(15.10 hodin)
(pokračuje Jehlička)

Rozhodně se proto do budoucna nebráním jakýmkoliv iniciativám k vylepšení a zdokonalení autorského zákona. Naopak je chci brát vždy vážně a po jejich nezbytné analýze a domyšlení všech možných dopadů, včetně posouzení slučitelnosti s mezinárodními závazky, jsem připraven pracovat na podstatnější novelizaci autorského zákona.

Myslím, že následky neopodstatněných průtahů s nápravou vytčených nedostatků včetně reálně hrozící žaloby Evropské komise na Českou republiku si jistě každý z nás uvědomuje dostatečně. Právě tato naléhavost a další rizika, blíže rozvedená v důvodové zprávě, vedla vládu k tomu, že v zájmu co nejrychlejší a nejjednodušší procedury navrhla Sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvním čtení. Tuto zkrácenou proceduru Sněmovna neakceptovala a já to zcela chápu.

Věřím, že s pochopením vážnosti situace přistoupíte k projednání návrhu vstřícně, s vědomím naší společné odpovědnosti. Děkuji za vaši pozornost a za pochopení.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji, vážený pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vítězslav Jandák. Máte slovo, vážený pane poslanče.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, my projednáváme sněmovní tisk číslo 289, novelu tzv. autorského zákona. Zdůvodnění, proč nám vláda tento návrh předkládá, jste jednak slyšeli od ministra kultury Václava Jehličky, jednak je máte ve velmi obsažné důvodové zprávě. Ta je právě důkazem, jak velký význam vláda této novele přikládá, uvědomíme-li si, že je to zpráva na několik stránek kvůli dvěma paragrafům.

Nebudu zde znovu celou situaci rozebírat. Jenom pro korektnost připomenu, že jste patrně všichni dostali stanovisko k této novele od zástupců těch, jichž se tato novela bezprostředně dotýká, především tedy od Asociace hotelů a restaurací České republiky i představitelů kolektivních správců poplatků. Názor jste si, myslím, udělali sami.

Proti požadavku vlády byl podán v písemné podobě nesouhlas odpovídajícího počtu poslanců, a proto Sněmovna nemůže vládě vyhovět a sněmovní tisk musí být projednáván standardní cestou.

Navrhuji proto, abyste, paní předsedající, otevřela rozpravu, na jejímž konci bychom měli zákon buď zamítnout, nebo postoupit do druhého čtení a přikázat návrh patřičnému výboru, nebo spíše výborům. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Vzhledem k uplatněnému vetu ani jiný postup nemohu uplatnit.

Otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě přihlášky. Prvním přihlášeným je pan poslanec Petr Bratský. Vážený pane poslanče, ujměte se slova.

(Z reproduktorů je slyšet, jak u stolku zpravodajů hlasitě hovoří zpravodaj poslanec Jandák.)

Já si jen dovolím upozornit váženého pana poslance Jandáka a paní poslankyni Šojdrovou, že mikrofon jest zapnut, proto každé vaše slovo se bohužel přenáší do éteru a ruší oprávněného řečníka.

Pane poslanče Bratský, hovořte.

 

Poslanec Petr Bratský: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, on pan kolega Jandák byl velmi slušný, takže jeho projev pouze trošku rušil, ale nerušil nijak, co se týkalo významu.

Já budu velice stručný. Myslím si, že tím, že Sněmovna projevila vůli neprojednat zákon ve zkrácené lhůtě, se můžeme aspoň pokusit - protože se skutečně jedná jenom o dva paragrafy, které byly dlouho očekávané, upřímně řečeno - zkrátit třeba lhůtu na projednávání. To je technická připomínka.

Druhá věc. My jsme na toto téma hovořili mnohokrát. Upřímně řečeno, rozbor Evropského soudního dvora a jeho vyjádření, o kterém hovořil pan ministr, je sice pravda, že se dotýká této problematiky, ale já bych ve druhém čtení, pakliže bude druhé čtení k tomuto zákonu, přinesl nějaký rozbor, který ukáže, že se přece jen malinko, trošku, týkal jemně odlišné věci. Ano, lze podle něho samozřejmě aplikovat u nás v předstihu věci, které stejně doběhnou, v tom měl pan ministr nepochybně pravdu, nicméně jako zdůvodnění, že musíme pospíchat, se mi to zdálo přece jen trošku přehnané od úředníků, kteří připravovali tento materiál.

Já bych se chtěl zmínit o tom, že my víc nechráníme autorská práva duševního vlastnictví právě na elektronických médiích a podobně. Tam čeká celou Evropu, nejen nás, ještě hodně práce. Myslím si, že tam se budeme muset zabývat těmi věcmi ještě jinak. Ale co se týče těchto dvou paragrafů, myslím, že ve druhém čtení a ve zkrácené lhůtě jsme schopni velmi rychle přijmout řešení, které bude uspokojivé pro všechny strany.

Zatím děkuji za pozornost. Nebudu navrhovat nic. Možná se domluvíme ještě na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Petr Pleva. Vážený pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, tento zákon je jakousi reakcí na zákon, který jsme před časem schválili zde ve Sněmovně, a já myslím, že dostal velký počet hlasů, nebyl to tudíž zákon politický. Tehdy jsme hotelové pokoje vyňali z placení autorských poplatků, protože jsme vyšli z teze, že hotelový pokoj je soukromé místo, které si ten člověk pronajímá, pronajímá si vlastně jakési soukromí, a ze soukromí se poplatky neplatí. Víme, že tento přístup aplikují i některé evropské země, že je aplikován například v Bavorsku, že je aplikován například v Rakousku. Také víme, že s těmito zeměmi žádné řízení Evropská komise nevede. Nicméně se domnívám, že my jsme teď v postavení bohužel jako novější členský stát, který je možná méně rovný než někteří rovnější, že tento zákon upravit musíme.

Když ho tudíž ale upravujeme, nemyslím si, že bychom měli otevřít ta stavidla zase na opačnou stranu. Já se domnívám, že řešením, které by mohlo uspokojit obě strany, to znamená dejme tomu oprávněné nároky autorů na poplatek z dalšího šíření jejich uměleckého díla, a na druhé straně nedopustit, aby se cena vyšplhala někam neúměrně vysoko, a zavést jistou věcnou nebo přímo konkrétní regulaci této ceny. Autorský zákon takovéto regulace zná, je tam třeba poplatek za tiskovou stranu a další a další poplatky, které jsou přímo stanoveny v příloze autorského zákona.

Jestliže se v důvodové zprávě dočteme, že navrhovaný poplatek, jak si ho zatím vyčíslily autorské svazy - a bohužel z mé zkušenosti, a možná mi to potvrdí i někteří další kolegové, to nemusí být poplatek konečný, ale může se dále zvyšovat - je 180 Kč za jeden televizní přijímač. Když si vezmete jiný zákon, který také řeší televizní přijímač, je to zákon o koncesionářských poplatcích, zjistíte, že je to od Nového roku tuším 135 Kč za televizní přijímač. Za tento poplatek Česká televize musí vyrobit celý program, protože ona nemá žádné dotace od státu, celý program včetně zpravodajství, které není autorským dílem, včetně sportovních přenosů a dalších věcí, které nejsou autorským dílem. Já teď nevím přesně, kolik autorská díla, ze kterých se platí autorské poplatky, tvoří procent ve vysílání České televize, ale rozhodně to není 90 %. Rozhodně se to pohybuje tak někde kolem poloviny. Je tudíž nelogické, aby poplatek za další šíření autorského díla z poloviny programu, který je sdělován jednotlivým hotelovým hostům, byl vlastně více než o třetinu vyšší, než je koncesionářský poplatek České televize. Domnívám se, že toto je neoprávněná výhoda a že takto navržený benefit autorských svazů je minimálně v rozporu s dobrými mravy.

Proto si dovolím ve druhém čtení a už ve výboru navrhnout pozměňovací návrh, který by tuto situaci vyřešil tak, aby nakonec byli spokojeni jak autoři, aby nebyla krácena jejich práva, ale aby byli svým způsobem alespoň trochu uspokojeni i majitelé hotelů.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP