(15.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)

Rozhodli jsme se tedy jít podle mého názoru tím nejpoctivějším způsobem, který v takové míře nejistoty je možný, s tím, že jsou zafixovány výdaje jako absolutní hodnota.

Jsou samozřejmě ohroženy příjmy. Já neočekávám žádnou výraznou katastrofu, neočekávám ony 30-40miliardové propady, jak zní některé katastrofické scénáře. Naše analýzy zatím předpokládají maximální propad ve výši 10-12 mld. korun - ale to je stupeň poznání z poloviny října uprostřed finanční krize, takže prosím, berte to s věrohodností tohoto dne. A s tím, že až v ten poslední relevantní okamžik a také v návaznosti na dokončení některých legislativních procesů v této Sněmovně, např. hlasování zákona o dani z příjmů, je reálné říct nejpravděpodobnější číslo diference na straně příjmů. Může to být nula. Já stále nepokládám úplně za vyloučené, že by se podařilo naplnit predikované příjmy. Hrubý domácí produkt není jediným indikátorem a je docela možné, je docela reálné, že se podaří naplnit příjmy v předpokládaném objemu, pouze v jiné než předpokládané struktuře.

Je rovněž velmi pravděpodobné, že dojde k propadu, tady znovu říkám, s poznáním v polovině října je možné předpokládat 10-12miliardový propad příjmů, a pak vláda při rozpisu rozpočtu svým vlastním kapitolám zaváže některé provozní výdaje a neumožní jim je na začátku rozpočtového roku utratit. To opět není nic výjimečného, to je něco, co vláda může udělat každý rok, kdykoliv, i vůči schválenému rozpočtu. Vláda nesmí překročit výdaje, ale nikdo jí nemůže zabránit v tom, aby schválené výdaje v plném rozsahu neutratila. Takové zavázání se samozřejmě nebude týkat ani sociálních dávek, ani platů, ani vládních priorit v oblasti investic. Může se týkat pouze provozních výdajů, tedy vlastního života resortů a jednotlivých kapitol.

Není to, prosím pěkně, nic bezprecedentního. Běžně tak postupuje vláda a Ministerstvo financí vůči svým kapitolám v případě mimořádných a neopakovatelných příjmů, např. při prodeji nemovitostí. Plánuje-li některá kapitola příjem z prodeje nemovitostí, je možné podle rozpočtových pravidel zvýšit výdaj oproti předpokládanému vyššímu příjmu o příjem z prodeje té nemovitosti, ale tento rozpočtovaný a ve Sněmovně schválený výdaj je zavázán, tedy zmrazen, do té doby, než ten rozpočtovaný příjem z prodeje nemovitostí je skutečně realizován a než se ty peníze stanou reálnými. V okamžiku, kdy se z nějakého důvodu nepodaří tento mimořádný příjem zrealizovat, zůstanou tyto výdaje zavázány až do konce rozpočtového roku. Je to praxe, která nás provází celá léta, aniž bychom o ní výrazně ve Sněmovně mluvili. Dnes o ní mluvím proto, abych zdůraznil, že navrhovaný proces, kterým chce vláda postupovat, není nic úplně výjimečného a není nic úplně nestandardního.

Říkáme absolutní maximální výši výdajů, která je mimořádně úsporná, protože - znovu opakuji - na rozdíl od jakýchkoli minulých vlád dodržujeme výdajové limity, říkáme: neutratíme o korunu více, a nebudou-li se příjmy vyvíjet tak, jak je předpokládáno v červencové predikci, utratíme méně. Jediné, co se nám může stát, je, že bude o několik miliard vyšší deficit státního rozpočtu, i když ani to nepředpokládám, ale to je ohrožené číslo. Není ohroženo číslo výdajů. Jenom prostě vzhledem k ekonomickým turbulencím a k finanční krizi není stoprocentně jisté - a to prosím není nikdy - číslo příjmů státního rozpočtu. Proto bych pokládal za velmi nešťastné aktualizovat dnes navrženou výši příjmů, protože bychom tím nedosáhli ničeho jiného, než že bychom dosáhli dnes jiného čísla se stejnou mírou jistoty, se stejnou mírou pravděpodobnosti, jako je toto číslo, s tím, že onen proces, který jsem se teď pokusil pokud možno co nejsrozumitelněji popsat, by nás s největší pravděpodobností stejně na začátku příštího roku čekal.

Proto si dovoluji požádat Poslaneckou sněmovnu o propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení. Neschvalujeme nic jiného než příjmy, výdaje, saldo a vztahy na místní rozpočty. Chápu a respektuji, že vzhledem k tomu, že rozpočet se snaží být maximálně úsporný, jsou ve Sněmovně zástupci té či oné odbornosti, zástupci těch či oněch profesních skupin, kterým se zdá, že právě ta jejich položka nebo ta položka, kterou oni pokládají za zásadní prioritu, je podhodnocena. K tomu slouží diskuse v rámci druhého čtení. Vláda se úzkostlivě držela svých politických, tedy rozpočtových, priorit, tedy investice do vědy, výzkumu, vzdělání, investice do infrastruktury, dále samozřejmě mimořádný více než 50procentní objem jsou mandatorní výdaje ze zákona povinné, které musí být pokryty, neboť tak nařizuje zákon, a pak musí být pokryta veřejná správa ve standardu, který při maximální míře úspornosti zajišťuje onen minimální komfort veřejné služby vůči občanovi. To tento rozpočet podle našeho názoru splňuje. Nicméně respektuji, že suverénem je Poslanecká sněmovna a že je v rámci druhého čtení možné navrhnout zvýšení jakéhokoli výdaje, ovšem s tou druhou stranou mince, že odněkud odjinud se ty peníze musejí vzít. To, co pokládám za nemožné, je zvýšení absolutního objemu výdajů, a tím zvýšení už tak nesmírně náročných nákladů na dluhovou službu České republiky a na zatížení příštích generací. Umím si představit, že Poslanecká sněmovna - a teď prosím fabuluji - přidá školám na úkor zemědělců, přidá policistům na úkor armády. Neumím si představit, že přidá všem na úkor našich dětí a vnuků. Toho by nás naše odpovědnost měla ochránit.

Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu tohoto návrhu v prvním čtení.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Poprosím vás, abyste se posadil ke stolku předkladatelů.

Předseda Poslanecké sněmovny předložený návrh zákona přikázal k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení rozpočtového výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 612/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Bohuslav Sobotka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, rozpočtový výbor přijal na své 30. schůzi 8. října letošního roku usnesení k prvému čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2009, tisk 612, a také ke způsobu projednání návrhu střednědobých výdajových rámců na léta 2010 a 2011, což je tisk 613.

Rád bych vás seznámil s tím, že rozpočtový výbor přijal doporučující usnesení Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2009 přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna

1. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2009 podle sněmovního tisku 612, kterými jsou - a dále tedy následují ony všechny základní číselné údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, včetně přikázání projednání kapitol jednotlivým výborům Poslanecké sněmovny.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP