(17.30 hodin)
(pokračuje Říman)

Dnes jsou těžební organizace povinny vytvářet rezervy, vypracovávat havarijní plány, provádět kontroly, bezpečnostní opatření, realizovat sanace, rekultivace apod. Nové povinnosti jsou zhruba čtyři. Za prvé budou mít povinnost vypracovat plán nakládání s těžebními odpady, za druhé zpracovat analýzu rizik, za třetí zpracovat podklady pro havarijní plán kraje, to u některých větších rizikových, a za čtvrté zajišťovat monitoring pro ukončení provozu úložného místa. Rovnou řeknu, kolik je to bude stát. Hrubý odhad pro jednu těžební organizaci je kolem jednoho sta tisíc korun jako jednorázový náklad.

Povinností státu bude vytvoření registru úložných míst, která již byla uzavřena. Těch míst je několik stovek v České republice a předpokládáme, že částka, kterou to bude stát, bude asi 80 milionů korun, což bude hrazeno z finančních prostředků z úhrad za vydobyté nerosty, které jsou podle zákona ve výši 25 % odváděny do státního rozpočtu.

Je to tak jako mnohé do značné míry technická norma, nicméně ukládající podnikatelským subjektům určité povinnosti, které, jak už jsem uvedl, nejsou zadarmo. Nicméně znovu opakuji závěrem, že norma je minimální, co se týče povinností, a povinnosti jsou dány čistě směrnicí z roku 2006. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já děkuji panu ministrovi Martinu Římanovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení, kterým je pan poslanec Václav Snopek.

 

Poslanec Václav Snopek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, pan ministr v předkládací zprávě zdůvodnil poměrně podrobně a zeširoka návrh vládního zákona o nakládání s těžebním odpadem. Mojí povinností je upozornit pouze ještě na jednu věc, která tady nezazněla důrazně, a to je věc, že v tomto zákoně jsou zakotveny dva hlavní principy, a je to princip prevence a princip náhrady škody na životním prostředí. Tento zákon je první, který komplexně zpracovává problematiku nakládání s těžebními odpady.

Nebudu jednání vážené Sněmovny zdržovat a požádám vás, abyste návrh podpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavu Snopkovi za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Břetislav Petr.

 

Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se domnívám, že pan ministr Říman osvětlil stěžejní zásady tohoto nového zákona, a chtěl bych jenom reagovat na některé věci, které tady nebyly řečeny a které je třeba vzít v úvahu.

Jak pan ministr Říman tady hovořil, v současné době probíhá rozsáhlý monitoring starých hald, sejpů a dalších názvů pro jedno a totéž. Těch míst je několik stovek a dá se předpokládat, že asi u 400 míst bude nezbytné provádět nějaké asanační práce z toho hlediska, že na těchto haldách nebo úložných místech, abych se vyjadřoval podle zákona, dochází třeba ke kontaminaci spodních vod. Zdá se mi, že náklady na tento monitoring ve výši 90 milionů jsou zbytečně vysoké, a uvažuje se, že u každé haldy uděláme tři vrty do hloubky 50 metrů. Já se domnívám, že kdybychom šli po vodotečích a vzali tam vzorky vody, že to bude podstatně lacinější. Ale to není stěžejním důvodem.

Stěžejním důvodem je, že když komplexně řešíme otázku úložných prostorů, tak tady vznikne 400 míst, která tímto zákonem nejsou řešena, a bude nezbytné asanaci provést. Když už to chceme řešit komplexně, mělo by být řečeno, že u úložných míst, která dneska nikdo nevlastní a kde vzniknou pochybnosti o tom, že nedochází ke kontaminacím, tuto činnost zaplatí stát a vezme to na svá bedra.

Tento zákon má podle mého soudu několik malých a dílčích nedostatků, které je ale možno ve druhém čtení odstranit.

Chtěl bych jenom upozornit, že když hovoříme o platnosti zákona, tak pouze § 3 začne platit měsíc po nabytí platnosti. Zbývající zákony s výjimkou vytváření finanční rezervy začnou platit až v roce 2012 a vytváření finančních rezerv začne platit až od roku 2014. Čili z toho rezultuje, že podniky mají dostatek času, aby se na to připravily. Ale je tu nějaký § 24, který hovoří o ukládání odpadů, které mají jisté procento kyanidů podle dřívějších předpisů. A tam je celá řada termínů, i když je to, řekl bych, nicotný problém, tak bychom měli říci, že platí § 3 hned, zbývající paragrafy buď od 2012, nebo 2014, a pokud se týká § 24, že jsou určeny termíny platnosti tak, jak je uvedeno v tomto paragrafu.

Toť vše k tomuto zákonu. Snad jenom na dokreslení - horní zákon a vodní zákon postihují pouze malé změny, které by těm, pro něž tento zákon platí, neměly činit problémy.

Čili pochopitelně postoupit do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petrovi a o slovo se přihlásil pan poslanec Václav Snopek, takže mu ho uděluji.

 

Poslanec Václav Snopek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pro úplnost chci upozornit na některé legislativně technické chyby, které se v návrhu, který máte k dispozici, vyskytly. A je to v § 5, kde jsou chybně označeny jednotlivé odrážky. A v § 20 ve třetím odstavci je navíc uveden bod t), který je tam zbytečný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji za tento příspěvek. Hlásí se ještě někdo? Hlásí se pan poslanec Libor Ambrozek.

 

Poslanec Libor Ambrozek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, vzhledem k problematice, kterou se návrh zákona zabývá, bych chtěl požádat o jeho přikázání také k projednání výboru pro životní prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, děkuji za tento návrh. Kdo dále se hlásí? Pokud nikdo, rozpravu končím. Pozvu všechny zájemce k hlasování.

Návrh na vrácení nebo zamítnutí v rozpravě nezazněl, takže se budeme zabývat návrhem na přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru, pan poslanec Libor Ambrozek navrhuje, aby tuto předlohu projednal i výbor pro životní prostředí. Ptám se, zdali jsou ještě nějaké další návrhy. Pokud ne, přistoupíme k hlasování.

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 33 a táži se, kdo souhlasí s návrhem na přikázání výboru hospodářskému. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo, hlasovalo 172 poslanců, pro bylo 144, nikdo proti, návrh byl přijat.

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 34. Kdo souhlasí s návrhem na přikázání výboru pro životní prostředí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Ze 173 přihlášených bylo pro 77, proti 27, návrh nebyl přijat.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP