ale naopak jde o racionalizaci výkonu státní správy.

Pozitivním přínosem je nakonec také změna v kompetencích orgánů ochrany přírody. Ty se zjednodušují, pokud možno se koncentrují v daném území u jednoho orgánu tak, aby občané měli komfortnější přístup k nim. Výhodou je spojení kompetencí u jednoho orgánu právě z důvodu snadnější dostupnosti pro veřejnost, ale také možnost spojení řízení, a tedy úspora nákladů.

Tolik tedy nejzásadnější principy novely zákona 114. Dovoluji si požádat Sněmovnu, aby propustila návrh do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru životního prostředí a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Libor Ambrozek.

Sněmovnu prosím o klid, abychom mohli doprojednat dnešní body. Všechny vás uklidním, když sdělím, že toto je předposlední bod našeho jednání. Poté bude následovat bod číslo 57 a poté umožníme, aby občané mohli hlasovat, protože v této budově je umístěna volební místnost. Myslím, že už všichni můžete být uklidněni a v případě, že nechcete poslouchat zpravodajskou zprávu, přeneste svá jednání do předsálí, ať můžeme v klidu tento bod projednávat. Děkuji.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Libor Ambrozek: Děkuji, pane místopředsedo. Nepochybně jste svým vyjádřením už nastartoval reflex pavlovského typu. Poledne se blíží, ale já doufám, že to projednávání zákona nebude dlouhé a bude umožněno samozřejmě také všem se dostat domů.

Protože se jedná o normu, která ve své hlavní části řeší určitou korekci transpozice evropských směrnic, které jsem před pěti lety předkládal, dovolil jsem si přijmout roli zpravodaje.

Je tedy snahou, za prvé, napravit určité výhrady Evropské komise, se kterými já osobně se sice neztotožňuji, ale nicméně bylo to předmětem mnohaměsíčního jednání našich právníků a odborníků, takže je potřeba stanovit odchylný postup pro evropské druhy ptáků a důvody pro vydání výjimky ze zákazů stanovených pro zvláště chráněné druhy živočichů. Upravuje se také v souladu se směrnicí postup při hodnocení důsledků koncepcí a záměrů pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti a zpřesňuje se režim ochrany některých druhů zvláště chráněných rostlin.

Za druhé, překládaný návrh obsahuje zpřesnění některých definic. To se týká § 3 odstavce 1.

Za důležitou považuji, a zmínil to pan ministr poměrně podrobně, úpravu režimu kácení dřevin rostoucích mimo les, to je § 8 odst. 2. Je to reakce na situaci z mírné zimy loňské i předloňské, kdy především kolem silnic, jelikož silničáři neměli práci se sněhem, se kácelo víc, než bylo nutné, a objevila se nutnost tuto záležitost upravit. Já také považuji za důležité, že se tam musí jednat o dohodu, a nevládní organizace k tomu vyjádřily ještě určité náměty. Myslím, že bude na výboru čas tyto záležitosti projednat, a myslím, že ochrana dřevin rostoucích mimo les je jednou z priorit výkonu státní správy ochrany přírody a krajiny právě ve volné krajině.

Za čtvrté, návrh zákona obsahuje úpravu kompetencí orgánů ochrany přírody. Tady je jednoznačně cílem zpřehlednění a zjednodušení kompetencí orgánů státní správy a určitá racionalizace výkonu státní správy, která i přes tyto snahy samozřejmě zůstává poměrně složitá. Je snaha předkladatelů zákona dát zase do pořádku po pěti letech výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích, což ročně stojí vládu několik set bodů, a přitom se v 90 % jedná v podstatě o povolení vjezdu pro zásobování někde v národním parku či o povolení studentům dělat diplomku v chráněném území. Důležité je, že u staveb, které jsou často kontroverzní, ať už jsou to dálnice, železnice nebo jiné investice veřejně prospěšného charakteru, jsou výjimky vydávány po dohodě s orgánem ochrany přírody a dotčených orgánů, a může tedy v konečném důsledku rozhodovat o těchto záležitostech, které mají celostátní význam, opět vláda.

V návrhu zákona se formálně zakotvuje postavení Agentury ochrany přírody a krajiny jako správního úřadu. Já se domnívám, že je to jediná cesta, která povede ke sjednocení výkonu státní správy v jednotlivých chráněných krajinných oblastech, protože metodické řízení není dostatečné.

To, co já považuji za největší přínos vládního návrhu, je úprava postupu při vyhlašování zvláště chráněných území a především úprava § 45c, což je ochrana evropsky významných lokalit. My jsme v původní verzi, která byla přijata v roce 2004, předpokládali, že všechny evropsky významné lokality, kterých je v ČR několik set, budou vyhlášeny jako jedna z kategorií stávajících chráněných území. To je ovšem poměrně náročná agenda, která by dopadla ve většině případů na kraje a vyžádala by si jak mnoho let administrativních jednání, tak také nároky na krajský či státní rozpočet. Proto se umožňuje tam, kde nebudou problémy, evropsky významné lokality, které dnes nejsou chráněny, v podstatě chránit režimem obecné ochrany, s tím, že pokud bude nutnost jejich ochranu zpřísnit, tak je na prvním místě jednání s vlastníky o ochraně smluvní. Toto ustanovení se dostalo do novely zákona na základě jednání s Asociací krajů v oblasti životního prostředí, především na návrh Jihomoravského a Hradeckého kraje. Já to považuji za vstřícný krok Ministerstva životního prostředí vůči krajům.

Chtěl bych říct, že návrh byl projednáván poměrně dlouho v meziresortním připomínkovém řízení, že všechny připomínky ministerstev byly vypořádány a také, co je důležité, že tento návrh byl projednán s Asociací krajů a má její podporu i v oblasti výkonu státní správy.

Závěrem mi tedy dovolte, abych doporučil postup této novely zákona do druhého čtení. Návrh na přikázání samozřejmě zazněl od stolku pana předsedajícího, takže tím své vystoupení končím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji poslanci Liboru Ambrozkovi a otevírám obecnou rozpravu. Prvním přihlášeným je pan poslanec Kvapil, připraví se paní poslankyně Konečná. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, nebudu vůbec zdržovat. Pouze bych chtěl navrhnout, aby tento tisk byl přikázán i výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, protože na tento výbor se obrátilo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů a mají k této novele nějaké podněty a připomínky. Proto tedy podávám tento návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Jinak bych samozřejmě o to požádal až v další části po obecné rozpravě, o přikázání dalším, ale respektuji, že to padlo v rozpravě.

Paní kolegyně Konečná v obecné rozpravě. (V sále panuje silný hluk.)

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP