(16.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)

Toto je věc, která v České republice dosud v právním řádu nebyla, a mezinárodní organizace toto České republice výrazně vytýkaly. My chceme touto úpravou v zásadě přijmout v České republice standard v oblasti postihu korupce, který je běžný v jiných státech západní Evropy. Nechci zde mluvit o jednotlivostech, ty zde již byly řečeny. Obecně chci říci, že je zde nová skutková podstata, zvýšení trestních sazeb za jednotlivé formy korupce. U nejzávažnějších forem z 8 na 12 let. Co je důležité, že se dále upravuje to, že finanční úřady, které při finančních kontrolách zjistí, že je zde podezření, že byla páchána korupce, jsou povinny podle našeho návrhu toto oznámit orgánům činným v trestním řízení, konkrétně Policii České republiky. Dosud byly tyto finanční úřady vázány povinností mlčenlivosti a toto neučinily.

Takže vidíte, dámy a pánové, jen z namátkového výčtu tří čtyř opatření, o ostatních hovořil pan kolega ministr dopravy, že těchto 15 bodů stojí za to seriózně projednat, a já předpokládám, že tento návrh projde do dalšího čtení a na ústavněprávním výboru jej prodiskutujeme a případně doplníme o další opatření, kterými může trestní právo efektivně bojovat proti korupci a proti praní špinavých peněz.

Takže vás prosím, abyste tento návrh podpořili do dalšího čtení, tak aby mohl být seriózně a podrobně projednán. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane ministře. Táži se vás, paní poslankyně a páni poslanci, kdo si přeje zapojit do otevřené rozpravy. Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že ani pan navrhovatel, ani pan zpravodaj si nepřejí přednést závěrečná slova.

V rozpravě nezazněl návrh na vrácení k dopracování ani na zamítnutí, můžeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

 

Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má prosím někdo z vás jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.

 

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 393 a táži se vás, kdo souhlasí s tímto návrhem na přikázání. A kdo je proti?

Z přítomných 140 poslankyň a poslanců se pro návrh vyslovilo 97, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru.

 

Končím první čtení tohoto sněmovního tisku.

 

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu, kterým je bod číslo

 

39.
Vládní návrh zákona o výkonu zabezpečovací detence
a o změně některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 251/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti, pan Jiří Pospíšil. Vážený pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji vám. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně odůvodnil návrh nového zákona - zákona o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů. Chci konstatovat, že toto je jedna z vládních důležitých priorit, je to součástí reformy justice.

Co je součástí tohoto návrhu? Naší snahou je zavést speciální typ ochranného opatření, tzv. zabezpečovací detenci. Je to prostředek, který zná trestní politika ve většině vyspělých států západní Evropy. Například v Bavorsku zavedli zabezpečovací detence již v počátku 70. let a české trestní právo to, že neexistovala zabezpečovací detence, velmi výrazně pociťovalo.

Cílem zabezpečovací detence je zajistit pachatele závažné trestné činnosti, kteří páchají trestnou činnost z důvodu toho, že jim buď chybí volní, nebo rozumová složka, to znamená nejsou to v uvozovkách běžní pachatelé a je u nich velké nebezpečí, že budou po propuštění dále v trestné činnosti pokračovat. Jinými slovy, je velmi nebezpečné, aby takovýto pachatel byl po výkonu trestu propuštěn na svobodu a hrozilo zde další riziko pokračování trestné činnosti. Všichni známe případy agresorů, sexuálních deviantů, kteří po propuštění z výkonu trestu pokračují v páchání trestné činnosti, anebo protože jsou duševně nemocní, nedochází u nich k výkonu trestu, pouze například k ochrannému léčení, jsou umístěni do léčebných ústavů, z nich utíkají a dále páchají trestnou činnost. Takže ochranné opatření v podobě zabezpečovací detence je pro pachatele závažné trestné činnosti, kteří jsou nějakým způsobem postiženi a je u nich velké nebezpečí recidivy, to znamená pokračování v této závažné trestné činnosti, a tito lidé se nechtějí dobrovolně podřídit ochrannému léčení, to znamená nechtějí například podstoupit v případě sexuálních deviantů buď chemickou léčbu, nebo až případně kastraci. Nejsou ochotni podstoupit léčbu, a tudíž stát musí nějakým způsobem proti nim zasáhnout a oddělit takovéto jedince od společnosti.

Proto zavádíme zabezpečovací detenci jako samostatný typ ústavu. Počítáme s tím, že v případě, že zákon bude přijat, vzniknou dva takovéto ústavy na území České republiky. První již v tuto chvíli Ministerstvo spravedlnosti připravuje, bude v rámci brněnské věznice, a druhý by měl vzniknout v areálu Vidnava, což je bývalý klášter v Olomouckém kraji. Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že bude schopno připravit tato zařízení v případě přijetí tohoto zákona již od poloviny příštího roku tak, aby mohl být zákon velmi rychle aplikován, protože experti i praktici upozorňují na to, že jeho absence způsobuje vážná rizika a ohrožení společnosti.

Dámy a pánové, já vás proto žádám, abyste tento návrh projednali, propustili jej do dalšího čtení, tak abychom například při podrobné rozpravě v ústavněprávním výboru mohli projednat všechny aspekty této právní úpravy, o jejíž potřebnosti zde v sále snad nikdo nepochybujeme. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Radim Chytka. Vážený pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Chytka: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, chce se mi říci, že diskuse o zabezpečovací detenci je stará jak lidstvo samo. Neboť jenom v České republice se o zabezpečovací detenci diskutuje již od 70. let minulého století a ta diskuse nabyla na intenzitě právě v posledních letech. Výsledek máme na stole a je obsažen ve sněmovním tisku 251.

Co se týče zabezpečovací detence, tak jak je v tomto sněmovním tisku obsažena, byl jsem ubezpečen, že drtivá většina odborníků, drtivá většina odborné veřejnosti, podporuje zabezpečovací detenci, tak jak je v tomto sněmovním tisku napsána. Ono je to celkem i logické, když si uvědomíme, že v psychiatrické léčebně by neměli být lidé, kteří se dopouštějí závažné trestné činnosti, a ve věznicích by neměli být lidé, kteří jsou duševně nemocní.

Jaká je současná situace? V současné době můžeme nařídit ochranné léčení. To je buď ambulantní, nebo ústavní, ale právě u toho ústavního ochranného léčení, jak tady pan ministr již sdělil, ti pacienti mnohdy tuto léčbu sabotují, snaží se jí vyhnout, a to zejména tak, že z psychiatrické léčebny se snaží i utéci. Autoři sněmovního tisku 251 se domnívají, že právě zabezpečovací detencí by bylo možné na ty pacienty působit dlouhodobě a samozřejmě nasadit takovou léčbu, která by v tom optimálním případě mohla vést i k vyléčení pacienta, pokud by toto nešlo nebo pokud by ta diagnóza byla v rozporu s úplným vyléčením, tak alespoň pacienta naučit s chorobou žít a vrátit jej zpátky do společnosti.

Já se domnívám, že tato myšlenka si získá podporu napříč Poslaneckou sněmovnou, napříč poslaneckými kluby, a tak asi zbývá zodpovědět otázku, zdali jsou zabezpečeny finanční prostředky pro zabezpečovací detenci. I zde mám pro vás dobrou zprávu. Ve vězeňském areálu ve vězeňské nemocnici v Brně-Černovicích byl již opraven pavilon s kapacitou 48 lůžek pro zabezpečovací detenci. A protože tento zákon nemá retroaktivitu, tak v podstatě ihned po schválení je možné zabezpečovací detenci využívat.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP