(16.20 hodin)
(pokračuje Němcová)

Je před námi hlasování o usnesení, tak jak je přijal zahraniční výbor. Já toto usnesení zopakuji: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci, podepsané v Praze dne 6. září 2007."

 

O tomto návrhu usnesení rozhodneme v hlasování pořadové číslo 141, které zahajuji, a tážu se, kdo souhlasí. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 141, přítomno 151, pro 105, proti nikdo. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

 

Děkuji panu ministrovi školství, děkuji panu zpravodaji Šimonovskému. Končím projednávání bodu 70, sněmovního tisku 326.

 

Je před námi bod

 

72.
Vládní návrh, kterým se Parlamentu České republiky předkládá návrh
na vypovězení Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 45 ze dne 21. června 1935
o zaměstnávání žen podzemními pracemi v podzemí a dolech všech druhů,
a článku 8 odst. 4 Evropské sociální charty ze dne 18. října 1961
/sněmovní tisk 336/ - druhé čtení

 

Opět úvodní slovo patří místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí Petru Nečasovi.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, návrh na vypovězení Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 45 a příslušného článku Evropské sociální charty je předkládán ze dvou základních důvodů. Tím prvním je, že se postupně ustupuje od plošné ochrany jednotlivých sociálních skupin, například na základě ochrany jednoho pohlaví, a také současně že je trendem přestat s abstraktními zákazy založenými pouze na tom, že se jedná o ženu, a více se berou v potaz případné dopady, které mohou ohrožovat konkrétní ženy v konkrétní situaci. Za druhé a především - a to chci zdůraznit - primárním a nejdůležitějším důvodem tohoto návrhu je, že tento návrh směřuje ke sladění našich závazků s požadavky evropské legislativy v oblasti rovnosti žen a mužů. Evropský soudní dvůr totiž ve svém rozsudku z února roku 2005 výslovně stanovil, že závazky vyplývající z této úmluvy, tedy jmenovitě plošný zákaz práce žen v podzemí, nejsou slučitelné s ustanoveními příslušných evropských směrnic.

Protože se v průběhu projednávání ve výborech Poslanecké sněmovny objevily otázky zpochybňující dopad tohoto rozsudku, chci zde vysvětlit následující. Je pravda, dámy a pánové, že Rakousko, kterého se onen rozsudek týkal, nebylo v souvislosti s touto úmluvou odsouzeno za žádné porušení povinnosti členského státu, a nebyla mu tedy udělena žádná pokuta. Jediným důvodem však je, že podle článku 7 Úmluvy č. 45 ji Rakousko mohlo vypovědět pouze v roční lhůtě na přelomu let 1997 a 1998 a Evropská komise upozornila rakouskou vládu na její rozpor s evropskou legislativou až několik měsíců poté, co takto stanovené období pro možnost výpovědi úmluvy uplynulo. Rakousko tedy nemělo možnost úmluvu v reakci na stanovisko Evropské komise vypovědět, a právě to byl jediný - a to chci zdůraznit - jediný důvod, proč nebylo pokutováno.

Z toho také vyplývá, že nevypovězení této úmluvy nyní, tedy v době, kdy z hlediska Evropské unie není po onom rakouském rozsudku žádný prostor pro zpochybňování rozporu mezi úmluvou a evropskými směrnicemi, by pro Českou republiku znamenalo vystavit se zcela jistému odsouzení pro neplnění povinnosti členského státu Evropské unie.

Protože v okamžiku vypovězení úmluvy by došlo k rozporu vnitrostátní právní úpravy se závazkem vyplývajícím z článku 8 Evropské sociální charty, navrhuje se zároveň vypovědět také příslušný odstavec charty.

Rád bych při této příležitosti ještě jednou zdůraznil, paní poslankyně a páni poslanci, že vypovězení Úmluvy č. 45 samozřejmě nesměřuje k nucení žen, aby přijaly fyzicky nevhodné a namáhavé zaměstnání. Nadále budou využívány standardní mechanismy výběru vhodných zaměstnání, které již nyní existují v zákoně o zaměstnanosti a v jejichž rámci se přihlíží ke zdravotní způsobilosti, kvalifikaci a schopnostem, včetně fyzických, konkrétních uchazečů či uchazeček o dané zaměstnání.

Děkuji vám, dámy a pánové, za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu místopředsedovi. Usnesení výboru pro sociální politiku bylo rozdáno jako sněmovní tisk 336/1. Výbor pro evropské záležitosti předložil záznam z jednání. Nejprve požádám zpravodajku výboru pro sociální politiku, paní poslankyni Dagmar Molendovou, aby nás seznámila s jednáním tohoto výboru. Prosím, paní kolegyně.

 

Poslankyně Dagmar Molendová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si seznámit vás s usnesením ze schůze výboru pro sociální politiku, která se konala 16. ledna tohoto roku.

Po odůvodnění státního tajemníka ministra práce a sociálních věcí pana Šimerky, zpravodajské zprávě poslankyně Molendové a po rozpravě výbor pro sociální politiku doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k vypovězení - za prvé - Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 45 z 21. 6. 1935 o zaměstnávání žen podzemními pracemi v podzemí a dolech všech druhů; za druhé - článku 8 odst. 4 Evropské sociální charty ze dne 18. října 1961.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní zpravodajko. Další zpravodajkou je paní poslankyně Anna Čurdová. Přednese nám zprávu o tom, jak jednal výbor pro evropské záležitosti. Prosím, paní kolegyně.

 

Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila se záznamem z jednání výboru pro evropské záležitosti z jeho 30. schůze, která se konala 17. ledna 2008. Výbor pro evropské záležitosti po úvodním slově náměstka ministra práce a sociálních věcí dr. Mariána Hoška, po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslankyně Anny Čurdové a po rozpravě nepřijal žádné usnesení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní zpravodajko. Otevírám rozpravu. Opět jsem bez písemných přihlášek. Proto se vás ptám, zda se někdo chce přihlásit do rozpravy k tomuto bodu. (Hlásí se poslanec Jičínský.) Nevidím žádnou takovou přihlášku, proto rozpravu končím.

Pomozte mi, prosím, pane ministře, abychom se mohli vrátit do rozpravy.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Ano.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Já se vám velmi omlouvám, pane kolego Jičínský, že jsem přehlédla vaši přihlášku. Jsme zpět v rozpravě ke sněmovnímu tisku 336. Slovo má pan poslanec Zdeněk Jičínský.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, vrátím se k tomu, co jsem říkal v prvním čtení. Budu jenom stručně reagovat na to, co tu říkal pan ministr k důvodům, proč se máme zachovat tak, jak je navrženo. Já ty důvody, které on uvedl, uznávám, protože si myslím, že argumentaci, která je z tohoto hlediska z evropských kruhů, reprodukoval přesně. Přesto považuji důvody, které jsou tam uvedeny, za ne zcela přesvědčivé, což není v této věci vina pana ministra. To je prostě určitý trend, který se tu prosazuje. Já si osobně myslím, že rovnoprávnost mužů a žen neznamená, že se má vést tak důsledně, jak je to například v této věci. Opět říkám - nemyslím si, že to je vina pana ministra. Chápu, že on je v určité roli. Také tady nebudu vyzývat Sněmovnu k tomu, aby doporučení neakceptovala, protože bychom se skutečně dostali do zbytečných mezinárodněprávních komplikací, ale přece jenom si myslím, že při úvaze o určitých věcech se nemáme vzdávat práva na vlastní názor, na vlastní rozum.

V tomto smyslu tedy tady říkám své stanovisko, že o této věci mám velmi vážné pochybnosti, když to řeknu eufemisticky. Jinak si myslím, že to je nesmysl - ale děj se vůle boží.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP