(17.10 hodin)

Poslanec Kosta Dimitrov: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, k projednávané novele zákona číslo 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, sněmovní tisk 435, předkládám pozměňovací návrh k článku I k bodům 6, 8 a 14, které navrhuji zrušit. Pozměňovací návrh, ke kterému se tímto přihlašuji, obsahuje odůvodnění mého návrhu na zrušení uvedených bodů. Návrh jste obdrželi do lavic. Proto nechci prodlužovat jednání jeho čtením. Pouze prosím o vaši pozornost jeho odůvodnění. Návrh pokládám za plně důvodný. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Dimitrovovi. Nyní pan kolega Břetislav Petr se hlásil.

 

Poslanec Břetislav Petr: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsme podali společně s kolegou Zaorálkem, a tento návrh byl rozdán všem na lavice. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji i vám a zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není žádná taková přihláška, proto podrobnou rozpravu končím. Nezazněly žádné návrhy, o nichž by bylo možno nyní hlasovat, proto také končím druhé čtení tohoto vládního návrhu zákona s poděkováním panu ministrovi a také panu zpravodaji.

 

Zahajuji projednávání dalšího bodu a tímto bodem je bod číslo 19. Je jím

 

19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb.,
o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 436/ - druhé čtení

 

Pana místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase požádám i tentokrát, aby z pověření vlády tento návrh uvedl.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, účinnost nového zákona o nemocenském pojištění byla postupně odložena o celkem dva roky, to je k 1. lednu 2009, a tohoto času bylo využito k analýze nového zákona, která vyústila k vypracování předložené novely. Při zpracování této novely bylo využito i praktických poznatků orgánů nemocenského pojištění, především České správy sociálního zabezpečení, z konce roku 2006, kdy se tyto orgány začaly připravovat na původní datum účinnosti, to je 1. leden 2007.

Předložený návrh lze nejlépe charakterizovat jako technickou novelu, která věcně nijak nemění schválenou úpravu nemocenského pojištění. Jak již bylo konstatováno v rámci prvního čtení, napravují se zjištěné nedostatky zákona spočívající v určité neprovázanosti s jinými zákony, což bylo způsobeno tím, že byly schvalovány ve stejné době jako zákon o nemocenském pojištění. Zpřesňují se znění některých ustanovení v zájmu jednotné aplikace a sjednocuje se také terminologie.

Vedle toho se v některých případech i zjednodušuje úprava. Jako příklad lze uvést, že se zpřesňuje okruh údajů vedených zaměstnavateli, aby se nejednalo o nadbytečné údaje, a tím se snižuje administrativní zátěž podnikatelských subjektů. Sjednocuje se vyměřovací základ pro pojistné u osob samostatně výdělečně činných s jejich základem pro daň z příjmů. Toto sjednocení bylo od ledna letošního roku provedeno již u zaměstnanců. Zjednodušuje se také postup při podávání opravných přehledů osobami samostatně výdělečně činnými. Nově se také vymezuje vedlejší samostatná výdělečná činnost, kdy se již nebude sledovat výše příjmů a postačí souběh samostatné výdělečné činnosti se zaměstnáním.

Mezi významnější navrhované změny dále patří zvýšení počtu zaměstnanců z 25 na 50 u zaměstnavatele, který se chce přihlásit do systému s vyšší sazbou pojistného, avšak s úhradou poloviny náhrady mzdy v případě prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti. Pro zaměstnavatele to znamená větší variabilitu při jejich rozhodování.

Vedle tohoto technického a věcného charakteru musí také novela reagovat na rozhodnutí Ústavního soudu, na jeho nález, který se týká pouze zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. V tomto případě v podrobné rozpravě se přesně zmíním o návrhu, který byl podán a rozdán jako komplexní pozměňovací návrh, nicméně považuji za nutné tady zdůvodnit tyto kroky, které budou tímto pozměňovacím návrhem uskutečněny.

Zde je nezbytné zmínit, že dnem 30. 6. 2008 se v zákoně ruší v § 15 odst. 1 slova "trvá-li pracovní neschopnost déle než tři kalendářní dny", v § 15 odst. 3 slovo "čtvrtého" a v § 16 věta "nemocenské se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne karantény".

Stav před nálezem Ústavního soudu od 1. ledna do 29. června letošního roku byl takový, že v prvních třech kalendářních dnech nenáleží nemocenské podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, plat podle zákonů upravujících poskytování platů příslušníkům ozbrojených sborů, plat podle zákonů upravujících poskytování platů představitelů státní moci. Stav po nálezu Ústavního soudu od 30. června letošního roku je takový, že za první tři kalendářní dny náleží nemocenské podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, nemocenské představitelům státní moci ve výši 60 % denního vyměřovacího základu a nenáleželo by příslušníkům ozbrojených sborů.

Ústavní soud zachoval - a to chci zdůraznit - svým rozhodnutím karenční dobu u karantény, pokud karanténa netrvá déle než tři dny. Trvá-li karanténa do tří dnů, nemocenské nenáleží. Trvá-li karanténa déle než tři dny, náleží nemocenské od prvního dne. Znamená to tedy, že Ústavní soud připustil existenci a ústavnost karenční doby a podstata problému spočívá v podmínkách této karenční doby.

Já bych chtěl také jednoznačně říci, že statistické údaje, které jsou k dispozici z České správy sociálního zabezpečení, jednoznačně ukazují správnost tohoto kroku. Počet ukončených pracovních neschopností mezi lednem a dubnem letošního roku poklesl o 25 %, a to chci zdůraznit, že lednová a částečně i únorová data jsou ovlivněna tím, že zde ještě běželo nemocenské podle bývalého systému, protože nemocenské je spláceno zpětně, že také o 11 % poklesl počet prostonaných dnů a úspora výdajů dosahuje více než 20 %. Ukazuje se tedy, že toto standardní západoevropské řešení, kdy karenční doba je zavedena v těchto systémech ve 12 z 15 členských států Evropské unie, se osvědčilo. (V sále je velmi hlučno.)

Mimochodem, odůvodněnost tohoto opatření se dá dokumentovat i na rozložení počtu případů pracovní neschopnosti podle dne počátku pracovní neschopnosti, což je komplexní údaj, který máme v tuto chvíli hotový za celý rok 2007. Jsou to nesmírně zajímavá čísla. Jenom pro srovnání uvedu, že počet zahájených případů pracovní neschopnosti v sobotu jsou 3 % z celkových pracovních neschopností, v neděli 2 % z celkových pracovních neschopností a v pondělí, dámy a pánové - 33 % všech zahájených pracovních neschopností začíná první den po víkendu s tím, že mezi úterým a pátkem se pohybují pracovní neschopnosti, jejich počátky, mezi 12 a 20 % zahájených pracovních neschopností. Znamená to tedy, že toto magické pondělí působí nesmírně "stimulačně" z hlediska nemocnosti - ano, a jedná se o infekční půlnoc, jak mi tady napovídá pan ministr vnitra, protože z neděle, kdy začíná 2 % pracovních neschopností, to skáče na 33 % započatých pracovních neschopností v pondělí.

Účinnost stanovená na 30. června letošního roku znamená, že samozřejmě je nutno administrativně dělit měsíc červen na dvě části, což bude mít dopad na podnikatelský sektor a Českou správu sociálního zabezpečení z důvodu dvojího programu pro výpočet nemocenského za měsíc červen a také dvojího programu pro výpočet nemocenského od 30. 6. a od 1. 9. letošního roku.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP