(12.50 hodin)
(pokračuje Doktor)

To jsou poznámky, které se týkají toho vystoupení, v němž zazněla spousta výhrad. Dovolte říci argument poslední.

Já jsem studoval předlohu, výstup České národní banky, myslím, že je to 105. inflační odhad, který je významně korigovaný proti tomu, jaké odhady inflačních impulsů zaznívaly zejména v závěru loňského roku. To, že odhadovaná inflace pro letošní rok je významně korigována v úrovni 4 % a je tam jasně říkáno, že samozřejmě počátek roku bude významně ovlivněn tím, že se jak podnikatelé, tak ekonomika obecně mohla připravit vzhledem k tomu, že úprava, reforma byla přijata v polovině roku, byla tedy prediktabilní, daly se dopočítat výsledné jevy, tak tím pádem se ekonomika na to připravila daleko dříve a signály odezněly daleko více v tom prostředí loňského roku. V letošním roce se tedy nebude dít žádné velké cenové zemětřesení.

Ale to, z čeho bychom se tu měli zkoušet, a to, čím bychom se asi měli trápit navzájem, je význam měnověpolitické inflace, o níž máme vést debatu. A její význam není přeceňován a nečiní ani 40 % z toho, co odhaduje Česká národní banka. Všechny ostatní doprovodné jevy jsou vytvářeny tlaky vnějšího prostředí a na ně nemá český parlament absolutně žádný vliv.

Prosím, aby tedy i tento argument byl brán v potaz, protože to, co neprospívá ekonomice, co neprospívá trhu a neprospívá to ani občanům, je fakt, že do doby, pokud budeme vytvářet nejistotu - a ta je vytvářena bohužel nebo právě i takovýmito návrhy - tak inflační impulsy neodezní, budou se prodlužovat a budou v ekonomice nastupovat se zpožděním.

Tolik můj příspěvek do debaty. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Dalším přihlášeným je pan poslanec Sobotka, posléze pan poslanec Martínek a pan místopředseda Filip. Pouze avizuji, že vyhlásím polední přestávku v řádném termínu z důvodu jednání organizačního výboru v této době.

Vážený pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, vážené kolegyně, musím říci, že v jedné věci měl pan poslanec Doktor pravdu, a to byla analýza změny struktury sazeb z přidané hodnoty v roce 2004, protože tam skutečně byla dvě časová pásma. To zásadní zvýšení DPH, to znamená přeřazení položek z pěti- do devatenáctiprocentní sazby, proběhlo až k datu vstupu České republiky do Evropské unie. Proběhlo z jediného důvodu - vláda prostě tehdy nechtěla zdražovat dřív, než to po nás Evropská unie chtěla. To znamená, že ani o jediný měsíc dřív zvýšení DPH nepředběhlo nejpozdější možný termín, kdy po nás Evropská unie v rámci svých pravidel požadovala ono zvýšení DPH. Pokud nám to dnes pan poslanec Doktor vyčítá, má na to naprosto plné právo, ale já se domnívám, že z pohledu peněženek občanů to v roce 2004 bylo dobré rozhodnutí. Z pohledu státního rozpočtu to zas tak dobré rozhodnutí v tom roce 2004 nebylo.

Druhá poznámka se týká snížení daní. Ano, v roce 2006, což byl poslední funkční rok minulé vlády, došlo ke snížení složené daňové kvóty. Tou příčinou ovšem nebylo pouze zavedení společného zdanění manželů s dětmi. To ušetřilo daňovým poplatníkům v roce 2006 asi čtyři, možná pět miliard korun na výdajové straně. Důležitým faktorem bylo také snížení dvou sazeb daně z příjmů, které znamenalo snížení nejnižší sazby z 15 na 12 % a snížení druhé sazby z 20 na 19 %. To se dotklo 80 % daňových poplatníků v České republice. A neméně významné byly změny, které se dotkly živnostníků. A to byla ona změna, ve které jsme velkoryse umožnili více využívat tzv. výdajové paušály a rozšířili jsme pásmo i výši těchto výdajových paušálů u živnostníků. Díky tomu v roce 2006 ušetřili živnostníci několik miliard korun.

Já jsem přesvědčen o tom, že tyto změny u daně z příjmů, které jsme provedli počínaje 1. lednem 2006, poté výrazně přispěly ke zvýšení motivace pracovat a výrazně podpořily následující pokles nezaměstnanosti v České republice, který vyvrcholil v roce 2007.

Nebylo to jediné opatření, které pomohlo vyšší zaměstnanosti. Stejně tak důležité jako snížení daně z příjmů u pracujících lidí a pracujících rodin s dětmi byla opatření v sociální oblasti, zejména reforma životního a existenčního minima, která začala platit od 1. ledna 2007 a která se ukázala mimořádně úspěšná z hlediska úspor na výdajové straně veřejných rozpočtů. Chtěl bych připomenout, že to byla změna, kterou prosadila tehdejší koaliční vláda proti vůli opozice, tehdy Občanské demokratické strany. Čili to byla také důležitá věc, která pomohla stabilizovat výsledky státního rozpočtu v roce 2007.

Čili ano, chtěl bych se přihlásit ke snížení složené daňové kvóty v roce 2006. Pokládám to za pozitivní jev, který podpořil zaměstnanost díky své struktuře. Ale nebylo to jenom díky společnému zdanění manželů s dětmi, ale byla tam celá řada daňových úprav, které pozitivně motivovaly zaměstnance a živnostníky z hlediska čistých příjmů, které mohli následně poté inkasovat nebo v daňových vratech.

To je jedna věc, kterou bych chtěl v té diskusi, kterou zde vedeme, poznamenat. Druhá poznámka je rozpočtová.

Já jsem zde zaznamenal jak ze strany pana ministra financí, tak pana poslance Doktora povzdech nad tím, že nemáme vyrovnaný rozpočet. Chtěl bych zdůraznit, že vaše koalice má v této Poslanecké sněmovně většinu, byť ta většina je těsná, a vy zde můžete realizovat jakou chcete rozpočtovou politiku. Sociální demokracie měla na vaši rozpočtovou politiku jiný názor, vy jste prosadili vlastní podobu rozpočtové politiky. A ta nepočítá s vyrovnaným rozpočtem až do roku 2010. Čili vaše aktuální rozpočtová politika počítá s tím, že schodky státního rozpočtu budou počínaje letošním rokem a konče rokem 2010 pohybovat v pásmu 72 až 74 miliard korun. Čili vaše rozpočtová politika schválená vašimi koaličními poslanci počítá s tím, že deficity státního rozpočtu budou ještě za dva či tři roky pohybovat kolem úrovně 70 miliard korun.

To, proč jsem připomínal dobrý výsledek loňského hospodaření, byl fakt, že se domnívám, že loňský rok přece umožňuje vládě, aby aktualizovala svoji rozpočtovou politiku a měla ambicióznější cíle, pokud jde o snižování deficitu veřejných rozpočtů zejména tehdy, pokud jste si v letošním roce vytvořili obrovský daňový polštář díky tomu, že jste z kapes daňových poplatníků vytáhli 35 miliard korun navíc v oblasti nepřímých daní. Vy jste získali díky zvýšení nepřímých daní 35 miliard korun. To není jen DPH, o které zde vedeme debatu. Vy jste zvýšili spotřební daně z tabákových výrobků, vy jste zavedli nové ekologické daně. Tohle všechno vám přineslo 35 miliard korun navíc do veřejných rozpočtů. To je přece úžasná suma, navíc dobré rozpočtové výsledky loňského roku, navíc 90 miliard korun v rezervních fondech. Vždyť to přece vytváří prostředí pro to, aby v letošním roce stát hospodařil s nižším schodkem, než hospodařil v loňském roce.

Musím říci, že my jsme připraveni jako opozice, pokud by se např. vláda rozhodla z těch 90 miliard korun 30 miliard korun použít na snížení deficitu v letošním roce, takové rozpočtové opatření podpořit, protože si myslíme, že by bylo užitečné, aby se peníze neutratily a použily se na snížení schodku v letošním roce. Když už se tolik občanů muselo obětovat, když už vám musí zaplatit 35 miliard na daních v letošním roce, když už musí platit miliardy na poplatcích, tak ať to aspoň k něčemu je! Ať to je aspoň k tomu, že se sníží schodek státního rozpočtu.

Velmi zajímavý je fakt, že Slovenská republika měla v roce 2007 vyšší deficit veřejných rozpočtů než Česká republika. Čili my jsme loni podle předběžných údajů měli nižší schodek veřejných rozpočtů než Slovensko, a to se Slovensko chystá od 1. ledna 2009 zavést společnou evropskou měnu. To znamená - Slováci, kteří měli loni vyšší schodek než my, příští rok budou s vysokou pravděpodobností platit eurem. Česká vláda nemá do této chvíle stanovený žádný oficiální termín pro přijetí společné evropské měny.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP