(16.40 hodin)
(pokračuje Nečas)

Uvedu slibovaný příklad. Dvě děti, jednomu je 14 let, druhému je 16 let. Na obě je stanoveno výživné 5000 korun. První z nich dostane podle návrhu 3750 Kč, druhé 5000 Kč. Podle citované důvodové zprávy se u staršího dítěte předpokládají vyšší náklady. Dobrá, v pořádku, to můžeme akceptovat. Dám ale další příklad. Tytéž děti, 14 a 16 let, jen výše stanoveného výživného je jiná, třeba 2000 Kč. Tentokrát první dítě dostane na náhradním výživném 1500 Kč a druhé 2000 Kč. A v tomto momentu se ptám: Je sociálně spravedlivé a správné, aby od státu dostalo jedno čtrnáctileté dítě 3750 Kč a druhé pouze 1500 Kč? A jedno šestnáctileté dítě 2000 Kč a druhé 5000 Kč? Vždyť potřeby čtrnáctiletých nebo šestnáctiletých by měly být obdobné a rozdílnost těchto částek je dána jenom jedním - je dána rozdílnou příjmovou situací rodičů těchto dětí, resp. tento návrh, řečeno úplně zjednodušeně, zvýhodňuje děti z rozvedených bohatých rodin proti rozvedeným rodinám chudším, protože jim přiznává státní sociální dávku ve výrazně vyšší částce. Jinými slovy, opět připomínám ta čísla v těchto dvou případech - rozdíl u čtrnáctiletých dětí 3750 Kč a 1500 Kč a u šestnáctiletých 2000 Kč a druhé 5000 Kč.

Návrh podle mého názoru v tomto případě zcela pomíjí skutečnost, že výživné se stanoví nejen podle potřeb dítěte, ale především podle možností povinného, čili toho rodiče, kterému je uloženo výživné. V důsledku toho by se pak poskytování náhradního výživného ve výši tří čtvrtin stanoveného výživného stalo jednoznačně nespravedlivým.

Příklad poslední, dámy a pánové. Pokud proti sobě postavím rodiny, které budou obdobné těm z úvodu mého vystoupení - čili neúplná rodina s neplaceným výživným, dítětem nezaopatřeným, v tomto případě například 22letým vysokoškolským studentem, s čistým příjmem 8000 Kč a s neplaceným výživným 8000 Kč, by v roce 2008 dostávala 9389 Kč měsíčně a od druhého čtvrtletí po přiznání náhradního výživného 5625 Kč měsíčně. Příjem na hlavu po zaplacení nákladů na bydlení by činil zhruba 6400 Kč, resp. necelých 4700 Kč ve druhém čtvrtletí. Úplná fungující rodina, která se ocitla nezaviněně v tíživé sociální situaci, má také jedno nezaopatřené 22leté dítě, čistý příjem této rodiny je 16 tisíc, čili dvakrát tolik než v případě neúplné rodiny, rodina dostane v roce 2008 od státu na sociálních dávkách pouze 1548 Kč. Příjem na hlavu po zaplacení nákladů na bydlení by činil 3897 Kč. V tom prvním případě, v případě vyplácení náhradního výživného do neúplné rodiny, znovu připomínám ty částky: 6400 a 4700 proti 3800. Je to evidentní zvýhodnění dětí z neúplných rodin.

Ze všech výše uvedených důvodů podávám návrh na zamítnutí tohoto tisku 132 a apeluji na kolegy, aby nepodlehli tomu, že tento návrh je ve prospěch dětí. Ve skutečnosti je v neprospěch dětí, byť nepochybuji o dobrých úmyslech navrhovatelů. Ale nejedna cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. A toto je jeden z typických příkladů, kdy ve skutečnosti by dopady tohoto zákona byly asociální a v neprospěch dětí.

Proto, dámy a pánové, preferuji takové řešení, které povede k odstranění příčin komplikované vymáhatelnosti dlužného výživného. Já nechci ten problém bagatelizovat a myslím si, že by bylo nesprávné ho podceňovat. Z tohoto pohledu tím řešením je právě poslanecký návrh, tisk číslo 325.

Znovu opakuji, tento návrh má mnohé věcné nedostatky, postrádá logiku, je v mnoha ohledech asociální. A mimochodem, neřeší skutečné sociální případy, kdy děti jsou vystaveny důsledkům nezodpovědnosti svých rodičů, protože v porovnání s tímto dlužným výživným, například situace, že dítě, jehož jeden z rodičů zemře nebo zahyne a nemá za posledních deset let placeno aspoň pět let sociální pojištění, nemá nárok na pozůstalostní penzi, čili sirotčí důchod, tak situace těchto rodin je mnohokrát těžší a náročnější než situace, které se pokouší řešit tento tisk. Chceme-li řešit situaci skutečně potřebných dětí z neúplných rodin, tak v tomto případě se, prosím, zaměřme na skutečně sociální případy. Návrh, který je předkládán, je asociální, protože některé děti velmi výrazným způsobem znevýhodňuje, a musím říci, že jsou to děti z úplných rodin.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu místopředsedovi vlády Petrovi Nečasovi a ptám se na další přihlášku do obecné rozpravy. Není taková. Končím obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou. Musím konstatovat, že ani do podrobné rozpravy nemám žádnou přihlášku - ale paní poslankyně Čurdová se hlásí o slovo.

 

Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, byť patrně tento návrh čeká ve třetím čtení zamítnutí, já se ve třetím čtení vyjádřím i k tomu, co tady zaznělo z úst kolegy Kafky a pana ministra Nečase, dovolte mi, abych předložila následující pozměňovací návrh. V části osmé v § 27 se slova "dnem 1. července 2007" nahrazují slovy "prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení".

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Ještě tady mám pro úplnost přihlášku pana místopředsedy Petra Nečase, abychom měli procedurálně všechny návrhy v pořádku. Máte slovo, pane místopředsedo.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, dávám návrh na zamítnutí tohoto tisku.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Jsme ještě stále v podrobné rozpravě. Ptám se na další přihlášky. Není-li taková, končím podrobnou rozpravu.

Jsme u poděkování navrhovatelce nebo zástupkyni navrhovatelů. Také děkuji všem zpravodajkám, které provázejí tento návrh. Končím projednávání sněmovního tisku 132, neboť o návrzích, které zazněly, to je návrzích na zamítnutí, budeme hlasovat při zahájení třetího čtení.

 

Dalším bodem, který je před námi a který zahajuji, je

 

10.
Návrh poslanců Robina Böhnische a Stanislava Křečka na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 62/2003 Sb.,
o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 143/ - druhé čtení

 

Prosím pana poslance Robina Böhnische, aby uvedl tento tisk za navrhovatele.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Dobré odpoledne, paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Protože většina byla řečena už v prvním čtení jak ze strany příznivců, tak odpůrců této novely, tak já bych se teď omezil pouze na poděkování výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj za projednání tohoto zákona a avizuji, že se pak přihlásím do podrobné rozpravy, protože vzhledem k délce projednávání této novely už není reálný termín, kdy se zabýváme platností zákona.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Registruji vaši přihlášku do podrobné rozpravy.

Uvedu, že předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení tohoto výboru jsme obdrželi jako sněmovní tisk 143/2. Prosím, aby se nyní slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Jiří Krátký.

 

Poslanec Jiří Krátký: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, tento materiál byl projednán. V podstatě znovu opakuji to, co už bylo řečeno, jak tady bylo zmíněno v prvním čtení. Jedná se o zvýšení aktivní účasti voličů, mluví o poměrném zastoupení, zvyšuje přímou demokracii, sjednocuje u možných voleb postupy. Výbor doporučuje k dalšímu projednání.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Do této obecné rozpravy nemám žádnou písemnou přihlášku. Táži se, zda se do ní někdo z vás hlásí. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou, do které mám dvě přihlášky. Jedna byla od zpravodaje, pana poslance Robina Böhnische, s druhou se hlásí paní kolegyně Zdeňka Horníková.

Pan poslanec Jiří Paroubek má náhradní kartu číslo 16.

Slovo má paní poslankyně Zdeňka Horníková.

 

Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já navážu na předkladatele i zpravodaje. Bohužel musím konstatovat, že návrh, jak byl předložen v prvém čtení, nezaznamenal žádných změn. Já jsem celkem podrobně v prvém čtení vysvětlila, proč dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona. Nechci se zde opakovat. Musím konstatovat, že tak jak byl návrh předložen, tak ho dostali poslanci i z jednání výboru, tudíž nemá žádných změn. Nemohu tedy změnit svůj názor a opakuji teď znovu, že podávám návrh na zamítnutí této novely. Děkuji.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP