(16.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)

A kladu řečnickou otázku. Kdybychom zvolili jakýkoli jiný model financování, ať už z privatizačních příjmů, a pak bychom deficitním způsobem museli financovat ty priority, které z privatizačních příjmů pokryty být mají, anebo dluhopisovým programem, tak či onak bychom museli platit podstatně vyšší úrokovou míru privátním finančním skupinám na kapitálovém trhu. Proč bychom to dělali, můžeme-li splácet tuto částku rozumně úročenou domácím 17 církvím, tedy domácí občanské společnosti? To je zcela logický argument.

Všiml jsem si, že pan předseda rozpočtového výboru kroutí hlavou, že kdybychom vzali těch 83 mld. privatizačních příjmů, tak by nám v zásadě nikdy nechyběly. Pokud chcete tento argument uvést, pane předsedo, tak byste k tomu měl dodat, proč jste tak sám nikdy nečinil a ty privatizační příjmy jste vždycky obrátil nejmíň třikrát. Jménem pana předsedajícího vás o takový argument prosím.

Jsem si vědom toho, že významná část Sněmovny nemůže být připravena podpořit tento návrh. Jsem si však rovněž vědom toho, že co se týče způsobu financování, finanční náhrady, je-li přijata konstrukce finanční náhrady, neexistuje finančně výhodnější model, a jsem připraven to kdykoli dokázat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Máme před sebou dvě faktické poznámky. První pan kolega Kováčik, poté pan kolega Martínek, poté je přihlášen pan ministr Svoboda.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, paní předsedající. Já musím reagovat, protože pan ministr Kalousek nás v opozici obvinil ze zástupných argumentů. Tak já to řeknu jasně: 83 mld., nejsou-li specifikovány, prostě nechceme. Říkal něco o hypotéce. No ale tam se rozhoduje celá rodina, že hypotéku vezme. A tady se podstatná část rodiny k tomu rozhodování nepřizvala. Přišlo se s hotovou věcí, k hotové věci - berte, nebo nechte ležet. A koneckonců i jeho argument o úvěru kapánek kulhá. Alespoň značná část občanů si nepřeje tento úvěr vzít, nepotřebuje si půjčovat tyto prostředky, byť by byly sebevýhodnější. Mně to stejně připadá, že v tomto smyslu jsou ty peníze, i když za značně výhodných podmínek, sakra drahými penězi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní pan kolega Martínek - faktická poznámka limitovaná dvěma minutami.

 

Poslanec Radko Martínek: Paní místopředsedkyně, vážená vládo, první argument. Pan kolega Kalousek nás tady vyzýval, že je legitimní, abychom řekli, že se nám zdá 83 mld. moc. Jak to máme říct, když nemáme žádný podklad? Tak nám předložte podklad, a pak můžeme diskutovat, jestli je to moc, nebo málo, nebo jestli bychom chtěli ubrat, nebo přidat. Nic takového jste nám nepředložili, v tomto materiálu není jediný podklad, kterého bychom se měli držet, takže nemůžeme říct, jestli nám to vadí, nebo nevadí.

Další věc je, že nám byl slíben přesný seznam věcí. Troufám si říct, že žádný seznam nedostaneme ani od Gandaloviče, ani od ministra Jehličky, protože jsem sám tady připravoval materiály k předání majetku krajům a vím, jaké byly problémy s mnohem jednoduššími převzetími majetku. Nic takového, přátelé, nemáte k dispozici a ani nám to nedáte.

Poslední poznámka. Pan kolega ministr Kalousek je zpravidla známý svým ostrovtipem, ale ten jeho příklad na hypotéku, to se mu tedy kardinálně nepodařilo. Opravdu nevím a neznám jediného člověka, který by si dům nebo byt koupil na hypotéku a ještě k tomu platil nájemné. (Potlesk v části sálu.) Tento zákon o tom jednoznačně hovoří, protože my budeme platit samozřejmě úroky, budeme platit jistinu a vedle toho budeme platit ještě nájemné, což jsou platy duchovním 20 let. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan kolega Martínek. Nyní pan ministr Cyril Svoboda s přednostním právem. Prosím.

 

Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Paní místopředsedkyně, já budu velmi krátký, budu reagovat na pochybnost, která se týká vlastnictví církví a jejich nároků jako oprávněné osoby.

Především chci říci, že v roce 1990 byl přijat zákon, který se nazývá o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a Arcibiskupství olomouckého. Poslouchejte dobře: o úpravě některých majetkových vztahů. Výsledkem této právní konstrukce bylo, že se vydal majetek do plného vlastnictví. To byl první krok, kdy již Federální shromáždění rozhodlo o formě, že může být církev osobou oprávněnou a že může být osobou, která dostává do plného vlastnictví. Potom zákon o půdě říká: majetek, jehož původním vlastníkem byly církve - používá množné číslo, tedy církve - náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákona o tomto majetku. A toto potvrdil svým nálezem Ústavní soud, když řešil problém katedrály, kde toto označil za legitimní očekávání. To znamená nejde o realizaci něčeho, co by si teď vymyslela vláda, ale jde o naplnění legitimního očekávání, jak to definuje i Ústavní soud, kroku, který má nastat a který se opírá o náš právní řád. Tím reaguji na to, co řekl pan místopředseda Sněmovny Zaorálek, že nebyli odškodněni jiní. Bohužel, říkám bohužel, v tomto případě jistá silnější pozice vyplývá z toho, že v našem právním řádu je otázka toho legitimního očekávání.

Konečně má-li někdo pochybnost o tom, zda nějaký majetek patří, nebo nepatří do toho okruhu majetku, který má být vydán, zákon je konstruován tak, že vždycky na konec ve sporu rozhodne soud. To znamená je tady ještě kontrola moci soudní, která zajistí, aby nebylo vydáno něco, co vydáno být nemá.

A poslední poznámka k tomu, co řekl pan místopředseda Sněmovny Filip. Modus vivendi se netýkal všech církví, nikdy nebyl ratifikován, takže se nikdy nestal součástí našeho platného právního řádu. Proto nelze argumentovat tím, že ho teď budeme nějakým způsobem měnit nebo napravovat, protože není součástí našeho právního řádu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Nyní zde mám řádnou přihlášku pana kolegy Richarda Dolejše, po něm je přihlášen pan poslanec Rath.

 

Poslanec Richard Dolejš: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k tomu, že se neřadím mezi ateisty a bibli považuji za knihu knih, která člověku rozšiřuje obzor, dovolím si v úvodu svého vystoupení citovat z Lukášova evangelia. Je to stručné, nebudu vás zatěžovat. "Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Nemůže sloužit Bohu i penězům." Tento biblický verš mj. vystihuje… To je ekumenický překlad, to není kralický. Tento biblický verš vystihuje základ sporu mezi Mistrem Janem Husem a katolickou církví, a jak je vidět, tak podstata tohoto sporu, která je dlouhodobá a dlouholetá, stále přetrvává.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, a nyní se vyjádřím k projednávanému návrhu zákona o církevních restitucích.

Není to poprvé, kdy se parlament touto citlivou záležitostí zabývá a stojí před klíčovým rozhodnutím. Na jedné straně zde máme majetkové požadavky a mocenské zájmy Vatikánu, na straně druhé spravedlnost a české národní zájmy. Když byla v roce 1990 poprvé otevřena problematika navracení církevního majetku, ubezpečovali katoličtí politici veřejnost, že církev a církevní řády žádají pouze o budovy, které nutně potřebují pro svou církevní, duchovní, misijní a charitativní činnost. Zároveň deklarovali, že nežádají o navrácení majetku výrobního charakteru, jako jsou pole, lesy, louky, rybníky a jiné statky.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP