Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den přerušené 32. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Náhradní karty a jejich čísla odkazuji na 34. schůzi, taktéž omluvy odkazuji na 34. schůzi. Prosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Než zahájím jednání 32. schůze Poslanecké sněmovny, je třeba, abychom zařadili nový bod, třetí čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů, sněmovní tisk 429. Když dovolíte, nechal bych o tomto návrhu hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 171 z přítomných 138 poslankyň a poslanců pro návrh 131, proti 1. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

O slovo se přihlásila paní poslankyně Šojdrová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych na tuto 32. schůzi navrhla zařazení druhého a třetího čtení tisku 455. Děkuji.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. O slovo se přihlásil pan místopředseda Zaorálek. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, kolegové, dva body. Dva body bych chtěl navrhnout do pořadu schůze, protože jsem si tady ráno stěžoval, že není možné navrhovat do pořadu mimořádné schůze žádné body, nyní to lze, takže se nedivte, že jsem tady. (Smích a oživení v sále.)

První bod, který navrhuji, se jmenuje Volba členů dočasné komise Poslanecké sněmovny Parlamentu pro řešení majetkových vztahů státu a církví. Tento bod, pokud byste odhlasovali jeho zařazení, tak předpokládám, že pan předseda Tluchoř pak vyhlásí volbu, a myslím si, že pak nebude problém dostat ho do programu podle toho, jak se bude situace vyvíjet, takže snad nemusím říkat, kam jej zařadit. Ještě jednou ho přečtu: Volba členů dočasné komise Poslanecké sněmovny Parlamentu pro řešení majetkových vztahů státu a církví.

Druhý bod, který navrhuji, jsem nazval Informace premiéra Topolánka o pozici České republiky pro jednání Evropské rady 19. a 20. června. Tento bod samozřejmě navrhuji proto, že mě zajímá pozice České republiky, kterou bude prezentovat pan premiér k hlavnímu tématu Evropské rady, a to je další postup kolem Lisabonské smlouvy.

Vysvětlil bych, proč bych rád slyšel stanovisko pana premiéra pro toto jednání. Já jsem zaregistroval poměrně ne moc jednoznačné výroky, co se týče české pozice v současné chvíli. Zdá se mi, že český premiér se nachází někde mezi pozicí ministra zahraničí pana Schwarzenberga, který říká, že se má pokračovat v ratifikaci, a na druhé straně pozicí prezidenta Václava Klause, který dává jasně najevo, že pokládá Lisabonskou smlouvu v této chvíli po irském referendu za odbytou záležitost. Mezi tím někde se nachází premiér. Já jsem ale přesvědčen, že to je situace, která je těžko přijatelná. Nemyslím si, že by Česká republika byla v pozici, kdy si může dovolit chovat se takto nejasně, zvlášť proto, že se mi zdá, že v zahraniční politice se z toho stává zvyk. Je to velmi podobná situace, jakou jsme zaujali ve věci Kosova. Tam také Česká republika byla v takové vyčkávající pozici, ani ryba, ani rak, kdy se čekalo, co se vyvine a jak to dopadne, a podle toho se k někomu přidáme. Nemyslím si, že bychom dnes mohli čekat na britskou ratifikaci nebo na to, co se dále vyvine, ale že je naprosto nutné, aby Česká republika ctila závazky, které přijala.

Lisabonská smlouva je řádná mezinárodní smlouva, na kterou se - jenom to připomínám - vztahuje Vídeňská úmluva o smluvním právu z roku 1969. Já bych rád připomněl článek 18, ve kterém stojí, že máme závazek nemařit předmět a účel smlouvy před jejím vstupem v platnost.

Jsem přesvědčen, že podpisem, tím, že jsme se účastnili tvorby této smlouvy, my jsme ji podepsali, stvrdili, premiér ji podepsal, tím jsme se zavázali k procesu ratifikace. Ten proces ratifikace probíhá. Dokonce bych vám rád, přátelé, sdělil, že proces ratifikace dále probíhá i v Irsku. Referendum v Irsku neznamenalo konec ratifikačního procesu. Irsko vůbec nesdělilo, že odstupuje od smlouvy. A my nemůžeme tušit, jak se Irsko dále zachová. To znamená dnes tady není přímá relace mezi irským referendem a českým rozhodováním. My máme svůj závazek, který jsme přijali tím, že jsme se podíleli na tvorbě této smlouvy, že jsme ji podepsali, a máme povinnost ji ratifikovat. Tohoto závazku nás žádné referendum jinde mimo nás nemůže zbavit. Tuto povinnost prostě a jednoduše máme.

Jsem přesvědčen, že premiér by měl být obklopen právníky, kteří mu to prostě sdělí, aby neříkal do médií takové věci, jaké říká, nebo dokonce uvádí ve své výzvě, kterou nám včera adresoval. Já si myslím, že je to věcně právně jednoznačně špatně. A není to nedůležitá věc, protože jestli se nebudeme chovat jako stát, který nemá úctu k právu, podle mě tím oslabujeme a zpochybňujeme pozici České republiky jako řádného smluvního partnera, který drží své závazky a je si vědom toho, co na sebe bere, jaké povinnosti na sebe bere, když něco podepisuje.

Podívejte se, mně se nelíbí to, že to chování je takovým typem chování, které se mi bohužel v poslední době zdá být typické pro tuto vládu - je nesrozumitelné. Není jasné, co Česká republika udělá, není jasné, co si o jejím chování myslet. Je to takové rozměklé, rozpité stanovisko vyčkávajícího, abych to neřekl hůř, prostě někoho, kdo docela vychytrale čeká, jak věci dopadnou.

Já bych rád vyzval vládu, aby si ujasnila, co vlastně chce. Pokud má výhrady ke smlouvě, přestože ji podepsala, ať řekne, kde je má a proč, kde jsou ty sporné body a proč třeba odstupuje. Kdyby toto se udělalo, tak je to čestnější řešení než teď čekat, jaký bude další vývoj, jak se to vyvine, a podle toho se zachovat. To je podle mne nedůstojné. Je to nečestné, je to nedůstojné. A proto bych byl rád, kdyby nám premiér vysvětlil, s čím vlastně na Evropskou radu jede. Jinak se obávám, že podobný typ chování tuto republiku poškodí. Proto bych si přál, abychom o tom tady dnes mluvili, proto vás žádám o zařazení bodu, který vám ještě jednou přečtu: Informace premiéra Topolánka o pozici České republiky pro jednání Evropské rady 19. a 20. června.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil pan premiér Mirek Topolánek. Prosím, pane premiére, máte slovo.

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já bych byl rád, kdyby na nás Lubomír Zaorálek nekřičel. Vídeňská úmluva kromě článku, který citoval, a to je článek 18, ano, a má pravdu v tom smyslu, že dokud neodstoupí Irsko nebo Česká republika od svého podpisu, tak pořád fakticky ten ratifikační proces probíhá.

***