(10.30 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se, kdo dál se hlásí do rozpravy k tomuto poslaneckému návrhu. Pokud se už nikdo nehlásí, můžeme obecnou rozpravu ukončit. Proto ji tedy končím.
Ptám se, jestli ještě nebude vystupovat navrhovatel nebo zpravodaj. Nebudou vystupovat.
Vzhledem k tomu, že bylo podáno veto k projednávání podle § 90, budeme muset hlasovat - pokud s tím souhlasí zpravodaj, tak bychom měli zřejmě hlasovat o návrhu na zamítnutí, který byl podán. Proto svolávám poslance, protože bychom měli hlasovat nejdřív o návrhu na zamítnutí a podle toho bychom potom hlasovali eventuálně o přikázání. Zeptám se ještě - návrh na zkrácení lhůty podán nebyl? Nebyl. Takže pouze to zamítnutí.
Já bych ještě jednou zazvonil na poslance. Prosím všechny, kteří mohou, ať se zúčastní hlasování. Jedná se o hlasování, které se týká poslaneckého návrhu na vydání zákona, kterým by se měnil zákon č. 87 o spořitelních a úvěrních družstvech. V průběhu obecné rozpravy v prvním čtení byl podán návrh na zamítnutí. O tomto návrhu budeme nyní hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 47, přítomno 158 poslanců, pro hlasovalo 73, proti 67. Návrh přijat nebyl.
Takže můžeme nyní hlasovat o návrhu na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh. Žádný další návrh není, budeme hlasovat tento.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru? Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 48, přítomno 160, pro hlasovalo 145, proti žádný. Návrh byl přijat.
To je zřejmě vše, co jsme mohli udělat v prvém čtení. Děkuji navrhovateli, zpravodaji a ukončuji projednávání bodu č. 20.
Další je bod číslo 22:
22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 485/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, aby s návrhem zákona byl vysloven souhlas již v prvém čtení, takže to je opět prvé čtení podle § 90 odst. 2. Poprosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl ministr školství Ondřej Liška. Bude to tedy opět prvé čtení. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já před vás přicházím se státními maturitami. Jsem velmi rád, že mohu uvést návrh novely zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v oblasti reformy maturitní zkoušky.
Málokterá část školského zákona se těší takové pozornosti veřejnosti jako ustanovení o společné části maturitní zkoušky, takzvané státní maturitě. Česká republika patrně drží světový rekord, pokud jde o délku diskusí o její podobě. První vize nové maturity pocházejí již z poloviny 90. let minulého století. V národním programu rozvoje vzdělávání v České republice, Bílé knize z roku 2001, se můžeme dočíst, že závěrečné hodnocení žáků, vzdělávacích programů ukončených maturitní zkouškou neumožňuje v současné době obecnější srovnávání výsledků, jichž jednotliví žáci dosáhli. To také snižuje informační hodnotu maturitního vysvědčení jak pro potřeby vysokých škol, tak pro potřeby zaměstnavatelů. O tři roky později byl schválen nový školský zákon, který již upravoval konkrétní podobu společné maturitní zkoušky. Jak se však záhy ukázalo, byla to v některých částech opět spíše vize, jejímuž uskutečnění bránilo jednak nedostatečné respektování reality současného středního školství, jednak podcenění náročnosti technických a logistických aspektů přípravy nové maturity a také jistá ochablost ministerských úředníků.
České školství, které se za posledních dvacet let vyvinulo ve velmi liberální a diverzifikovaný systém, jednoduše potřebuje alespoň jeden společný svorník, laťku, jejíž nastavení způsobí, že střední školy nebudou na jedné straně opouštět pologramotní absolventi, ale zároveň se společná maturitní zkouška nestane ani strašákem pro mladé lidi, kteří se rozhodli studovat maturitní obory. Já tím zároveň odpovídám na případnou otázku, zdali nejsou důvody pro zavedení společné maturity slabší než v době vzniku Bílé knihy, kterou jsem výše citoval. Nejsou. Spíše naopak.
Reforma maturitní zkoušky je proces vyžadující masivní podporu ministerstva, úzkou provázanost jeho odborných útvarů s Centrem pro zjišťování výsledků ve vzdělávání coby hlavním realizátorem této reformy. A to při respektování skutečnosti, že ve středním školství se teprve rozbíhá kurikulární reforma a poslední žáci, kteří se budou od prvního ročníku základní školy vzdělávat podle školních vzdělávacích programů, dorazí k maturitám až kolem roku 2020. Tolik času ovšem nemáme. Čímž zároveň odpovídám na občasný argument o potřebě čekat na výsledky kurikulární reformy.
Dámy a pánové, návrh novely vytváří legislativní rámec pro uskutečnění nové maturitní zkoušky již ve školním roce 2009/2010. Ve srovnání s dosavadním modelem maturitní zkoušky, zakotveným ve školském zákoně, přináší reformovaný model některé inovační prvky zásadního významu. Jde zejména o zavedení dvou úrovní obtížnosti zkoušek, základní a vyšší. V tomto smyslu se nám podařilo přetnout ten pomyslný gordický uzel v podobě dosavadního jednoúrovňového modelu. Stanovit jednu úroveň maturitní zkoušky totiž znamená dvě možnosti. Buď pro tuto zkoušku stanovíme úroveň jako málo náročnou, ale pak bude pro některé obory tato zkouška vlastně zbytečná a nemotivující.
My chceme zavést do společné části maturity úrovně dvě, tedy základní a vyšší, a jsem přesvědčen, že i v základní úrovni nám srovnatelnost zkoušky pomůže zvýšit kvalitu vzdělávání ve středním školství. Situace bude přehlednější pro rodiče i žáky, kteří budou mít před vstupem na střední školu jasno, na jaké úrovni se zde převážně maturuje. Očekávat se dá v této oblasti i žádoucí konkurence mezi školami, směřující ke zkvalitnění vzdělávací nabídky.
Dále je třeba upozornit na opatření v náběhové fázi reformy maturitní zkoušky, to je v období školních roků 2009/2010 a 2011/2012, která se týkají vymezení druhé povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky jako zkoušky s právem volby předmětu zkoušky, to je cizí jazyk a matematika.
Navrhované legislativní úpravy také umožní Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání účinnější ochranu zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky jako informací veřejně nepřístupných.
Rovněž bych vás rád upozornil, že novela přináší změnu ustanovení o jednotlivé zkoušce, je to § 113, která se může pro každého stát účinným nástrojem pro lepší uplatnění na trhu práce či pro prokázání znalostí při přijímacím řízení na vysoké školy.
***