(11.10 hodin)
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych v prvním čtení uvedl návrh novely zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje a souvisejících právních předpisů.
Problematika veřejné podpory je komplexně upravena komunitárním právem, speciálně články 87 až 89 Smlouvy o založení Evropského společenství. Poskytování veřejné podpory, to je selektivní podpory podnikatelům, které může narušit hospodářskou soutěž a vnitřní trh, je obecně zakázáno, nicméně existují výjimky, na základě kterých lze poskytnutí podpory ospravedlnit, např. podpora na zlepšení životního prostředí, podpora určená malým a středním podnikům, podpora vědy a výzkumu, regionálního rozvoje apod.
V současné době je v českém právním řádu systém veřejné podpory upraven zákonem o veřejné podpoře a prováděcím právním předpisem k němu vydaným. Z toho zákona vyplývá, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže plní roli centrálního koordinačního, poradenského, konzultačního a monitorovacího orgánu v oblasti veřejné podpory mimo oblast zemědělství a rybolovu. Dílčí úprava veřejné podpory v oblasti zemědělství je též obsažena v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Tato roztříštěnost úpravy je nežádoucí pro efektivní plnění povinností České republiky plynoucích z komunitárního práva. Proto je nutno vytvořit ucelený systém, v jehož rámci bude jasně vymezena působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i Ministerstva zemědělství.
Navrhovaná právní úprava rozšiřuje působnost zákona také na oblast zemědělství a rybolovu a pro tuto oblast stanovuje kompetenci Ministerstva zemědělství. Navrhovaná úprava dále odstraňuje nedostatky, které vyplynuly ze čtyřletého uplatňování zákona v praxi, a nově upravuje správní trestání v souladu se zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů, to je výše pokut apod. Z těchto důvodů se mimo jiné zavádí nový pojem "koordinační orgán veřejné podpory", jenž je legislativní zkratkou, která souhrnně označuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstvo zemědělství.
Novela zavádí povinnost poskytovatele vyžádat si stanovisko koordinačního orgánu, který bude vydávat stanoviska k podání poskytovatele v řízení před Evropskou komisí ve lhůtě pěti pracovních dnů, v případě zemědělství a rybolovu do patnácti pracovních dnů. Navrhovaná úprava odráží faktický stav, kdy poskytovatelé diskutují většinu svých podání s úřadem před jejich zasláním Evropské komisi. Novela v neposlední řadě také upravuje postup poskytovatele v rámci vymáhání protiprávní veřejné podpory a s tím související sankční oprávnění koordinačního orgánu.
Zcela nově je upravena působnost koordinačních orgánů v oblasti evidence a kontroly využívání podpor malého rozsahu, to je pod 200 000 eur, kde se předpokládá vytvoření centrálního registru. Ministerstvo zemědělství se bude na společném registru podílet a z tohoto důvodu nechalo vypracovat funkční analýzu registru. V této souvislosti se dále navrhuje, aby náklady na realizaci registru byly kofinancovány z integrovaného operačního programu, kde je možno financovat až 85 % z celkového rozpočtu projektu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji předsedovi vlády Mirku Topolánkovi a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je poslankyně Gabriela Kalábková.
Poslankyně Gabriela Kalábková: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já si myslím, že si můžu dovolit být velmi stručná, neboť pan premiér předložený materiál poměrně vyčerpávajícím způsobem již přede mnou vysvětlil.
Jedná se tedy víceméně o technickou novelu a je jistě potřeba, aby se Sněmovna dále tímto materiálem zabývala. Proto doporučuji propustit zákon do dalšího čtení a k projednání výborům tak, jak bylo určeno organizačním výborem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí, takže i obecnou rozpravu končím a budeme hlasovat o návrhu na přikázání výborům. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Já se táži, zdali je nějaký další návrh.
Pokud ne, zahajuji hlasování pořadové číslo 52. Kdo souhlasí s návrhem na přikázání hospodářskému výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 141 poslanců. pro bylo 1123, proti žádný, takže návrh byl přijat.
Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu předsedovi vlády a paní zpravodajce.
Budeme se nyní zabývat bodem 26, což je
26.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 486/ - prvé čtení
Z pověření vlády tento tisk uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o zaměstnanosti, zákon o pobytu cizinců a další související zákony.
Motivem vlády k předložení této novely je stávající situace na trhu práce. Podle čerstvých údajů z března letošního roku dosáhla míra nezaměstnanosti v České republice podle metodiky Evropské unie úrovně 4,8 procentního bodu, což znamená, že Česká republika má momentálně šestou nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie. Na trhu práce je v současné době k dispozici rekordní počet volných pracovních míst, konkrétně 151 tisíc volných pracovních míst. Pokud připočteme k tomuto počtu i číslo legálně zaměstnaných cizích státních příslušníků, ať již ze zemí Evropské unie nebo z mimounijních zemí, tak tento počet je 220 tisíc pracovních míst. Jinými slovy, počet volných pracovních míst a počet pracovních míst neobsazených občany České republiky je vyšší než číslo počtu nezaměstnaných.
Co je však velmi důležité, je porovnat statistiku, která je vedena v evidencích úřadů práce, a statistiku, kterou pravidelně uveřejňuje Český statistický úřad v podobě tzv. výběrového šetření pracovních sil. Je skutečností, že metodika prováděná Českým statistickým úřadem čili proces výběrového šetření pracovních sil přesněji zohledňuje konkrétní počet osob, které práci ve skutečnosti opravdu hledají a které nejsou pouze fiktivně, z důvodu obdržení sociálních dávek, vedeny v evidenci úřadů práce. Z tohoto pohledu to výběrové šetření pracovních sil má větší vypovídací schopnost než evidence nezaměstnaných na úřadu práce.
Je také skutečností, že již delší dobu je rozdíl zaevidovaných osob na úřadech práce a ve výběrovém šetření pracovních sil, které jsou vedeny jako nezaměstnané, téměř 100 tisíc osob. Je velmi závažné, že prakticky 80 tisíc těchto osob, čili 80 tisíc rozdílu mezi evidencí nezaměstnaných na úřadech práce a výběrovým šetřením pracovních sil, jsou nezaměstnaní do šesti měsíců. U těch dlouhodobě nezaměstnaných samozřejmě ten problém již není tak velký, tam v podstatě údaje uvádění evidencemi úřadů práce a výběrovým šetřením pracovních sil se prakticky neliší.
Z hlediska kvalifikační struktury je nesmírně důležité to, že v onom rozdílu počtu osob, které získáváme jako nezaměstnané výběrovým šetřením pracovních sil a evidencí v úřadech práce, které, jak jsem řekl, je téměř 100 tisíc osob rozdílu, tak lidé, kteří mají základní vzdělání, případně střední vzdělání bez maturity, tak z těchto 98 tisíc osob tvoří téměř 70 tisíc osob. To znamená, že otázka kvalifikace a míjení se nabídky a poptávky na trhu práce z hlediska kvalifikace těchto lidí je velmi závažným problémem a je jednou z příčin této nezaměstnanosti.
***