(18.00 hodin)

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, projednáváme v relativně krátké době druhý návrh, který má řešit problém nárůstu inflace v letošním roce, který je primárně způsoben nárůstem tzv. jádrové inflace, která je důsledkem světového růstu cen především v oblasti energií a také potravin. Myslím, že krásně to lze dokumentovat na tom, že když jsme tady projednávali vládní návrh zákona, kterým se mění valorizační podmínka pro mimořádnou valorizaci, tak jsem jako argument uváděl světové ceny ropy uváděné v barelu lehké severské ropy Brent a tehdy jsem říkal, že je to 104 dolarů a že je to rekordní úroveň ceny ropy. Uběhlo pár týdnů a tato cena je již 115 dolarů za barel ropy. Myslím si, že na tomto časovém posunu a posuvu cen je to vidět naprosto jednoznačně.

Co se týče inflace, čísla jsou také poměrně přesvědčivá. Odpovídají vládním prognózám z hlediska vlivu netržních cen, to znamená, že vliv zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty je zhruba 0,8 procentního bodu, vliv zavedení nových spotřebních daní na energie, které mimochodem dojednala vláda sociální demokracie, a zavázala se k tomu, že je musíme zavést od 1. ledna letošního roku, je zhruba 0,4 procentního bodu a vliv zavedení poplatků ve zdravotnictví je zhruba 0,4 až 0,5 procentního bodu. To znamená, že toto je vliv oněch opatření, která ve svém součtu dělají zhruba 1,6 procentního bodu z inflace, která v lednu, únoru a březnu proti stejným měsícům loňského roku přesáhla 7 %.

Co považuji za nutné zmínit, je, abychom právě velice opatrně zacházeli s touto hodnotou inflace prvních měsíců letošního roku proti stejným měsícům roku loňského, protože podle zákona při valorizaci důchodů byla inflace, která proběhla mezi lednem a červencem loňského roku, to znamená za prvních sedm měsíců roku 2007, ze zákona zohledněna ve valorizaci od 1. ledna letošního roku. To znamená, že tyto měsíce nelze uvádět do výše inflace, která nebyla kompenzována valorizací důchodů. Tím prvním měsícem, od kterého můžeme vycházet, je až měsíc srpen loňského roku. Tady je skutečností, že mezi srpnem loňského roku a lednem letošního roku došlo k nárůstu cen o 5,1 procentního bodu.

Musím také říci, že při návrzích, se kterými přichází vláda jak z hlediska valorizací od 1. ledna, tak z hlediska návrhu zákona, který schválila v prvním čtení Sněmovna napříč politickým spektrem, tak i z hlediska budoucího vládního nařízení o valorizaci důchodů, musíme reálně vycházet ze stavu veřejných financí, tedy především ze stavu příjmů důchodového pojištění. To je základní nedostatek návrhu, který tady obhajoval pan předseda výboru pro sociální politiku Zdeněk Škromach, protože tento návrh nebere v potaz vývoj důchodového systému a především jeho finanční bilance.

Mimochodem, to, že se v důvodové zprávě uvádí, že výdaje na tuto mimořádnou valorizaci dosáhnou 12,5 % není pravdivý údaj. To by musely být valorizovány pouze starobní důchody. Ale vzhledem k tomu, že tady máme dalších zhruba 700 tisíc lidí, kteří jsou nabyvatelé částečných nebo plných invalidních důchodů, tak by zůstali mimo tuto valorizaci, čili skutečná částka, pokud si vezmeme všechny důchodce v České republice, pokud si vezmeme to, že také musíme platit důchody do zahraničí podle smluv o koordinaci systému sociálního zabezpečení, pokud vezmeme v potaz, že své důchodové systémy také obhospodařují resorty Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva financí a Ministerstva spravedlnosti, tak celkové výdaje včetně správních nákladů na tuto mimořádnou valorizaci by nedosáhly 12,5 miliardy, jak je uvedeno v důvodové zprávě, ale 17 miliard korun. A to jistě uznáte, dámy a pánové, že není kosmetický rozdíl, že je to rozdíl poměrně zásadní.

Podívejme se na způsob, jakým mohou být tyto valorizace, ať už řádné, mimořádné, nebo jednoúčelové příspěvky financovány. Lze odhadnout z dosavadního vývoje systému důchodového pojištění, že v letošním roce bude výběr důchodového pojištění vyšší, než odhadoval návrh státního rozpočtu pro letošní rok, a že tento výběr se bude pohybovat někde okolo 318, 319 miliard korun za rok 2008. Celkové výdaje na důchody bez mimořádné valorizace dosáhnou v letošním roce částky zhruba 304 miliardy. Je to opět částka vyšší, než byla rozpočtována v návrhu státního rozpočtu. Ten důvod je jednoduchý. Tempo nárůstu počtu důchodců je vyšší, než předpokládal návrh státního rozpočtu, a také tempo růstu mezd bylo vyšší, tím pádem i vyměřovací základ se zvyšuje. Znamená to tedy, že tyto 304 miliardy jsou nezpochybnitelné výdaje bez mimořádné valorizace. Pokud k nim přičteme nezbytné minimální administrativní náklady na správu důchodového systému, což je částka 5,5 miliardy každý rok, dostáváme se k částce 309,5 miliardy. Vládou navržený návrh povede ke zvýšeným výdajům ve výši zhruba 6,5 miliardy korun. To znamená, že celková výše výdajů důchodového systému s vládou navrhovanou mimořádnou valorizací by dosáhla 316 miliard při příjmech 318, 319 miliard. Znamená to tedy, že je to realistický návrh, ale především také návrh, který nezavádí důchodový systém do deficitu. A z toho také plyne pro každého, kdo počítá a umí počítat, že je to jediný možný návrh, že jakýkoliv jiný návrh by zavedl tento systém okamžitě do poměrně razantního deficitu.

Pokud bychom vyšli z toho, že by měl být schválen jak vládní návrh, tak tento návrh, který byl předložen skupinkou poslanců, tak deficit důchodového systému jenom v letošním roce by dosáhl zhruba 15 miliard korun, a to je částka poměrně razantní a částka veliká. Nemluvě o tom, že zavedení tohoto jednorázového příspěvku by nemělo žádný vliv na ze zákona povinnou valorizaci od 1. ledna letošního roku. To znamená, že tam by došlo k plnému zohlednění inflace. Sice by to vypadalo velmi bohulibě, že důchodci by měli letošní rok kompenzován dvakrát, to znamená tímto mimořádným příspěvkem a potom řádnou valorizací od 1. ledna, nicméně celkový deficit důchodového systému v příštím roce by dosáhl částky někde na úrovni okolo 25 miliard korun - a to už je opravdu zpráva velmi špatná a velmi nepříznivá. Jinými slovy, návrh, který byl předložen, není realizovatelný, protože by jednoznačně důchodový systém uvedl do deficitu.

Já samozřejmě naprosto respektuji, že Česká strana sociálně demokratická kolem toho jakýmsi způsobem odehraje určitý politický výkon. Nejsem v politice první den, abych nevěděl, že toto patří ke koloritu. Na druhé straně tvrdit, že vláda byla přinucena tímto návrhem reagovat, myslím si, není založeno na faktech.

Za prvé. Pokud jsme reálně hledali systémové řešení, a systémovým řešením je právě vládní návrh, který umožňuje kdykoliv v budoucnosti kterékoliv vládě provést mimořádnou valorizaci, pokud ceny vykmitnou přes 5 %, tak čísla o nárůstu přes 5 % mohla být k dispozici nejdříve v únoru letošního roku ve chvíli, kdy byly známé Českým statistickým úřadem vydané oficiální údaje o inflaci za leden letošního roku. To znamená, že pokud v únoru byly známé tyto údaje, Ministerstvo práce a sociálních věcí ještě v únoru vypracovalo návrh systémové změny, to znamená změny, která snižuje valorizační podmínku z 10 % na 5 %, a ještě na začátku března, čili v nejkratších možných termínech, tento návrh projednala a schválila vláda a ještě v březnu byl tento návrh zákona poslán do Poslanecké sněmovny. To, že nakonec na základě širší politické dohody byl projednáván až na začátku dubna, je jiná záležitost. Je to v podstatě technický detail. Ale znovu opakuji: Od zveřejnění oficiálních a naprosto pevných údajů o inflaci za leden nebyla promarněna ani hodina, ani jeden den, a tento návrh byl podán. A musím říci, že by byl býval podán v těchto termínech bez ohledu na to, zda někdo navrhuje šestitisícovou částku, nebo nenavrhuje.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP