(15.40 hodin)

Poslanec Miroslav Svoboda: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych přece jen pár slov řekl i já k tomuto tématu, neboť jsem jeden z mála z vás, kdo měl možnost být několikrát v Afghánistánu, a měl jsem tu neopakovatelnou možnost být v Afghánistánu dva dny poté, co se stal pro nás zatím ten nejtěžší okamžik, kdy zemřel v bojové misi český voják. Přiznám se, že jsem do Afghánistánu odlétal s náčelníkem generálního štábu s určitými obavami, protože jsem se bál, v jaké náladě či traumatu se bude nacházet naše jednotka. Byl jsem mile překvapen z toho, že opravdu jsou to profesionálové i v tomto ohledu. Prostě oni to berou, ti chlapi, jako daň, která prostě k tomuto řemeslu patří. Pochopitelně jsem neviděl příliš optimismu, ale viděl jsem profesionální zaujetí pro svoji misi, kterou chtěli stoprocentně splnit až do poslední minuty na daném území.

Slyšel jsem tady mnoho příspěvků a nad tím vším - já nejsem velký odborník v zahraničněpolitických otázkách, ale vždycky se snažím daný problém nějakým způsobem zjednodušit tak, abych si za pomoci svého selského rozumu byl schopen odpovědět. Jak dál s Afghánistánem a jak dál s Talibanem? Protože v Afghánistánu jsem slyšel jednu myšlenku mezi našimi vojáky: Buď budeme řešit problém tady v Afghánistánu, anebo problém budeme řešit v Evropě, v Česku, a to především z toho pohledu, že 80 procent světové produkce opia vzniká v Afghánistánu, přes 90 procent evropské produkce je distribuováno z Afghánistánu. Já jsem přesvědčen, že drogy jsou a budou ještě větší problém pro západoevropskou kulturu, a ti vojáci k tomu tak přistupují.

Problém Afghánistánu je dvojího druhu. Samozřejmě životní úroveň, životní podmínky, a za druhé vzdělání. Jedno i druhé se samozřejmě snaží spojenci zlepšit, ale je to velmi těžké, když se postaví škola a Taliban školu vyhodí do povětří. Je velmi těžké, když je snaha implantovat určitý ekonomický projekt a samozřejmě Talibanci ho likvidují. Pochopitelně zájem je, aby Afghánistán našel jiný způsob, řeknu jednoduše, obživy, protože jak je celá činnost Talibanců financována? Je to samozřejmě z byznysu s opiem - od distribuce až po transport někam do zajímavých lokalit, kde se dá prodat. V okamžiku, kdy se tento řetězec přeruší, tak v tu chvíli můžou spojenci efektivněji vítězit nad Talibanem.

A poslední jednoduchá myšlenka na závěr. My jsme se kdysi přihlásili k určité aktivitě, měli jsme tam a máme tam určité nasazení. V tuto chvíli se tam staví společenský systém, který samozřejmě má své reprezentanty. Já vám garantuji, že v okamžiku, kdy západní spojenci odejdou z Afghánistánu, v tu chvíli tito lidé, tento vládnoucí establishment bude postaven ke zdi a bude nemilosrdně popraven a Talibanci převezmou vládu nad Afghánistánem. A potom kdokoliv bude chtít změnit obraz Afghánistánu, tak to bude mít stonásobně těžší.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji. Táži se, zdali si ještě někdo přeje vystoupit v obecné rozpravě. Není tomu tak. Končím rozpravu obecnou a přistoupíme k rozpravě podrobné. Ani do podrobné rozpravy se nechce nikdo zapojit, končím tedy podrobnou rozpravu a prosím paní ministryni a pana zpravodaje, aby se dohodli, kdo první přednese závěrečné slovo. Paní ministryně obrany. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi alespoň několik dalších informací, jakkoliv vím, že doba již značně pokročila.

Začátkem tohoto měsíce proběhl summit NATO v Bukurešti. Na něm přijala Aliance strategii svého dalšího působení v Afghánistánu s názvem Souhrnný strategicko-politicko-vojenský plán. Stručný obsah veřejné části tohoto dokumentu je následující: Afghánistán je pro NATO prioritou. Hlavním cílem NATO je v Afghánistánu vybudovat stabilní, bezpečný, prosperující a demokratický stát respektující lidská práva. Zkušenosti z 11. září 2001 ukázaly, že mezinárodní bezpečnost je úzce spjata se stabilitou v Afghánistánu.

Základními principy Aliance v Afghánistánu jsou: angažmá je pro NATO dlouhodobý závazek; NATO podporuje posílenou odpovědnost Afghánistánu a jeho vůdčí roli v procesu; chce postupovat v duchu komplexního přístupu, jímž slaďuje vojenské a civilní angažmá; NATO též vidí důležitou roli sousedních zemí, zejména Pákistánu, při stabilizaci Afghánistánu.

Vize úspěchu v Afghánistánu: extremismus a terorismus již nebudou ohrožovat stabilitu; afghánské bezpečností síly se ujmou vedení operací a budou soběstačné, a afghánská vláda bude schopna rozšířit dobré vládnutí, rekonstrukci a rozvoj na celé území Afghánistánu.

Tolik pouze částečná citace z dokumentu, který byl tento měsíc přijat v Bukurešti.

Pokud jde o operaci, kterou projednáváme, operaci Trvalá svoboda, chtěla bych zdůraznit, že do této operace se od roku 2001 zapojila celá dlouhá řada dalších států. Kromě Německa, Itálie, Nového Zélandu, Turecka, Austrálie, Velké Británie, Francie, Kanady, Nizozemí, Dánska, Norska dokonce i Japonsko, dále Maďarsko a samozřejmě Slovensko. Těsně po teroristických útocích řada zemí nabídla Spojeným státům přímou podporu v boji proti terorismu. Mezi nejvýznamnější nabídky patřily nabídky Ruska, Indie, Jižní Koreje, Pákistánu. Od zahájení operace Trvalá svoboda Spojené státy vybudovaly k podpoře této operace v okolních zemích celkem 13 převážně vojenských základen a zařízení. Na základě dohod využívají v některých z těchto zemí pro účely operace letiště. Jedná se např. o státy jako Uzbekistán, Tádžikistán či Kyrgyzstán.

Česká republika není, jak byste mohli nabýt toho dojmu z předchozích některých vystoupení, jedinou zemí, která chce posilovat svoji vojenskou přítomnost v Afghánistánu. Toto působení a jeho posílení oznámily rovněž Polsko, Maďarsko, Kanada a naposledy minulý pátek zde v Praze při jednání ministrů obrany Visegrádské čtyřky i slovenský ministr obrany pan Baška. V neposlední řadě je důležité si uvědomit i to, že taktéž Francie oznámila posílení své přítomnosti na jihu a východě země. Ten výčet zemí jsem uvedla záměrně, abychom si uvědomili, že toto není věc, ve které jsme izolovaně a uvažujeme sólisticky a příliš dobrodružně a neodpovědně.

Dovolte mi ještě závěrem obecnější úvahu. Přece si všichni uvědomujeme, že náš svět se v poslední době změnil, že se změnilo jeho bezpečnostní prostředí, a to vlivem náboženského fanatismu, který se šíří z Blízkého východu. Přece před terorismem, který islámští radikálové používají jako metodu boje, není v bezpečí žádná země, jako jsme my. Pokud jim dáme prostor, potom mohou s velkou ničivou silou udeřit na libovolnou vzdálenost a cíl, pro který se rozhodnou. A mírumilovnost a sebevětší snaha se do ničeho nevměšovat nás před nimi ochránit nemůže. V očích radikálů jsme legitimním cílem, už jenom proto, že kulturně patříme k západnímu světu, že vyznáváme svobodu slova. A ať se nám to líbí nebo ne, jsme tedy součástí konfliktu, který jsme si ani nevymysleli, ani jsme jej nevyvolali.

Afghánistán je teritoriem, ze kterého byly naplánovány teroristické útoky 11. září 2001 a dost možná i další teroristické akce. To byl přece důvod, proč jsme se společně se státy NATO i s dalšími státy rozhodli svrhnout režim, který zde islámské teroristy hostil a podporoval. Bez stabilizace a civilní rekonstrukce této země by však hrozba terorismu nezmizela. Se svými kmenovými územími a tradičně slabou centrální vládou je Afghánistán ideálním zázemím terorismu. Pokud připustíme, aby si zde radikálové znovu vybudovali základny a mohli nerušeně plánovat dál, jak zabít co nejvíce lidí na západě, pak budeme v ohrožení nejen my, ale stejně tak Evropa, Amerika, zkrátka celý náš civilizační okruh.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP