(15.10 hodin)
(pokračuje Topolánek)

Já jsem s přípravou na evropské předsednictví velmi spokojen. Problémy jsou spíše s tím, že agenda, která je daná, se ukazuje jako velmi komplikovaná. My budeme mít problémy naplnit agendu, která je kogentní, daná, která je kontinuální, ať už je to haagský program nebo diskuse kolem rozpočtu a finanční perspektivy Evropské unie.

Chci říci, že jsem v žádném případě nepřekročil mantinely toho, co zahraniční cesta na Kypru obnáší. Naopak tour de capital, jak jsem ji nazval, cesta po hlavních městech členských zemí Evropské unie, bude pokračovat, budu tam představovat naše priority, budu pro naše priority se snažit zajistit takovou -

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane předsedo vlády, čas.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Ano. Takovou většinu, aby nám umožňovala tyto priority společně s vámi plnit.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Další čas je pro pana poslance a místopředsedu Lubomíra Zaorálka.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane premiére, ono je to trošku falešný obraz, který zde líčíte, když říkáte, že doufáte, že tady v Parlamentu pokročíte v debatě o českém předsednictví. To vypadá, jako kdyby vám tady v Parlamentu někdo bránil, abyste tu debatu tady vedli. Ale ta situace je úplně jiná. Jestli jsme už před půl rokem v zahraničním výboru materiál Priority, který jste předložili, de facto odmítli a požádali o jeho přepracování, protože na otázku, jaké budou priority, vůbec neodpovídal, tak to je váš problém. Že v únoru, kdy jsme čekali, že materiál přijde, se tady prostě neobjevil, do této chvíle na něj čekáme... To znamená - já spíš obdivuji váš klid, že osm měsíců před předsednictvím to, co máme v ruce, na otázku, jaké jsou priority předsednictví, de facto vůbec neodpovídá. To, co nám prozatím bylo tady doručeno, jsou taková studentská slohová cvičení na téma, co všechno čeká, nečeká Evropskou unii v roce 2009, cvičení, ve kterých je bohužel celá řada chyb a -

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Promiňte, pane místopředsedo -

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, ale abychom si alespoň vysvětlili (předsedající se pokouší přerušit řečníka), v čem byste si měli odpovědět na otázky! Tady prostor pro debatu je, ale vy byste měli s ní pořádně pohnout!

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Nemusíte po mně křičet, pane místopředsedo. Přestože jsem nahluchlý, slyším dobře.

Musím říci, že hlavní priorita českého předsednictví je prokázat, že jsme stát, který je schopen moderovat evropskou diskusi a zvládnout veškerou agendu, která v tom daném roce Evropskou unii provází. To je hlavní priorita. Jestli do toho chceme vnést nějaký speciální český vnos, tak ta diskuse o tom je, jestli jsme schopni v té věci vůbec uspět, jestli patří do mainstreemové diskuse Evropské unie a v daném období bude aktuální, a jestli nebudeme směšní s tím, když tam přineseme něco jiného. Proto se budeme zabývat energetikou, protože od finského předsednictví provází Evropskou unii permanentně po celou dobu ať už aspekt bezpečnosti, nebo klimatických změn. Priority jsou stanovené velmi tvrdě, velmi kogentně a my je budeme redukovat. To je možná diskuse, kterou s vámi můžeme vést.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády. S další interpelací vystoupí pan poslanec Miroslav Krajíček - ve věci regulačních poplatků ve zdravotnictví.

 

Poslanec Miroslav Krajíček: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, v současné době jsme všichni účastníky prostřednictvím různých médií mnohých debat o regulačních poplatcích ve zdravotnictví, které byly stanoveny zákonem číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona číslo 261/2007, o stabilizaci veřejných rozpočtů, který nabyl účinnosti k 1. lednu letošního roku. Jsme svědky různých naprosto protichůdných tvrzení, různých požadavků toho či onoho nebo požadavků na úplné zrušení těchto poplatků.

Jsem si vědom toho, že poplatky fungují krátkou dobu na to, abychom mohli formulovat přesné výsledky dopadů jejich zavedení. Přestože delší období jejich sledování by nám dalo konkrétnější výsledek, chci se vás zeptat na to, jak regulační poplatky fungují po třech měsících jejich sledování a jak se projevují oproti předpokladům, které byly při jejich zavádění očekávány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Krajíčkovi. Odpoví pan předseda vlády Mirek Topolánek.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Do úvodu chci říci, že jsem bytostně přesvědčen, že poplatky mají svůj ideový nebo politický charakter, svůj věcný charakter, nikoli ústavní. To abych svoji řeč započal.

Přece jen si zkusme říci, jaký účel jsme při zavedení těchto poplatků sledovali, abych se postupně dostal případně k tomu, jak fungují, protože musím říci, že vyhodnocení i po kvartálu ukazuje, že to, co jsme od toho očekávali, to naprosto naplňuje, a to nejen v oblasti, kolik peněz vlastně se dostane do zařízení, která je vybírají, ale i z pohledu nečerpání, nezneužívání nadbytečné péče.

Poplatky mají několik funkcí. Ten první je regulační. Symbolický poplatek, jak už jsme řekli, a potvrdilo se to, odrazuje od potřeby nadbytečné zdravotní péče ty občany, kteří ji dodnes nadužívali. Což není u těch, kteří ji opravdu potřebují. Jedná se o pohotovost, návštěvy u lékaře, předepisování některých levných či méně účinných léků. V počtu návštěv u lékaře jsme pořád na špici evropského žebříčku. Je to na třináct návštěv za rok. O vysoké spotřebě léků hovoří odhady expertů z farmaceutické fakulty, které říkají, že se u nás ročně doslova vyhodí léky v hodnotě až deset miliard, což je čtvrtina celkových výdajů pojišťoven v této oblasti.

Druhá funkce je signalizační. Symbolický poplatek dává občanovi signál v okamžiku, kdy čerpá zdravotní péči, že ta má nějakou poměrně vysokou hodnotu. Upozorňuje, že právě čerpá peníze z balíku veřejného zdravotního pojištění, že ten balík je limitovaný, že je povinností nás všech bez rozdílu zdravotního stavu a majetku stavět se k jeho čerpání odpovědně. Je to signál, že užívám prostředků, které tam ostatní občané vložili. I cena běžného vyšetření u lékaře může mít hodnotu až dvacetkrát vyšší, než je poplatek třicet korun.

Třetí určitý účel poplatků je vyjádření pobytových, hotelových, nezdravotnických nákladů. Tady se snad shodneme a snad není rozporu, že to je v pořádku. Týká se to poplatku za pobyt v nemocnici, kdy občan pobývající v nemocnici by i doma vynaložil určité náklady na svůj pobyt, na své stravování. Protože je někdy obtížné určit, kde začíná zdravotní péče a kde již jde o služby, které s ní pouze souvisejí. Každý pochopí, že při pobytu v nemocnici vznikají náklady na energie, jídlo a další služby, které, jak jsem řekl, potřebujeme běžně i doma a dáváme za ně jistě vyšší částku než šedesát korun denně.

Čtvrtá motivace je psychologická. Regulační poplatky prolamují psychologickou bariéru vystavěnou za minulého režimu, že zdravotní péče je zdarma a existuje bezedná státní studnice, ve které je vždycky dost peněz pro všechny pacienty a na jakoukoli péči. Dnes přece víme, že to není pravda, že zdroje jsou limitované, že se k nim musíme chovat odpovědně. Není nic neslušného platit ve zdravotnictví přímo, byť symbolicky, při zachování bezplatnosti definované v ústavě. Zdravotní pojištění je tu především od toho, aby nás ochránilo před katastrofou typu infarkt, rakovina, dopravní nehoda apod. Musíme se podílet na jeho efektivním provozování, jinak peníze mít nebudeme a nebudeme schopni nůžky, které se rozevírají - a to je dnešní úroveň zdravotnictví a poskytování zdravotní péče a možnosti financovat tyto služby z pilíře zdravotního pojištění - tak se budou dále rozevírat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane předsedo. Chce pan poslanec..? Nechce vystoupit.

Jako další vystoupí pan poslanec Michal Hrbata rovněž ve věci regulačních poplatků ve zdravotnictví.

 

Poslanec Michael Hrbata: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane premiére, vládo, kolegyně, kolegové, dovolte, abych přednesl svou interpelaci na premiéra ve věci regulačních poplatků ve zdravotnictví.

Jak všichni víme, regulační poplatky byly stanoveny zákonem číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona číslo 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, s účinností od 1. ledna 2008. Součástí zákona bylo i zavedení limitu ve výši 5000 korun za kalendářní rok. Tento limit neboli horní strop byl zaveden poprvé v historii českého zdravotnictví.

Nyní mé otázky: Co bylo hlavním cílem zavedení horního limitu? Jaké jsou poznatky z prvních tří měsíců zavedení tohoto limitu 5000 korun? Zvládnou zdravotní pojišťovny administrativu kolem tohoto limitu? Kolik pojištěnců orientačně již limit překročilo? Pokud ano, o jaké pojištěnce se jedná? Kdo za tyto pojištěnce neboli pacienty platil poplatky nad 5000 korun dříve?

Děkuji za odpověď.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP