(14.50 hodin)

Poslanec Radim Chytka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, myslím, že první dobrá zpráva pro tuto Poslaneckou sněmovnu je, že když jsme schvalovali tu velkou změnu insolvenčního řízení, nové úpadkové právo, tak jsme říkali, že v průběhu tohoto roku přijdeme s takovými aktuálními pozměňujícími návrhy, které drhnou to insolvenční řízení. Pan ministr tady vlastně předstoupil s jedním jediným bodem, a to je otázka zveřejnění v insolvenčním rejstříku zahájení insolvenčního řízení. Zda tedy, tak jak jsme predikovali, že by bylo vhodné, by toto zahájení insolvenčního řízení bylo oznámeno vždy pouze v úředních hodinách soudu, nikoliv aby to nonstop běželo celých 24 hodin všech 365 dní v roce.

Ta původní myšlenka byla navázanost a provázanost s burzami, s burzami i mimo Evropu, se zahraničními burzami, s burzami v Americe, na asijských trzích atd. Ale tato provázanost se opravdu neprokázala a myslíme si, že všichni, kteří se úpadkovým právem zabývají, tak naopak i pro ně je úlevné, že v pátek odpoledne, kdy končí vlastně činnost krajských soudů, do pondělí dopoledne, kdy opět se rozběhne ta činnost soudů, je i v české zemi zjevné, že nebude v tuto dobu vyhlášeno žádné insolvenční řízení. Takže já myslím, že i po diskusi se všemi těmi, kteří, jak říkám, jsou na insolvenční řízení napojeni, se domníváme, že bude dostačující, aby zahájení insolvenčního řízení bylo vždy pouze v době, kdy jednotlivé soudy pracují.

Tolik k této novele a já se samozřejmě přimlouvám i za ono zkrácení o 45 dnů. Dokonce si skoro myslím, že to mohlo být navrženo v režimu paragrafu 90.

Ale využívám této možnosti a chtěl bych vás informovat, že tak jak sbíráme podněty z praxe a od jednotlivých účastníků insolvenčního řízení, myslím si, že v tomto opravdu problém opravdu nebude, v těch dvou hodinách, že problém je trošku někde jinde. Někteří podnikatelé se začínají na nás obracet se žádostí, zda by mohlo Ministerstvo spravedlnosti zavést nějaký institut, kterému se prozatím říká hlídací pes.

O co jde? Jde o to, že veškeré zahájení insolvenčního řízení se objevuje na insolvenčním rejstříku a ten, kdo chce uplatnit své pohledávky, musí do 30 dnů na to zareagovat a své pohledávky přihlásit. Velké finanční instituce tak samozřejmě činí, avšak je mnoho drobných podnikatelů, kteří nezačínají svůj pracovní den tím, že si prohlížejí internet, že prohlížejí insolvenční rejstřík, aby hlídali, že musí své pohledávky do 30 dnů po zahájení insolvenčního řízení vždy přihlásit. Je zde podnět, zda by se Ministerstvo spravedlnosti nezamyslelo nad tím, že by na internetu kromě insolvenčního rejstříku existovala služba, kde by dotyčný podnikatel zadal jméno firmy, popřípadě IČO firmy, tam, kde chce uplatnit pohledávku. A pokud by na takovou firmu, která dluží, bylo zahájeno insolvenční řízení, tak by se automaticky po internetu dozvěděl, že to insolvenční řízení bylo zahájeno. Nemusel by tedy komplikovaně každý den, v podstatě pondělí až pátek, si prohlížet insolvenční rejstřík, ale jednou by tam zadal toto avízo a automaticky při zahájení insolvenčního řízení by mu to bylo poskytnuto. Já bych rád využil toho, že zkrátíme, alespoň doufám, projednání na 15 dnů, a byl bych rád, kdybychom se potom v ústavněprávním výboru mohli společně s panem ministrem a s jeho náměstky k této poznámce vrátit.

Děkuji vám pro tuto chvíli za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Než otevřu obecnou rozpravu, dovolím si vám oznámit, že počet poslanců omluvených z dnešního odpoledního jednání, a v tomto případě i ze zítřejšího, se rozšiřuje o panu kolegu Tomáše Kvapila.

Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu k tisku 596. Do této rozpravy nemám žádnou písemnou přihlášku, ani z místa se nechce nikdo do obecné rozpravy zapojit. Obecnou rozpravu končím.

Můžeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má prosím někdo z vás jiný návrh? Není tomu tak.

 

Přistoupíme tedy k hlasování s pořadovým číslem 67, které tímto zahajuji, a táži se vás, kdo souhlasí s přikázáním projednávaného tisku ústavně právnímu výboru. Kde je proti? Děkuji vám.

Z přítomných 168 poslankyň a poslanců pro 115, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat zkrácením projednání tohoto tisku v ústavněprávním výboru na 15 dnů. Zahajuji hlasování pořadové číslo 68 a táži se vás, kdo souhlasí s takto navrženým zkrácením projednávání. Kdo je proti? Děkuji vám.

Z přítomných 169 poslankyň a poslanců pro návrh 102, proti 3. I tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru a lhůta k tomuto projednání byla zkrácena na 15 dnů.

 

Nyní budeme pokračovat v zákonech v prvém čtení dle schváleného pořadu. Pouze si dovoluji připomenout, že máme na dnešek ještě jeden pevně zařazený bod. Je jím bod č. 12, sněmovní tisk 563. Tento bod je zařazen jako poslední bod dnešního jednání. Lze tedy předpokládat, že odhadem kolem 18. hodiny ten, kdo bude řídit schůzi vyhlásí zahájení projednávání tohoto bodu.

 

Nyní se budeme zabývat bodem 17. Je jím

 

17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 587/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství pan Petr Gandalovič. Vážený pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič Vážená paní předsedající, vážená Sněmovno, zákon o zemědělství je pro zemědělce asi něco takového jako živnostenský zákon pro živnostníky. Stanovuje základní pravidla provádění zemědělské činnosti a rovněž způsob, jakým jsou zemědělcům vypláceny přímé platby a jaké povinnosti musí zemědělec pro to, aby mohl být příjemcem přímých plateb, dodržovat. Navazující zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu potom dává příslušné kontrolní pravomoci pro tento orgán, nebo pro tuto instituci, tak aby ten, kdo tyto přímé platby vyplácí, mohl kontrolovat dodržování těchto příslušných podmínek.

Rozhodli jsme se navrhnout Sněmovně novelizaci obou těchto zákonů ze dvou důvodů. Jednak došlo k určitým posunům v rámci předpisů Evropské unie, jednak chceme, aby naše zemědělství bylo podstatně šetrnější k hospodářské krajině a aby svým způsobem byli zemědělci více motivováni k tomu, aby v krajině udržovali a zpět zaváděli takzvané krajinotvorné prvky, to znamená známé různě remízky, stromořadí a malé vodoteče. Prostě věci, které v krajině spíše viděli naši předkové a my je velmi postrádáme.

K tomu, aby zemědělci byli motivováni k takovémuto chování, je samozřejmě vedle těch regulatorních nástrojů dobré mít nástroje ekonomické.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP