(15.00 hodin)

Ministr dopravy ČR Aleš Řebíček Děkuji, pane předsedající.

Dámy a pánové, usnesení vlády č. 1064 nám dalo tyto úkoly:

Za prvé, předkládat vládě každoročně společně s návrhem rozpočtu SFDI návrh aktualizace harmonogramu. V současné době byly zahájeny práce na návrhu rozpočtu SFDI na rok 2009. Harmonogram bude následně aktualizován podle zpracovaného návrhu, předpokládáme, že do 30. 6. 2008.

Dále, zapracovat do harmonogramu přípravu a realizaci staveb obchvatu obcí tak, jak je uvedeno v příloze usnesení, a to s ohledem na možnost realizace v uvedeném období. Tuto problematiku prověřilo Ředitelství silnic a dálnic. Z prověření vyplynulo, že dvě stavby jsou již realizovány, u celé řady staveb byla příprava již zahájena, je však hrazena z tzv. globálu, peníze předem neurčené jmenovitě. Některé stavby obchvatu naopak není možné z časového hlediska a faktického stavu jejich přípravy zahrnout do harmonogramu pro léta 2008-2013.

Dále, prověřit u příslušných představitelů Rakouské republiky možnost realizace variantního silničního řešení přeshraniční komunikací Brno-Vídeň. Já jsem požádal českého velvyslance v Rakousku, aby u příslušných představitelů prověřil možnost realizace variantního silničního spojení Brno-Vídeň. Rakouskou stranou bylo potvrzeno, že setrvává na svém předchozím stanovisku, tedy vést trasu přes hraniční přechod Mikulov-Drasenhofen. V současné době proběhlo meziresortní připomínkové řízení k materiálu Příprava a výstavba kapacitní pozemní komunikace v úseku Pohořelice - státní hranice s Rakouskem. Na základě tohoto materiálu by vláda měla rozhodnout o konečném vedení rychlostní silnice a případně ministru dopravy uložit přípravu mezivládní dohody o propojení R52 a rakouské dálnice A5.

Další úkol byl společně s dalšími ministry do 30. dubna 2008 předložit vládě srovnávací analýzu jízdních dob a kvalitativních parametrů existující a plánované silniční a železniční infrastruktury na spojení krajů a aglomerací na prioritních osách rozvoje a analýzu naléhavosti odstraňování průtahů silnic 1. třídy obcemi. Ustavující jednání pracovní skupiny ve smyslu tohoto úkolu, složené ze zástupců ministerstev životního prostředí, místního rozvoje, MPO, financí a dopravy, se uskutečnilo 14. 2. 2008. Jmenovaní zástupci byli seznámeni s připomínkami a zpracování analýzy bylo zadáno Centru dopravního výzkumu Praha. Na prvním jednání bylo dohodnuto upřesnění rozsahu a další jednání je svoláno na 18. 3. 2008.

Poslední úkol - společně s Ministrem životního prostředí jmenovat skupinu odborníků, která vyhodnotí variantní řešení výstavby silničního okruhu kolem Prahy, dálnice D3, rychlostní silnice R55 v úseku Otrokovice-Rohatec. Problematiku v této souvislosti řeší Ředitelství silnic a dálnic. Podskupina odborníků byla ustanovena, a to ze zástupců ČVUT, VUT Brno a Univerzity Pardubice, kteří zastupují nezpochybnitelné české odborné autority pro dopravní problematiku, jako jsou profesor Moos, profesor Lehovec, profesor Barták, profesor Stránský a profesor Melichar. Předpokládá se doplnění skupiny odborníky na urbanistiku a ornitologii a samozřejmě zástupci Ministerstva dopravy a Ministerstva životního prostředí.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Paní poslankyně Jakubková ještě bude reagovat.

 

Poslankyně Věra Jakubková: Děkuji, pane ministře, za vaši odpověď. Bohužel musím konstatovat, že byla povrchní a nedostatečná, a chtěla bych vás požádat o odpovědi na mé konkrétní otázky formou písemnou. Také jsem chtěla říct, že některé informace, které tady uvádíte, považuji také za hodně nepřesné, a myslím si, že neuspokojily ministra Martina Bursíka, který na některé z nich reagoval v dopise, který vám adresoval.

Já se nyní omluvím, protože musím na zasedání komise Kapsch, a říkám, budu počítat s tím, že se s mými otázkami vypořádáte písemně. Velmi vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá. Takže paní poslankyně se spokojí s písemnou odpovědí nebo doplněním písemným. Pan ministr Řebíček ještě bude reagovat.

 

Ministr dopravy ČR Aleš Řebíček Prostřednictvím pana předsedajícího - spolehněte se.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Takže končíme tuto interpelaci. Požádám pana poslance Karla Černého, aby přednesl svou interpelaci na místopředsedu vlády Martina Bursíka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Černý: Vážený pane ministře, v září loňského roku jste navštívil Vysočinu a v rozhovoru pro Jihlavské listy jste uvedl, že Vysočina je jedním z regionů, který má největší potenciál pro výstavbu větrných elektráren. Podle větrných map se však využitelný potenciál nachází jen na malé části kraje Vysočina, a to zejména v CHKO Žďárské vrchy. A zde se snad shodneme, pane ministře, že smyslem vzniku chráněných krajinných oblastí je přírodu chránit, nikoliv ji přeměňovat v průmyslovou zónu.

V poslední době je však největší pozornost věnována už stojícím větrným elektrárnám, které jsou na Vysočině ve zkušebním provozu. Navzdory vašim ujišťováním o nových technologiích se tato zařízení stávají zdrojem ohrožení pro celou řadu občanů. Od listopadu 2007 se na vrtulích v Pavlově u Stonařova na Jihlavsku několikrát tvořila silná vrstva námrazy, která odlétávala do vzdálenosti až 150 metrů a ohrožovala tak nejen řidiče na silnici ležící v bezprostřední vzdálenosti, ale i kohokoliv, kdo by šel kolem pěšky. Na stejné problémy místní občané upozorňovali i v prosinci 2007, a že se nejedná o ojedinělou situaci, dokazovaly průběžné zprávy v médiích. Podobný problém s odlétávající námrazou, na který upozornila televize Nova, se vyskytoval i u obce Kámen na Havlíčkobrodsku. Bezpečností kolem větrných elektráren se zabývá krajský úřad, který dokonce navrhl provozovateli zastavit provoz větrné elektrárny po celé zimní období. Varovné hlasy proti větrným elektrárnám zaznívají i na půdě krajského zastupitelstva, i od celé řady občanských sdružení.

Pane ministře, stále si myslíte, že Vysočina je vhodná pro výstavbu větrných elektráren, i přesto, že kvůli častému výskytu námraz budou muset být větrné elektrárny část roku odstaveny?

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď poprosím pana místopředsedu vlády, aby na tuto interpelaci odpověděl.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, děkuji vám za tu interpelaci, která se dotýká jednoho konkrétního aspektu provozu větrných elektráren, především v zimním období.

Ano, já si stále myslím, že Vysočina je vhodnou lokalitou pro výstavbu větrných elektráren, s tím, že každý jednotlivý projekt musí být posuzován z pohledu jeho možného konfliktu s krajinným rázem, z pohledu možného konfliktu s výskytem zvláště chráněných živočichů a rostlin, chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny, 114, a že je celá řada aspektů, které posuzuje ve správním řízení dotčený úřad. A při tom standardním povolovacím procesu se samozřejmě berou v úvahu i takové otázky, jako je vzdálenost umístění toho zařízení od obytné zóny, a každý takový projektant musí předložit hlukovou mapu, musí předložit celou řadu dalších podkladů pro studia.

A konkrétně, pokud se týká té námrazy, tak my nyní na Ministerstvu životního prostředí připravujeme dvě věci, které se týkají větrných elektráren. Jednak je to pracovní skupina, která pracuje na identifikaci a následném odstranění administrativních bariér při povolovacím procesu obnovitelných zdrojů energie, protože se ukazuje, že ten proces administrativní je velmi náročný a přistupuje se k tomu téměř analogicky, jako u velkých centrálních zdrojů energie. Ale také připravujeme metodický pokyn, jehož součástí je také stanovení minimálních bezpečnostních vzdáleností, které se týkají pohybu osob.

Teď je to tak, že za bezpečnost provozu elektrárny odpovídá provozovatel větrné elektrárny a běžně nové stroje jsou vlastně vybaveny detektory, které sledují námrazu. Ty nové stroje jsou vybaveny vlastně systémem, který zajišťuje odmrazení toho rotoru. Čili je tam vlastně zahřívání rotoru. A jestliže dojde k tomu, že skutečně klimatické podmínky jsou takové, že vznikne silná námraza, tak ten stroj se vypíná z provozu a vlastně uvedení rotoru znovu do pohybu se může dít technicky. Je to umožněno tou technologií pouze za přítomnosti obsluhy, protože jinak ty elektrárny jsou bezúdržbové. A ten náběh do toho provozu jde za velmi pomalého chodu, kdy ta námraza vlastně odpadává přímo, nedochází k tomu, že by ta námraza se rozlítala do vzdálenosti od toho rotoru, ale vlastně odpadává, při tom pomalém náběhu rotoru odpadává přímo na tom místě. Okolí elektrárny musí být vybaveno viditelným značením, které vlastně upozorňuje občany na to, že tam může dojít k ohrožení.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP