(17.30 hodin)
(pokračuje Nečas)

Čili v těchto případech i právní systém, který platil do konce loňského roku, neumožňoval poskytovat nemocenské, přesto nebyl shledán, že by byl v rozporu s ústavou, přestože v případě onemocnění v tomto případě nebylo poskytnuto sociální zabezpečení, a to již vůbec nemluvě o případech, kdy nevznikl nárok na nemocenské v důsledku zaviněné účasti ve rvačce, následkem opilosti, při spáchání trestného činu nebo kdy bylo nemocenské odňato pro porušení povinnosti práce neschopného, např. léčebného režimu. V těchto případech tedy není občan v době pracovní neschopnosti či karantény zabezpečen leckdy i dlouhodobě. Znovu opakuji, že tyto skutečnosti nebyly nikdy vnímány jako protiústavní.

Co se týče pojistného principu, Ústavní soud uvádí, že převážná většina zaměstnanců zůstává po dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti bez jakýchkoli prostředků. Právě vzhledem k tomu, že nemocenské je vypláceno zpětně, a na základě těch konkrétních údajů, konkrétních případů, konkrétních nemocí i vlivu karenční lhůty je možné doložit, že nezůstávají bez jakýchkoli prostředků, že dokonce ve většině případů se jim tyto čisté prostředky v porovnání s loňským právním stavem zvyšují. Nicméně Ústavní soud kritizuje, že jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena a že je nepřípustné, aby stát pouze vyžadoval splnění povinnosti ze strany zaměstnanců, to je plnění pojistného, a nedbal přitom ochrany jejich zájmů, postihne-li je pracovní neschopnost. Tyto argumenty je třeba brát vážně, na druhou stranu také platí, že ve většině systémů pojištění pojištěnec hradí drobnou ztrátu či škodu sám, např. malé dlouhodobé poškození zdraví nezakládá nárok na částečný invalidní důchod. V předchozím bodu jsem uváděl případ, kdy někomu poklesne pracovní schopnost o 30 %, přestože objektivně ten člověk je invalida, není mu poskytnut částečný invalidní důchod.

Já bych chtěl velmi zdůraznit, že karenční doba povzbuzuje motivaci pojištěnců k jednání preventivního charakteru a umožňuje také lépe kontrolovat případy pracovní neschopnosti, a tím lépe chránit vynakládané prostředky. A to, že je zavedena ve 12 z 15 starých členských zemí Evropské unie, jednoznačně ukazuje, že neexistuje efektivnější mechanismus kontroly nad krátkodobými pracovními neschopnosti.

Já bych chtěl zdůraznit, že od 1. září 2008, právě aby se zamezilo oněm prudkým zvýšením výdajů v systému nemocenské, bude v tom pozměňovacím návrhu navrženo snížit sazbu pro výpočet nemocenského za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti z 60 % na 25 % denního vyměřovacího základu, od 1. září letošního roku, a bude také poskytováno nemocenské za první tři dny i příslušníkům ozbrojených sborů. Bude také poskytováno nemocenské na základě toho pozměňovacího návrhu při karanténě, i když trvá méně než čtyři dny. Důvodem je to, že zaměstnavatelé a Česká správa sociálního zabezpečení potřebují na realizaci změn alespoň dva měsíce.

Považuji za nesmírně klíčové, že Ústavní soud ve svém rozhodnutí ani v odůvodnění v žádném případě nenapadl, nezmínil, neapeloval na změnu systému, který tady bude a je již schválen s účinností od 1. ledna příštího roku, tedy systému, kdy nemocenské bude poskytováno až od 15. dne pracovní neschopnosti s tím, že po prvních deset pracovních dnů pracovních neschopnosti bude systém na základě již schváleného návrhu řešen tak, že tři dny bude neplacené volno, sedm dní bude placena náhrada mzdy zaměstnavatelem. Já chci velmi zdůraznit, že toto ustanovení ani v odůvodnění, ani v apelaci v žádném případě Ústavní soud nijak nezpochybnil. Pokud nechceme přijmout naprosto bizarní a nepřijatelnou hypotézu, že si Ústavní soud prostě neuvědomil, že stávající systém nemocenské končí k 31. prosinci letošního roku a od 1. ledna funguje nový systém, tak musíme jednoznačně akceptovat to, že Ústavní soud připustil ústavnost nového systému, nicméně poukázal na to, že není možné nechat pojistné sazby tak, jak jsou.

To znamená navrhujeme na základě tohoto systému zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným snížit sazbu pro nemocenské pojištění o 0,1 procentního bodu z 1,1 % na 1 %. Tento propočet naprosto odpovídá propočtům, které máme z odhadů na rok 2009, které přesně odpovídají platbě za pojištění ve výši zhruba 1 mld. korun, čili je to přesně doložený propočet, na základě kterého má být snížena tato nemocenská sazba, s tím, že od 1. ledna příštího roku by také byla poskytována při karanténě náhrada mzdy i v prvních třech pracovních dnech jejího trvání, tedy při karanténě, ve výši 25 % průměrného denního výdělku.

Dámy a pánové, děkuji za vaši pozornost. Já jsem považoval za nutné provést i toto odůvodnění, které souvisí s tím, že jako pozměňovací návrh musí být k této novele zákona o nemocenském pojištění připojena i legislativní reakce na nález Ústavního soudu z 23. dubna letošního roku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu místopředsedovi vlády za úvodní slovo.

Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 436/1. Slovo má nyní zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec Jiří Petrů.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, výbor pro sociální politiku projednal vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk číslo 436, dne 15. května 2008 a přijal k němu usnesení číslo 86 doručené poslancům jako tisk číslo 436/1. V něm je uvedeno, že po odůvodnění místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Petrů a po rozpravě výbor pro sociální politiku doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu změny a doplnění, která jsou uvedena pod body číslo 1 až 16 usnesení výboru. Ty jsou uvedeny celkem na třech stranách, a nebudu je tedy citovat, máte je všichni k dispozici.

Jenom avizuji, že se potom v podrobné rozpravě přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do jí jednu písemnou přihlášku od pana poslance Karla Černého a také se přihlásil pan poslanec Zdeněk Škromach, registruji přihlášku pana kolegy Opálky.

 

Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se vyjádřil k pozměňovacímu návrhu podvýboru pro integrovaný záchranný systém, který byl předložen poslanci Karlem Černým, Jurajem Ranincem, Václavem Klučkou a Karlem Šidlem ke sněmovnímu tisku 436. Předloženým pozměňovacím návrhem se podvýbor pro integrovaný záchranný systém začal zabývat na svém výjezdním zasedání v Centru hasičského hnutí v Přibyslavi dne 4. dubna 2008 a v předložené podobě jej podvýbor schválil na svém posledním zasedání 22. května tohoto roku.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí se účastní záchranných a likvidačních prací při různých haváriích, katastrofách, požárech a podobných mimořádných událostech, stejně jako profesionální jednotky Hasičského záchranného sboru České republiky. Zaměstnanci, resp. příslušníci Hasičského záchranného sboru jsou ve svém pracovním či služebním poměru kryti pro případ nemoci či úrazu služebními a pracovněprávními předpisy. Dobrovolní hasiči uskutečňují zásahy na bázi dobrovolnosti v mimopracovním čase nebo z titulu pracovního volna v nezbytně nutném rozsahu z důvodu jiného úkonu ve veřejném zájmu v pracovní době svého zaměstnání, ovšem bez nároku na náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele. Doznají-li při zásahu nějaké zdravotní újmy, pak mají jen právo na náhradu škody vzniklé úrazem. Zákoník práce také stanoví, kdo za škodu vzniklou úrazem odpovídá. V případě onemocnění, např. zápalu plic, které vznikne následkem zásahu ve prospěch ochrany občanů, ve prospěch ochrany jejich majetku, tedy ve prospěch společnosti, nemá dobrovolný hasič stejná práva jako jeho profesionální kolega.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP