(10.20 hodin)
(pokračuje Bursík)

Další tradiční téma zelených, ochrana lidských práv a svobod, je další prioritou české vlády. Vláda v krátké době přepracovala před volbami zamítnutý návrh antidiskriminačního zákona, který byl před týdnem schválen Senátem. Norma má pomoci lidem zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotní péči či sociálním službám, a to bez ohledu na věk, pohlaví, národnost, rasu, sexuální orientaci, zdravotní postižení či náboženské přesvědčení. Česká republika měla mít tento zákon již v době vstupu do EU a na jeho přijetí čeká jako poslední stát sedmadvacítky.

V oblasti integrace romské komunity byla zřízena speciální agentura, která řeší problematiku vzdělávání, zaměstnávání a bydlení v sociálně vyloučených lokalitách, a to ve spolupráci se samosprávami, úřady práce, školami, nevládními organizacemi, zaměstnavateli a obyvateli těchto lokalit. Hlavními finančními zdroji agentury jsou evropské strukturální fondy.

Vláda se začala intenzivně věnovat problematice domácího násilí, násilí na dětech a seniorech s cílem účinněji předcházet případům týrání, zneužívání a zanedbávání péče v domácím prostředí a v ústavní péči. Zavádějí se pravidla do porozvodových sporů o děti, včetně mediace a možnosti odborné pomoci, a výrazně se zkracuje délka soudního řízení ve věcech péče o nezletilé.

Vláda zahájila také přípravu zákona o nestátních neziskových organizacích, který nastaví právní rámec pro dobré fungování a stabilitu neziskového sektoru a umožní fungování organizačně složitějších a vyspělejších neziskových organizací v oblasti zdravotnictví, kultury, školství či sociálních služeb.

Zahraniční politika vychází, dámy a pánové, z principů, jež v našich poměrech nelze zásadním způsobem měnit. Potřebujeme se opírat o dobré vztahy s bezprostředními sousedy, podílet se na regionální evropské integraci a v zájmu bezpečnosti budovat pevné spojenectví a spojenecké transatlantické vztahy. Tento rámec lze upevňovat jen prostřednictvím stabilní, kontinuální a předvídatelné politiky. Zároveň je také podmínkou pro to, aby česká zahraniční politika byla schopna sledovat cíle za hranicemi prostoru ohraničeného unijním, resp. aliančním členstvím. Platí také, že pouze silné ukotvení a silné vnímání vlastní identity nám otevírá prostor pro dosahování hodnotových i pragmatických cílů České republiky v zahraničí.

Česká zahraniční politika klade veliký důraz na kvalitu vztahů se sousedy. Promyšlenými kroky se snažíme minimalizovat vliv historických témat na kvalitu našich vztahů. A platí to stejnou měrou pro Německo i Rakousko. Není proti náhodou, že traumatizující témata, která vyplývají ze společné historie, hrají dnes v politické rovině zdaleka nejmenší roli. O dalších sousedech nemluvím nikoli proto, že by nebylo o čem, ale proto, že naše vzájemné vztahy neztratily nic z dynamiky, na niž jsme již dávno zvyklí.

Česká republika dále upevnila své postavení v Evropské unii i v NATO. Jsme nedílnou součástí všech proudů evropské i euroatlantické debaty a naše váha dál roste, tak jak pokračují přípravy na naše předsednictví. V EU se nám spolu s dalšími partnery daří profilovat její vnější směřování v souladu s našimi prioritami, tj. na Balkán a na východní sousedství. To není banální úkol v době, kdy jsme vedli složitá institucionální jednání o budoucí podobě Evropy. Považovali bychom za fatální chybu Evropské unie, kdybychom pod tíhou vnitřních problémů dopustili uzavření evropského projektu.

Zároveň se snažíme o udržení evropského hodnotového rámce. Klíčovou roli v něm sehrála z našeho pohledu lidská práva. V mezinárodním prostředí jsme totiž svědky tendence přesouvat těžiště lidskoprávní problematiky od individuálních lidských práv ve smyslu práv člověka směrem k právům kolektivním. Nechceme snižovat váhu kolektivních práv, nicméně jsme názoru, že nelze rezignovat na hodnoty, které leží v samém základu demokratické společnosti. Na tomto poli si Česká republika vydobyla renomé díky systematickému přístupu a jasné definici svých teritoriálních i tematických priorit. A bezpochyby také díky mimořádné autoritě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

V oblasti školství se podařilo připravit a realizovat celou řadu aktivit, kterými podporujeme školskou reformu, počínaje strukturovanými informacemi a metodikou pro tvorbu a realizaci školních vzdělávacích programů, které otevírají nové možnosti pro učitele i jejich žáky. Se středním školstvím je neodmyslitelně spojeno téma státních maturitních zkoušek. Tato Sněmovna schválila v minulém týdnu v prvním čtení návrh novely školského zákona, kterým se mění koncept maturity tak, aby se maturitní zkouška stala užitečnou a zároveň proveditelnou a bezpečnou.

V oblasti terciárního vzdělávání je ústředním tématem příprava reformy, která si klade za cíl umožnit české ekonomice dlouhodobě obstát v globální konkurenci. Takzvaná Bílá kniha terciárního vzdělávání se věnuje všem základním pilířům - struktuře systému, řízení institucí, rolí univerzit ve společnosti a také financování. Snahou je vytvořit podmínky pro větší zpřístupnění vysokoškolského vzdělávání a rozšířit nabídku studijních oborů. Součástí je proto také návrh systému sociálních stipendií, půjček na životní náklady při studiu a spoření na vzdělávání.

Vláda zabezpečila prostředky na další rozvoj mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, což dobře ilustruje jednoznačnou snahu vlády otevřít celý systém vývoje a výzkumu a motivovat české subjekty ke spolupráci se špičkovými týmy ze zahraničí.

Dámy a pánové, mohl bych takto pokračovat, ale dovolte mi, abych dříve, nežli vám poděkuji za pozornost, poděkoval explicitně sociální demokracii a jejímu předsedovi za vytvoření této mimořádné příležitosti prezentovat ve Sněmovně výsledky naší práce na projektu společného koaličního vládnutí. Opakuji, že strana zelených nese odpovědnost za resorty, které řídí, ale současně nese odpovědnost za společné vládnutí. Opakuji, že této roli od počátku rozumíme a respektujeme ji.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců vládní koalice.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Mám tady faktické poznámky Slávka Jandáka jako prvního, Vítězslava Jandáka tedy, a pak pana poslance Sobotky jako druhého.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Dámy a pánové, bolí mě zuby, ale rád bych se zeptal pana ministra Bursíka, proč nás tady zavaloval těmi frázemi. Pane Bursík, z toho vyplývá, že vy řídíte minimálně celou Evropu. Ale prokrista, uvědomte si, že už vám nevěří lidi ani ve vlastní straně! A já, mezi námi, nevěřím, že se jmenujete ani Bursík. Děkuji vám. (Potlesk poslanců opozice.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pan poslanec Sobotka.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já děkuji panu ministru Bursíkovi, že nám tady tak hezky přečetl, co mu úředníci napsali, ale já myslím, že většinu občanů by zajímaly otázky na trošku jiné otázky. Já bych si dovolil pár takových otázek tady velmi rychle položit.

Jsou zelení pro, nebo proti umístění radaru na území České republiky?

Jsou zelení pro, nebo proti posílení našich jednotek v Afghánistánu? Co si o tom máme myslet?

Jsou zelení pro, nebo proti poplatkům ve zdravotnictví? Tady v Parlamentu všichni zelení hlasovali pro poplatky ve zdravotnictví, a nyní slyšíme, že chtějí tyto poplatky rušit.

A jsou zelení pro, nebo proti privatizaci zdravotních pojišťoven? Ve vládě hlasovali pro privatizaci zdravotních pojišťoven, a dneska slyšíme, že mají v té věci výhrady.

Jsou zelení pro, nebo proti školnému? Ve svém programu volebním měli, že jsou proti školnému, ale ministr Liška souhlasí s tím, aby se na ministerstvu školné připravovalo.

A konečně - odejdou zelení z vlády, když se do vlády vrátil pan Jiří Čunek, nebo neodejdou? Já jsem slyšel výroky ministrů Lišky, Schwarzenberga a další o tom, že odejdou z vlády, pokud se vrátí Jiří Čunek. Čili odejdou zelení z vlády, nebo z vlády neodejdou?

Já myslím, že to je celá řada otázek, ale ani na jednu z nich ve svém pečlivě připraveném vystoupení pan místopředseda vlády Bursík neodpověděl.

Děkuji. (Potlesk poslanců opozice.)

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance.

 

Poslanec Jiří Krátký: Dámy a pánové, vážený pane předsedající, vaším jménem - pane ministře Bursíku, mohl byste hovořit o rozdělování evropských peněz, kdyby Česká republika nebyla v Evropské unii? Kdyby ju tam ty špatné sociálně demokratické vlády s těmi špatnými premiéry nedovedly?

Byla by tam Česká republika, v Evropské unii, kdyby pokračoval trend, který byl v 90. letech, kdy přece sociální demokraté převzali tak krásný stát a fungující stát!

Poslední otázka: Kolik programů se muselo vytvořit nových, které se nepřeklopily v té oblasti životního prostředí z národních programů? Snad jenom zateplování. A prosím vás, můžu vás ubezpečit, že znám mnoho projektů, které řekněme z medvěda zafinancoval stát pomocí sociálně demokratických poslanců, takže i tento program v jiné podobě běžel. Děkuji.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP